Učitelé: Stýská se nám po dětech a jim po nás
PLUSY a MINUSY výuky na dálku
PRAHA „Ráno zasednu k počítači, pak něco uvařím a opět jdu k počítači,“popsala LN ve stručnosti svůj pracovní den ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. „Mám pocit, že můj pracovní den není o ničem jiném než o vyřizování e-mailů a telefonátů. Výhodu to má naopak v tom, že mi odpadla spousta provozních starostí, když žáci a kolegové nechodí do školy,“uvedl pro LN další ředitel, Václav Barták, který vede Základní školu Oty Pavla v Buštěhradě u Kladna.
Učitelé teď pracují na víc než plný úvazek, v podstatě bez jakéhokoliv časového ohraničení. „Práce z domova je pro nás náročnější na čas. V podstatě jsem online od osmi ráno do osmi večer, někdy i déle. Pokud jsem ve třídě, vysvětlím zadání najednou celé skupině a pak se mohu po zbytek hodiny individuálně věnovat žákům. Nyní jim sice také zadám práci najednou, ale děti se mi postupně hlásí po celý den včetně víkendu, kdy hodně píší rodiče, kteří chodí do práce,“řekla LN učitelka na Základní škole Velké Opatovice Markéta Illová.
„S rodiči jsme v kontaktu přes e-mail, WhatsApp, Messenger, telefonicky i osobně, pokud je třeba,“popsala LN učitelka na chebské ZŠ Markéta Sykorová.
Chvála videohovorů
Všichni pedagogové se shodují, že mnohem více času jim zabere příprava na vyučování. „Zadáváme online testy, vyhledáváme materiály na internetu, vytváříme pracovní listy, komunikujeme se žáky online,“vyjmenovává Schejbalová. Více času učitelům zabere i kontrola a hodnocení prací žáků včetně individuálního vysvětlení probírané látky. V tomto ohledu si pedagogové velmi pochvalují možnost videohovorů. „Když máme v rámci výuky videokonferenci, využíváme toho, že jsou všichni žáci v jedné
Metodická podpora ze strany
■
ministerstva školství a České školní inspekce
Spolupráce a vzájemná pomoc
■
učitelů
Méně provozních starostí
■
(zejména pro ředitele škol)
virtuální místnosti, a vždy jim na závěr dáme prostor, aby si spolu popovídali, pomohli si vzájemně s úkoly a podobně,“říká ředitel buštěhradské základky. Stejně jako mnoho jiných škol využívají platformu Google Hangouts Meet. Videohovory se učitelé spojují i s jednotlivými žáky, například když jim individuálně vysvětlují části učiva, kterým plně neporozuměli.
Právě videohovory v současné situaci představují jeden z mála osobnějších kontaktů, které udržují ve spojení jak pedagogy s jejich svěřenci, tak mezi sebou navzájem. „Jedna kolegyně mi vtipně napsala, že je ráda za tuto formu výuky, protože se alespoň svlékne z pyžama a oblékne si nějaké pěkné
Výrazně delší příprava na výuku
Ztráta osobní komunikace
■
a sociálních kontaktů s kolegy a žáky
Nedostatečná zpětná vazba od
■
žáků
Problémy se zvládnutím online
■
výuky (zejména starší pedagogové)
■
tričko,“nastínila Schejbalová situaci, v jaké se nyní vyučující nacházejí. Omezení vzájemných kontaktů vnímají dosti palčivě.
„Chybí mi sociální kontakt, energie a optimismus dětí, komunikace s kolegy,“svěřil se LN Barták. Po dříve samozřejmých školních kontaktech a prostředí se stýská také žákům základních i středních škol bez ohledu na věk. Mnozí svým učitelům říkají i píší, že se už těší zpátky do školy.
Podle pedagožky a majitelky soukromé školy Magic Hill v Říčanech u Prahy Martiny Olivové učitelé nacházející se nyní v izolaci trpí absencí dětí a vadí jim, že od nich nemají dostatečnou zpětnou vazbu. Proto podle ní online výuka není efektivní a nemá smysl v krizi „testovat učitele a prověřovat jejich online gramotnost“, za účelnější považuje volnější pracovní režim. „Jejich stoprocentní nasazení není potřeba teď, ale v okamžiku, až škola zase začne,“vysvětlila Olivová.
Přechod na výuku na dálku nebyl snadný především pro starší učitele a ty, kteří se příliš nekamarádí s informačními technologiemi. Přiznávají, že bez pomoci kolegů by to nezvládli. „Učitelé mezi sebou spolupracují, pomáhají si, radí, poskytují si navzájem inspiraci. Pokud vyhledají nějaké zajímavé video či něco jiného, navzájem si to posílají,“potvrdila LN ředitelka pražského gymnázia.
V online světě tápající učitelé měli již krátce po březnovém uzavření škol k dispozici množství poradenských platforem. Jejich „počítačově gramotní“kolegové pro ně připravili různé webináře s návody, „jak učit na dálku“, radili jim na sociálních sítích. Ministerstvo školství zřídilo pro pedagogy speciální web nadálku.mšmt.cz.
Úřady mohly být rychlejší „Mám pocit, že ministerstvo i Česká školní inspekce reagovaly velice pružně. Poskytly nám velice brzy rady, tipy a odkazy, díky nimž jsme mohli začít brzy realizovat e-learning,“zhodnotil Barták.
Někteří učitelé jsou v tomto ohledu zdrženlivější, pomoc ministerstva hodnotí jako méně rychlou, než bylo třeba. „Zejména ministr nepředával informace dostatečně rychle a takové, jaké bychom potřebovali. Dodnes není jasné, můžeme-li vůbec klasifikovat práci, jak je to s home office u učitelů, jak mají postupovat ředitelé. S právy zaměstnanců se snažily pomoci odbory. Řada kolegů také psala přímo na ministerstvo, ale většinou bez valné odezvy,“zhodnotila situaci jedna z učitelek ZŠ.
Česká školní inspekce (ČŠI) začala „na apríla“obvolávat ředitele základních a středních škol, aby zjistila, jak jsou na tom se vzděláváním na dálku, s jakými překážkami se potýkají a v čem by potřebovali pomoci. Zároveň jim chce v rámci řízeného telefonického rozhovoru „poskytnout konkrétní inspiraci a náměty k využití“. Následně chce ČŠI připravit doporučení pro ministerstvo školství, jak by mělo nastavit další formy podpory. Výsledky telefonátů s řediteli škol by měly být podle inspekce známy po 14. dubnu.
Zcela odlišná výuka. Náročnější příprava na vyučování. Stesk po žácích, kolezích a dobře známém školním prostředí. Díky alespoň za videokonference. Tak nějak zní shrnutí toho, co nyní prožívají učitelé.