Nová strategie: hlídat ohniska
Stát mění svůj přístup k epidemii koronaviru. Nově se místo celé populace zaměří spíše na problematické lokality, kde bude plošně testovat.
PRAHA Plošná celorepubliková válka s koronavirem už není na pořadu dne, oslabený virus místo toho přechází k partyzánským metodám boje jen v určitých lokalitách. V reakci na to oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) změnu strategie – po výrazném zpomalení šíření viru českou populací jako celkem je nutné se zaměřit na ohniska, ve kterých nákaza řádí stále ve velkém.
Celorepublikové ukazatele napovídají, že je nyní vhodná doba přesunout pozornost z celostátní úrovně na tu lokální. Reprodukční číslo, které vyjadřuje, kolik lidí pravděpodobně nakazí jeden infikovaný, se dostalo s jistotou pod hodnotu 1, což znamená, že nemoc je mezi českými občany na ústupu. Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) dokonce odhadují, že na konci května se bude v ČR nacházet okolo 8500 nakažených, přičemž denně by mělo průměrně přibývat asi 15 nových případů. Pro porovnání – nejvyšší denní přírůstek byl 373 případů a hned ve 28 dnech od začátku epidemie přibylo více než 100 nových nakažených. Do toho rostou počty uzdravených a zároveň se zužují řady hospitalizovaných.
Opět padla hranice stovky nakažených
Je jasné, že jak nastupují rozvolnění, nakažených bude přibývat, jednoduše proto, že lidé se budou více potkávat. Za předvčerejšek přibylo 103 nakažených, což je výkyv směrem nahoru po posledních dnech, kdy se čísla denních přírůstků pohybovala pod stovkou, ale epidemiologové s tím počítali. Co se nesmí stát, je, aby křivka stoupala příliš prudce, to by systém datové analýzy měl včas odhalit, a pak by se muselo uvolňování utáhnout.
Odborníci se shodují, že další vývoj bude záviset především na zvládnutí situace v ohniscích nákazy, která se mohou nárazově tvořit. „Naše budoucnost není v plošných opatřeních brzdících ekonomiku, ale v detailním sledování lokálního vývoje a případné rychlé reakci,“oznámil na čtvrteční tiskové konferenci ředitel ÚZIS Ladislav
Denní nárůst pozitivních nálezů
Dušek. Toto operativní řešení je navíc dobré mít připravené pro případ, že by Česko zasáhla obávaná druhá vlna epidemie, kterou navíc může testování v regionech pomoci předpovědět.
Jak by měla reakce na zhoršování stavu ve vytipovaných lokalitách vypadat? Podle Vojtěcha by na takových místech mělo dojít k plošnému testování citlivými testy PCR za pomoci armády. Náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula k tomu doplnil, že testovací kapacita českých laboratoří je momentálně někde mezi 13,5 až 14 tisíci testů denně, s rychlým otestováním některých regionů by tak neměl být problém.
„Zacílit bychom nyní měli na úroveň okresů, ale i níže,“řekl LN Dušek s tím, že může jít například o obchodní centra nebo velké výrobní kapacity. Podle ředitele ÚZIS se bude za pomoci podrobného epidemiologického šetření zjišťovat společný jmenovatel tam, kde počet případů rychle vzroste.
„Pokud někde vyskočí během krátké doby třeba 20 nakažených, budeme analyzovat, zda je to dáno koncentrací v místě bydliště, nebo zda třeba nepracují ve stejných provozech,“popsal Dušek. Na podobný případ upozornil i Prymula, kdy se podle něj nakazilo v jednom supermarketu najednou zhruba 40 lidí. Navíc k tomu došlo ještě těsně před uvolněním nejtvrdší sady opatření.
Na vině je Chodský bál i pendleři jezdící do Prahy Dušek také představil mapu, ze které je vidět, kterých konkrétních oblastí Česka se to zřejmě bude týkat. Špatná je zatím situace na Chebsku a především Domažlicku, které „vede“s počtem 543 případů covid-19 na 100 tisíc obyvatel. Tím výrazně přesahuje i druhé Chebsko s 243 nakaženými či třetí Olomouc s 224.
Smutný lídr ve statistice nakažených z Domažlicka spadá pod hygienickou stanici Plzeňského kraje. Její ředitel Michal Bartoš má o příčinách zvýšených čísel celkem jasno. „Zprvu se na tom podepsaly kulturní akce jako Chodský bál, kterého se účastnili jak Češi, tak Němci z blízkého příhraničí,“popsal pro LN Bartoš a dodal, že v podobných případech zkrátka selhává lidský přístup. Dnes ale hrají prim hlavně pendleři vyjíždějící za prací do blízkého Bavorska. Ti pak nechtěně nakazí i své rodiny.
„Bavorské příhraničí je na našich pracovnících bohužel závislé,“posteskl si ředitel plzeňské hygieny, podle kterého nejsou neobvyklé ani předávky nákupů v lesích na hranici s Německem. Pokulhává navíc podle něj také komunikace s bavorskými úřady, které prý nepostupují vždy tak přísně jako ty české.
Olomouckou hygienu vede Lenka Pešáková, ta přičítá ohnisko v Olomouci a okolí hlavně první vlně epidemie. „Ve statistikách stále zůstávají ,historická‘ čísla z Litovle a Uničova,“vysvětlila pro LN Pešáková. Právě tyto dvě obce i s těmi přilehlými skončily v průběhu března na 14 dní v karanténě kvůli masivnímu výskytu onemocnění. Nebýt toho, bylo by Olomoucko podle Pešákové okolo celostátního průměru.
Neutěšená je zatím situace také v okolí Litoměřic, které spadají pod hygienu Ústeckého kraje. Její ředitelka Lenka Šimůnková za tím vidí dva faktory. „Během první vlny se nám na Litoměřicku nakazilo hodně pečovatelů a ošetřovatelů v zařízeních sociální péče,“řekla LN. Druhý důvod je podle ní velmi podobný problematice pendlerů, byť Litoměřice se blízko hranic nenacházejí. „Především v jižní části Litoměřicka žijí lidé, kteří mají pracovní či jiné vazby na Prahu, kam tak často dojíždějí,“vysvětlila Šimůnková. Scénář je pak stejný jako na Chebsku či Domažlicku – pendler dojíždějící za prací nakazí i svou rodinu.