Konec daně z koupě bytu je blíž

Vláda spolu se zrušením daně z nabytí nemovitosti hodlá zrušit i odpočet hypotečních úroků od základu daně, a to od roku 2022

Podle některých názorů tak zrušení daně nyní dostupnost bydlení nezlepší. „Potenciál vidím v situacích, kdy se lidi dostanou do problémů a potřebují svoji nemovitost prodat za co nejvíce peněz, protože kupující nebude muset hradit daň z nabytí, může mít více prostředků na pořízení nemovitosti,“uvedl například Jiří Rájek, generální ředitel ERA Reality pro server Hypoindex.cz.

Sleva, která není zadarmo Opatření by mělo platit zpětně. To znamená, že daň by už nemuseli hradit kupci, kteří dokončili vklad do katastru loni v prosinci (nebo později) a do 31. března měli daň zaplatit. Díky protivirovým opatřením vlády dostali odklad, nyní by už daň nemuseli platit vůbec.

Zrušení daně však provází i související opatření – zruší se možnost uplatnění odpočtu úroků od základu daně z příjmů pro všechny nově uzavřené hypoteční úvěry. Původní návrh ministryně Schillerové počítal s okamžitým zrušením odpočtů, nakonec ale přistoupila na posunutí termínu. Takže úroky si budou daňoví poplatníci dál odečítat z hypotečních úvěrů, uzavřených až do konce roku 2021.

Tyhle odpočty dosud kupujícím částečně kompenzují (byť až v součtu po mnoha letech) zaplacení daně z nabytí nemovitosti.

Do konce příštího roku tak budou kupci nemovitostí využívat obě výhody – nulovou daň i případné odpočty z úroků.

Ministerstvo to podává jako výhodu – kupující budou mít peníze z ušetřené daně hned. Fakticky si tím ale stát částečně kompenzuje výpadek příjmů. Kvůli zrušení daně z nabytí nemovitých věcí by státní rozpočet přišel po zbývající část roku 2020 o výnos ve výši 10,6 miliardy korun a v následujících letech o výnos ve výši 13,8 miliardy.

Proč zrovna teď?

„Kupujícím zůstane více peněz než předtím a především je budou mít hned, ne až za 20 či 30 let po splacení hypotéky,“uvedla už dříve Schillerová.

Naopak pozitivní dopad zrušení uplatňování odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení na veřejné rozpočty je odhadován ve výši kolem pěti miliard korun.

„Odečty úroků z těchto úvěrů bývají největší položkou, která snižuje základ daně. Takže z národohospodářského hlediska chápu, že si stát bude chtít příjmovku zčásti vylepšit. Jen přemýšlím, proč s tím vláda spěchá zrovna v tuto dobu, když téma je na stole už od loňska,“reaguje partner poradenské společnosti Apogeo a bývalý šéf finanční správy Jiří Žežulka.

Rozhodně se jedná o jeden z nejzásadnějších kroků pro zvýšení dostupnosti bydlení posledních let

HENDRIK MEYER šéf Bezrealitky