Vrtulníkové peníze nejsou dobrým řešením

Někteří odhadují propad například francouzské ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí o 30 procent. V Německu jsou o něco optimističtější, Deutsche Bank počítá s 15procentním propadem Francie a Velké Británie. Nejhorší scénář německých vládních ekonomických poradců počítá pro Německo s desetinovým propadem v druhém čtvrtletí. To už jsou propady, které vyžadují netradiční myšlení.

Jednou možností jsou „vrtulníkové peníze“– centrální banka by dala každému občanovi jistou částku, třeba 50 tisíc korun, což by zabránilo dramatickému propadu poptávky a deflační spirále. Mohlo by to být jednoduché a nebyrokratické. Tento starý teoretický koncept nebyl nikdy v žádné zemi v praxi využit – ani v předchozí finanční krizi po roce 2008.

Možná hrozí, že politika a byrokracie by si rozebraly a zkomplikovaly i tento teoreticky jednoduchý nástroj. Jakmile se začne diskutovat, zda to například mají být peníze, nebo šeky na nákup zboží, případně jakého, a zda je mají dostat i bohatí, celé se to rozpadne.

Jaký je váš názor? Měl by každý občan dostat od centrální banky danou částku?

Autor je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost

Ztráta důvěry

Spenězi z helikoptéry coby nástrojem měnové politiky nesouhlasím i proto, že by zcela zdiskreditoval důvěru v centrální banky. Pokud by to navíc nebyl nástroj politiky monetární, ale sociální, zdiskreditoval by i důvěru v oddělení monetární a hospodářské politiky, tedy v nezávislost centrálních bank. Teď by toto řešení sice mohlo pomoci, ale z dlouhodobého hlediska by bylo katastrofou.

MARTIN PÁNEK ředitel Liberálního institutu

Tomáš Pfeiler: Hlavně zdravotnictví

Helikoptérové peníze by v této fázi nepomohly ochromenou spotřebu dramaticky rozhýbat. Nyní je jasnou prioritou zploštění křivky nových infekcí – co nejvíce prostředků by proto mělo jít do zdravotního systému. Dalším

klíčovým bodem je zamezit masivnímu propouštění. Vláda musí různými příspěvky či slevami na daních, sociálním a zdravotním pojištění motivovat firmy, aby udržely současný stav zaměstnanců. Vrtulníkové peníze přicházejí v úvahu až po odeznění akutního stresu. Navíc jde o ultima ratio opatření, jehož zapojení dává smysl, až když centrální banky vyčerpají veškerý monetární arzenál

TOMÁŠ PFEILER portfolio manažer společnosti Cyrrus

Komentátor LN Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

Debata je redakčně krácena. Dále do ní přispěli Edvard Outrata, Jan Pravda, Jan Mládek, Dominik Stroukal a Petr Zahradník. Celé texty najdete na Českápozice.lidovky.cz