Ve jménu krize se počítá s ústupky, ale jen u dětí

Mimořádná situace si žádá mimořádná řešení – a to se samozřejmě týká i přijímacích zkoušek. Změny pro letošní rok, jak je navrhl Robert Plaga a odsouhlasila sněmovna i Senát, mají ale zásadní vadu. Myslí se v nich na to, jak pomoci školám, žáky ale znevýhodňují.

Žáci základních škol už týden vědí, že místo dvou pokusů uspět v přijímacím testu budou mít jen jeden. Vědí také, že proti výsledku nebudou mít možnost se odvolat. A od chvíle, kdy to ministr Plaga upřesnil v rozhovoru pro rozhlas, už také vědí, že je přijímací testy neminou, i když školy do 1. června neotevřou. Dobře je, že ministr své plány upřesnil, nejistoty zažívají děti v této době víc než dost. Dobře už ale není, že se nevypořádal s námitkou, že svým rozhodnutím ještě sníží šanci na úspěch u dětí, jež rodina neumí nebo nemůže ani za normálních okolností ve vzdělávání podpořit.

Nejlepším řešením ve chvíli, kde se potkávají různé zájmy, bývá kompromis. Ministerský plán ale počítá s ústupky jen od dětí. Z pohledu školského systému se toho až na posunutý termín příliš nemění, bere se v úvahu i to, aby školám zbyl čas na maturity. Úřad prý zvážil a zavrhl řadu možností a tato je z nich jediná schůdná. O jaké možnosti šlo, se neví. Tedy až na možnost, že by školy přijímaly jen na základě vysvědčení, což neprošlo. Zřejmě kvůli víceletým gymnáziím, kde by rozhodovali, kterého z žáků se samými jedničkami vezmou a kterého už ne.

Jenže ve chvíli, kdy má zkouška podobu centrálně zadaného testu, se v jedné chvíli musí vedle sebe posadit do lavic zhruba devadesát tisíc dětí. Škrtnout jeden termín vypadá jako elegantní řešení. Navíc učitelé v červnu budou mít práce nad hlavu s klasifikací a maturitami. Nad hlavu toho ale mají i žáci, kteří si teď spolu s učiteli zvykají na školu na dálku.

Je dobré připomenout, že přijímací zkouška má podobu stejného testu pro všechny teprve tři roky, do té doby si ji školy organizovaly samy. Vedla se tehdy bouřlivá diskuse o tom, že přijímačky v této podobě zredukují výuku na přípravu na testy, což se potvrdilo. Diskutovalo se ale také o tom, že rozhodovat o budoucnosti dětí do velké míry podle výsledku v jednom testu, o jehož kvalitě řada odborníků pochybuje, není moc dobrý nápad. Zachování dvou termínů s tím, že se bude počítat jen ten lepší, bylo jednou z podmínek, za nichž tehdejší koalice jednotnou přijímací zkoušku prosadila.

Letos se tato pojistka škrtá. Bylo by zajímavé vědět, jaké další možnosti úředníci zavrhli. Nebylo by férovější, kdyby se stát vzdal jednotného testu a nechal to letos na školách? Zeptali se ředitelů škol (nejen gymnázií), kolik z nich nepotřebuje rozhodovat podle toho, zda má žák v testu od Cermatu 45, nebo 46 bodů? Zjišťovali, na kolika školách by si s vysvědčením vystačili a na kolika by to vyřešili třeba online pohovorem? Nebylo by jich tolik, že by se přesuny žáků omezily stejně jako nařízením ne dvou, ale jednoho termínu pro všechny? Předpokládám, že ano. Protože ve školství má jít v první řadě o prospěch dítěte. Ne o to, jak to zařídit, aby se přijímací zkoušky nezadrhly.

Nebylo by férovější, kdyby se stát vzdal jednotného testu a nechal letos přijímací zkoušky na školách?