Zkoušet můžeme o prázdninách
Rozhovor LN s rektorem Univerzity Karlovy (UK) Tomášem Zimou se měl podle původní dohody z počátku března odehrát v Karolinu, sídle nejstarší české vysoké školy, a měl být hlavně o tom, jak se UK daří a co nového chystá. Jenomže pak se stal dominantním tématem koronavirus. A Zimova výzva vládě, kterou napsal jako znepokojený „občan, lékař a rektor Univerzity Karlovy“.
LN Co vás vedlo k napsání tohoto otevřeného dopisu?
Už jsem to nemohl vydržet, když nevidím žádný plán. Nemohu jen sedět s rukama v klíně a tvářit se, že je vše v pořádku. Není. Jde o budoucnost naší země na dlouhé roky dopředu. Je potřeba jednat, představit plán dalšího vývoje, strategii, postup. Stát musí odpovědět občanům na základní otázky: Jak to bude dál? S čím máme počítat? Jaká opatření se zavedou? Každý další den, kdy pokračují plošné zákazy a omezení, se noříme hlouběji do propasti.
LN Očekáváte, že se k vaší iniciativě připojí ostatní rektoři? Máte už nějaké reakce?
Reakce lidí je zatím jednoznačná – konečně to někdo řekl nahlas! K těmto myšlenkám se může připojit a podpořit je kdokoliv, je zcela otevřená. Budu především rád, když tato iniciativa aspoň trochu přispěje k tomu, že se dají věci do pohybu a stát přijde s jasným plánem, strategií a opatřeními ve prospěch občanů a země.
LN Jak teď vypadá chod UK?
Život na Univerzitě Karlově se v polovině března dramaticky proměnil. Musíme se naučit v těchto podmínkách žít a zajistit základní činnosti. Tato složitá doba s řadou restriktivních opatření nás vedla k zavedení a rozšiřování distanční výuky. Většina lidí pracuje z domova. Samozřejmě musíme zajistit výzkumné činnosti, chod laboratoří a experimentů, které běží dlouhodobě. Těší mne, že hned od začátku koronavirové krize se řada studentů i zaměstnanců zapojila do pomoci ostatním a věnuje se dobrovolnictví.
LN S čím pomáhají?
Pomoc koordinuje univerzitní Centrum Carolina. Dobrovolníci jsou rozděleni do tří skupin. Největší tvoří studenti lékařských fakult, kteří pomáhají v nemocnicích, kde doplňují ošetřovatelský personál, jenž je v karanténě nebo pečuje doma o děti. Je potřeba si uvědomit, že řada zdravotníků, zejména sester, má děti, o které se musí postarat. Do této pomoci je zapojeno více než tisíc mediků. Druhou skupinou jsou studenti pedagogické fakulty ze spolku Agora, kteří pomáhají hlídat děti v různých zařízeních. Třetí část dobrovolníků se skládá ze studentů sociální péče a podobných oborů, kteří pomáhají v různých sociálních zařízeních. Univerzita Karlova podporuje i řadu dalších aktivit. Třeba celorepublikový projekt Sousedská pomoc, mířící především na seniory a potřebné lidi, například zajistí donášku potravin. Někteří pomáhají neorganizovaně třeba v místě bydliště. Všem patří mé velké poděkování.
LN Jakým způsobem je teď organizováno studium?
Jak už jsem zmínil, teoretická výuka probíhá distančními formami. Neprovádí se praktická výuka ani laboratorní cvičení. Jakmile skončí současná opatření, budeme se snažit výuku v tomto směru zintenzivnit. Počítáme s prodloužením výuky až do června a zkouškami v červenci, zkoušet lze ovšem až do září. Zároveň vytváříme podmínky pro distanční zkoušení. Rozhodně chceme nový akademický rok zahájit v říjnu s čistým štítem.
LN Počítáte i s posunem přijímacích zkoušek?
Termíny přijímacích zkoušek, které byly naplánovány po 10. květnu, platí. Dřívější termíny se posunou. Termíny vyhlašování přijímacích zkoušek jsou dány vysokoškolským zákonem, proto v současné době intenzivně jednáme s ministerstvem školství o aktuální novele vysokoškolského zákona, která lhůty pro přijímací řízení upravuje. Pak bychom mohli v letošním výjimečném roce přesunout termíny na červen nebo červenec nebo zvolit jiné formy přijímacího řízení. Vše závisí na schválení Poslaneckou sněmovnou ve zrychleném režimu, proto na tom ministerstvo ve spolupráci s námi velmi intenzivně pracuje. Jakmile se upraví lhůty v zákoně, my na univerzitě termíny vzápětí upravíme. Nicméně v tuto chvíli by se i z epidemiologického hlediska červnové termíny měly dodržet.
A rád bych zdůraznil praktickou informaci: studenti mohou jít k přijímacím zkouškám i bez maturity! Ukončení středoškolského studia a maturita je podmínkou pro zápis k vysokoškolskému studiu, nikoliv pro účast v přijímacím řízení. I kdyby se změnily lhůty maturit, jsme připraveni posunout naše termíny, případně změnit formy přijímacích zkoušek, a vyjít tak uchazečům co nejvíce vstříc.
LN Máte přehled o vašich studentech, kteří odjeli na stáže do zahraničí?
Pokud jde o české studenty na Erasmech nebo jiných zahraničních mobilitách, většina z nich se vrátila do Česka. Pro ty, kdo nemohou být v rámci povinné karantény doma, máme připravené záložní prostory. V tuto chvíli zůstává podle našich informací v zahraničí asi tři sta studentů, kteří tam studují, nyní především distančně. Jsme s nimi v kontaktu. Řada škol v Evropské unii je nyní zavřená, například v Dánsku nebo v Itálii. Také máme část studentů ve Spojených státech a i s nimi jsme v kontaktu a aktuálně je informujeme.
LN A naopak, jak je to s cizinci na Univerzitě Karlově?
Máme zde studenty s trvalým pobytem, kteří většinou zůstali. Účastní se také distanční výuky. Část studentů, kteří zde byli na výměnných pobytech, se vrátila domů. Mnoho z těchto cizinců se věnuje dobrovolnické práci, například radí svým krajanům na telefonních linkách provozovaných v angličtině.
LN Co dělá s mezinárodní spoluprací uzavření hranic?
Situaci velmi pečlivě sledujeme, nedovedu si představit, že bychom byli třeba rok v izolaci od světa. Univerzity a výzkumné instituce jsou a musí být mezinárodní. Naši kolegové jak z Akademie věd, tak z Univerzity Karlovy v těchto dnech dokončují vývoj testování a izolace koronaviru z biologických materiálů a rozšíření testovacích kapacit, kde je nezbytná komunikace se zahraničními odborníky. Dalším důvodem je skutečnost, že na naší škole máme 20 procent zahraničních studentů z celého světa, z toho třetinu ze Slovenska. Věřím, že se po místních karanténních opatřeních co nejdříve otevřou hranice, abychom mohli dále komunikovat se světem a učit zahraniční studenty. Doufám, že alespoň v rámci Evropské unie nastane uvolnění do léta. Bude ovšem záležet na epidemiologické situaci zemí EU a také na tom, jak k ní přistupují jednotlivé státy, jaká je úroveň jejich zdravotního systému a jak úspěšně se jim daří epidemii koronaviru zvládat.
LN Projeví se ekonomické dopady pandemie na činnosti UK?
Ekonomická recese bude bolet celou společnost. U nás se projeví především v doplňkové činnosti a také, pokud jde o koleje a menzy nebo ubytovací zařízení pro naše hosty. Už nyní čelíme propadu v řádu desítek milionů. Co zatím neumíme odhadnout, je pokles počtu zahraničních studentů – samoplátců. Objem peněz, které jejich výukou získáváme, představuje 1,5 miliardy korun. Jde o 15 procent našeho rozpočtu. Tyto peníze investujeme do lidí, vybavení a na činnosti, na něž se nám nedostává financí ze státního rozpočtu.