Katalánsko: virus jako politické téma
Tváří v tvář raketově rostoucímu výskytu nemoci Covid-19 katalánská vláda nyní v boji proti epidemii sama žádá o pomoc španělskou armádu. Vůdci separatistů nadále zůstávají ve vězení.
BARCELONA/PRAHA Katalánsko, španělský region, jehož část obyvatel dlouhodobě usiluje o nezávislost na Madridu, se v posledních dnech zařadilo mezi vůbec nejhůře postižené oblasti v Evropě. Na nemoc Covid-19, vyvolanou působením nového typu koronaviru, zemřelo v sedmapůlmilionové oblasti již přes 2000 obyvatel a nakažených úřady evidují více než desetinásobek tohoto počtu (čísla byla platná k uzávěrce LN).
V případě Katalánska ale nejde jen o nedostatek roušek, vypětí zdravotnického personálu či málo místa v nemocnicích. Někteří politici regionální katalánské vlády se totiž v posledních dnech dostali pod palbu kritiky kvůli tomu, že na úsvitu epidemie nebyli dvakrát ochotní k tomu, přijmout pomoc ze strany centrální španělské vlády – a i proto se jim teď situace vymkla z rukou.
Jde zejména o pohotovostní jednotky španělské armády, jejichž první kontingent dorazil do Katalánska již v posledním březnovém týdnu. Vojáci měli zprvu za úkol dezinfikovat barcelonské letiště El Prat a tamější přístav, později byla armáda nasazena také do více než třiceti pečovatelských domovů, které jsou epidemií nejhůře ohroženy. Armáda též buduje provizorní nemocnici ve městě Sabadell, která má brzy nabídnout 2000 nouzových lůžek. Katalánské úřady však podle kritiků vojsku v prvních dnech poskytovaly jen minimální součinnost.
„Potřebujeme víc vojáků“Počty nakažených i mrtvých ovšem v Katalánsku v posledních dnech rostou „italským“tempem a je to zjevně tato nouzová situace, která tamější politiky donutila otočit kormidlo o 180 stupňů. „Uvítáme tady všechny kapacity, které mají, potřebujeme vybavení, ale i vojenské lékaře a zdravotní sestry,“řekla na adresu španělské armády katalánská ministryně zdravotnictví Alba Vergésová. Tatáž ministryně byla ještě před několika dny pod palbou kritiky za sabotáž pomoci přicházející z Madridu.
Ti Katalánci, kteří usilují o odtržení regionu od Španělska, v minulých letech vnímali španělské vojáky v regionu jako „okupanty“. Také současná katalánská vláda je složená z politiků prosazujících nezávislost na Madridu. I za mimořádné situace je proto přítomnost španělské armády citlivým tématem.
Katalánsko zřejmě ještě nedosáhlo vrcholu epidemie, zdravotnická zařízení jsou však již nyní na hraně kapacity. Lůžka intenzivní péče jsou obsazena pacienty a na řadu přicházejí nouzová řešení. V provizorní nemocnici se v těchto dnech mění část výstaviště v Barceloně (Fira de Barcelona), asi pět set lůžek vzniklo v hotelích spěšně přeměněných ve zdravotnická zařízení.
Kritická je situace zejména ve městě Igualada ležícím 60 kilometrů od Barcelony a okolí. Úmrtnost na Covid-19 je tu nyní vysoko nad čísly, která vykazuje Lombardie, nejhůře postižený italský region. Oblast je přitom v přísné karanténě již od 13. března.
Žádný pardon pro separatisty Na pozadí koronavirové krize navrhla počátkem tohoto týdne katalánská ministryně spravedlnosti Ester Capellová, aby uvěznění separatističtí vůdci v čele s bývalým katalánským vicepremiérem Oriolem Junquerasem mohli strávit zbytek karantény místo v celách doma. Španělský nejvyšší soud to však bryskně odmítl s odůvodněním, že by to znamenalo „rezignaci na základní pravidla, kterými se justice řídí“.
Junqueras a další lídři katalánských separatistů byli odsouzeni za pokus o vzpouru a další trestné činy poté, co se v roce 2017 Katalánsko za jejich mandátu pokusilo vyhlásit nezávislost na Španělsku. Tu však žádný stát na světě neuznal a tehdejší politická reprezentace byla ústřední vládou v Madridu rozprášena.
I tento případ ukazuje, že „smíření“katalánských a madridských politiků pod tíhou hrozby epidemie je zřejmě jen dočasné.