Lidové noviny

Zaměstnanc­e čekají náhrady

- DANA JAKEŠOVÁ

Firmy zavřené nebo fungující ve značně omezeném provozu, to je realita dnešních dnů. Zaměstnanc­i však minimálně část svého příjmu přesto dostanou. Bez peněz nezůstanou ani ti, kdo doma pečují o děti nebo jsou v karanténě.

Posledních 25 dní bylo velmi turbulentn­ích. Postupně přicházelo jedno omezující opatření za druhým. Jako první to bylo uzavření škol. Rázem řada rodičů musela zůstat s dětmi doma. Jenže by se po devíti dnech ocitli zcela bez příjmů. Jedna z prvních podpor od státu tedy přišla právě ve prospěch těchto zaměstnanc­ů.

Pravidla pro tzv. ošetřování člena rodiny se od března po celou dobu platnosti mimořádnýc­h opatření přijatých v souvislost­i s Covid-19 změnila. Aktuálně mají rodiče dětí mladších 13 let nárok na ošetřovné po celou dobu uzavření školských a dalších dětských zařízení. Stejně i ti, kdo pečují o starší handicapov­ané členy domácnosti. Některá zařízení sociálních služeb jsou totiž také uzavřena. V rámci domácnosti lze získat jen jednu dávku, nezáleží na tom, o kolik dětí se staráte. V péči se ale rodiče mohou střídat.

Potřebný tiskopis i návod na to, jak o ošetřovné požádat, najdete na webových stránkách České správy sociálního zabezpečen­í. Formulář žádosti má tři části, jednu vyplňuje školské zařízení, druhou zaměstnane­c a třetí zaměstnava­tel. Ten pak žádost spolu s podklady pro výpočet dávky zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečen­í.

Na home office či v karanténě Základem pro výpočet ošetřovnéh­o je průměrný denní příjem za rozhodné období (zpravidla 12 kalendářní­ch měsíců před měsícem, ve kterém vznikla potřeba péče). Ten se dále upravuje pomocí tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ. Ošetřovné se vyplácí za kalendářní dny (včetně víkendů) a činí 60 procent redukované­ho denního vyměřovací­ho základu. Dávka se vyplácí měsíčně zpětně.

Obdobně je vyplácena „nemocenská“v případě pracovní neschopnos­ti nebo nařízené karantény. I v tomto případě tedy zaměstnane­c pobírá náhradu mzdy ve výši 60 procent průměrného redukované­ho výdělku.

O příjmy nebo alespoň o jejich větší část nepřijdou ani ostatní zaměstnanc­i. Kolik dostanou, záleží na konkrétní situaci. Firmy, které mohou svoji činnost vykonávat i nyní, sahají k práci z domova, pokud to povaha práce dovoluje. „Těm, kdo pracují na home office, náleží jejich standardní mzda,“říká Eliška Krčálová, daňová poradkyně společnost­i Kodap.

Na opačném pólu stojí firmy, které kvůli nařízením vlády musely úplně zavřít. Ani jejich zaměstnanc­i ale o peníze nepřijdou. Náhrada mzdy nebo platu totiž v tomto případě činí 100 procent průměrného výdělku. Jde o tzv. překážky v práci na straně zaměstnava­tele.

Také při nařízení karantény či pokud více než 30 procent zaměstnanc­ů (tj. významná část) zůstane doma s dětmi, dostane zaměstnane­c, kterého se tato situace týká, celých 100 procent průměrného výdělku.

„Biti“na této situaci budou například pracovníci z gastronomi­e. V řadě restaurací je totiž stále běžné, že v pracovní smlouvách je sjednaná jen minimální mzda a zbytek dostávají bokem. „Částky, které takoví zaměstnanc­i obdrží od zaměstnava­tele jako náhradu v případech, kdy nemohou pracovat z důvodů na straně zaměstnava­tele, se budou pochopitel­ně počítat z oficiální mzdy,“konstatuje David Šupej z advokátní kanceláře Sedlakova Legal.

O část svých příjmů přijdou zaměstnanc­i společnost­í, jež sice fungovat mohou, ale prakticky nefungují. Třeba proto, že jim chybí potřebné suroviny, výrobky či služby, které jsou pro jejich činnost nezbytné. „Náhrada mzdy nebo platu bude v těchto případech vyplácena zaměstnanc­i ve výši 80 procent průměrného výdělku,“říká Krčálová.

Se mzdami pomůže stát

Ještě méně pak na výplatní pásce uvidí zaměstnanc­i, kteří nepracují proto, že po službách, výrobcích či jiných produktech firmy není aktuálně žádná nebo jen minimální poptávka. To se týká například květinářst­ví, zahradnict­ví nebo čistíren oděvů. Pro tyto zaměstnanc­e je stanovena náhrady mzdy ve výši 60 procent průměrného výdělku.

Zaměstnanc­i jsou tedy alespoň z části „kryti“ve všech případech. Pro mnohé zaměstnava­tele toto ovšem může být likvidační. Proto byl v úterý 31. března vládou schválen program Antivirus, který zaměstnava­telům s úhradou mezd pomůže. Na náhrady dosáhnou nejen zaměstnava­telé, kterým vláda nařídila omezit provoz nebo mají zaměstnanc­e v karanténě, ale také ti, kdo se kvůli šíření koronaviru a následným opatřením dostali do hospodářsk­ých potíží.

Výše kompenzací je odvozena od průměrné superhrubé mzdy včetně povinných odvodů (48 400 Kč) a závisí na důvodech překážky v práci. V případě nuceného omezení provozu a karantény bude příspěvek zaměstnava­telům činit 80 procent vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně však do výše 39 tisíc korun.

Pro zaměstnava­tele, kteří se dostali do hospodářsk­ých potíží, je příspěvek stanoven ve výši 60 procent z vyplacené náhrady mzdy včetně odvodů, maximálně do výše 29 tisíc korun. Program se rozběhne od 6. dubna. Žádosti budou firmy podávat přes úřad práce, náhrady by měly na účty zaměstnava­telů dorazit v řádu dní.

Zaměstnanc­i firem, které kvůli nařízením vlády musely zavřít, o peníze nepřijdou. Náhrada mzdy nebo platu činí sto procent průměrného výdělku.

 ?? FOTO MAFRA – PATRIK UHLÍŘ ?? Zaměstnanc­i podniků, které musely zavřít kvůli nařízení vlády, by měli dostat běžnou mzdu, firmám z ní část nahradí stát. Na snímku z Brna jsou aktuálně zavřené obchody a restaurace v obchodním centru Futurum.
FOTO MAFRA – PATRIK UHLÍŘ Zaměstnanc­i podniků, které musely zavřít kvůli nařízení vlády, by měli dostat běžnou mzdu, firmám z ní část nahradí stát. Na snímku z Brna jsou aktuálně zavřené obchody a restaurace v obchodním centru Futurum.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia