13 obránců demokracie. Češi chybí

Protivirová opatření nesmí ohrozit evropské hodnoty, míní státy ze západní části EU

PRAHA Česko nedostalo včas nabídku podepsat se pod prohlášení varující před příliš restriktivními opatřeními zavedenými kvůli pandemii koronaviru. Dokument hlásající, že dopady „nafest“utažených opatření mohou ohrozit demokracii, právní stát a základní hodnoty evropské sedmadvacítky, podepsali zástupci Nizozemska, Německa, Belgie, Dánska, Finska, Francie, Řecka, Irska, Itálie, Lucemburska, Portugalska, Španělska a Švédska.

„Naše ministerstvo nebylo nikým z těchto členských států osloveno. Nyní s nimi konzultujeme, zda se jedná o iniciativu otevřenou dalším členským státům,“řekl včera LN ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Případné připojení českého podpisu pod prohlášení nevyloučil.

Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková včera LN potvrdila, že dokument byl Česku představen až po jeho vydání. „Podpis prohlášení nám byl nabídnut až ve čtvrtek ráno, dříve jsme o této iniciativě věděli jen z médií,“uvedla. „Věříme, že brzo bude vedena diskuse o společném prohlášení mezi všemi 27 členskými státy,“řekla s tím, že prozatím Česko vydalo alespoň vlastní prohlášení o nutnosti dodržování základních demokratických principů a hodnot v takto napjatém období.

V dokumentu se uvádí, že zavedená opatření je „třeba omezit na ta nutně potřebná, mají být přiměřená a časově ohraničená, mají být pravidelně prověřována a mají být v souladu s mezinárodními právními závazky“. Stojí v něm také, že kroky namířené proti šíření nákazy koronavirem „nemají omezovat možnost dát najevo svůj názor a svobodu tisku“.

Ačkoli v dokumentu není výslovně zmíněno Maďarsko, neadresně reaguje na v Budapešti přijatý zákon posilující pravomoci vlády premiéra Viktora Orbána. Ta může řídit zemi pomocí dekretů bez nutnosti souhlasu poslanců, a to po neomezeně dlouhou dobu. Podle kritiků je zneužitelná také možnost uvěznit novináře až na pět let za údajné záměrné šíření nepravdivých nebo poplašných zpráv o koronaviru.

„Sdílíme postoj, že v této době je nutné přijímat mimořádná opatření, ale zároveň se držet principu právního státu, včetně zásady, že opatření mají být přiměřená a dočasná,“zdůraznil pro LN šéf české diplomacie.

Iniciativu, které se chopily „tradiční“členské státy EU, včera přivítalo i Slovensko. LN to potvrdil mluvčí tamního ministerstva zahraničí Juraj Tomaga. „Souhlasíme s tím, že důsledné dodržování principu právního státu je nutné i v mimořádné situaci, které dnes všichni čelíme. Jsme připraveni na otevřenou diskusi s členskými státy a evropskými institucemi o opatřeních, která přijímají všechny členské státy,“uvedl.

K připojení podpisu pod prohlášení vyzvali českou vládu někteří zástupci opozice. Podle lidoveckého poslance Ondřeje Benešíka by se republika měla přidat, souhlasí-li kabinet s tím, že mimořádná opatření nemají být zneužívána pro jiné účely, které s krizovou situací nesouvisí. Podobně se vyjádřil šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer, dle něj se Česko s principy obsaženými v dokumentu shoduje. „Proto bychom se měli podpisem připojit,“uvedl pro LN. „Samostatné prohlášení ještě nikdy žádnou svobodu neuchránilo,“sdělil LN šéf ODS Petr Fiala.

Do včerejšího odpoledne podepsaly dokument pouze členské země ze západní části EU, zástupci střední a východní Evropy chyběli. „To samo o sobě o něčem svědčí,“řekl LN diplomatický zdroj s tím, že pocit rozdělení na Západ a Východ ještě zdaleka není v unijním svazku záležitostí minulosti. „Tradiční evropské demokracie nemají k těm ‚novým‘ plnou důvěru, zvlášť když terčem kritiky je jedna z nich, tedy Maďarsko,“doplnil zdroj.

„Samostatné prohlášení ještě nikdy žádnou svobodu neuchránilo.“

Pod dohledem Bruselu

Opatření států zavedená ve snaze zabránit šíření nákazy hodlá detailně monitorovat i Evropská komise, což třináctka signatářů vítá.

Celkem 14 zemí spustilo kvůli pandemii nouzový stav a dalších pět pak jiné mimořádné režimy; pouze Maďarsko však nouzový stav nedoprovodilo jasným časovým ohraničením.