Vědci UK se přou, jak moc se bát viru

Nepropadejme panice a vraťme se k normálnímu životu, vyzývala jedenáctka lékařů UK. Část kolegů prohlášení odmítla. Univerzita vám nepatří, zareagovali odborníci z 1. a 2. lékařské fakulty UK na „jedenáctku“.

PRAHA Za týden začne platit vládní „balík rozvolnění“. Rychlost návratu k normálním časům přitom rozdělila některé významné vědce působící v rámci Univerzity Karlovy (UK) do dvou táborů. „Výzva jedenácti“, kterou podepsal mimo jiné i rektor UK a lékař Tomáš Zima, volala po rychlém návratu do života, naproti tomu osm autorů „protiprohlášení“v čele s děkanem 1. lékařské fakulty UK Aleksim Šedem před ním následně varovalo.

„Výzvě jedenácti“vyčítají, že je určená veřejnosti, „politicky laděná“a neodráží názor všech lékařů působících v rámci univerzity. Obávají se, že vláda příliš dbá na veřejné mínění volající po rychlejším návratu do běžného života, a proto by mohla snáze podlehnout tlaku jedenácti lékařů z UK. Osm odborníků půl na půl z 1. a 2. lékařské fakulty UK proto považovalo na nutné se vůči původní výzvě vymezit a připravili vlastní „protiprohlášení“.

„Veřejný vliv univerzity a jejích často mezinárodně respektovaných a mnohdy i mediálně známých odborníků představuje silný závazek solidnosti a podloženosti našich prohlášení. Považuji za nevhodné vydat politicky laděnou výzvu několika lékařů a nelékařů pod titulem Lékaři Univerzity Karlovy veřejnosti, aniž by byla diskutována v rámci tradičních samosprávných univerzitních mechanismů,“uvedl pro LN Šedo.

Cílem „Výzvy jedenácti“zveřejněné 21. dubna bylo ukončit omezení a ochránit tím zdraví občanů. Signatáři v ní mimo jiné požadovali obnovit dostupnost zdravotní péče v plné šíři a v průběhu května i výuku na školách. Jako nezbytné vidí i odstranění překážek pro chod ekonomiky, zabránění krachu živnostníků a malých a středních firem, uvolnění hranic a přijímání promyšlených namísto chaotických opatření. „Jde o budoucnost země na dlouhé roky dopředu. Je potřeba jednat, představit plán dalšího vývoje, strategii, postup. Stát musí odpovědět občanům na základní otázky: Jak to bude dál? S čím máme počítat? Jaká opatření se zavedou? Každý další den, kdy pokračují plošné zákazy a omezení, se noříme hlouběji do propasti,“řekl LN rektor Zima. „V situaci, kdy nejsou k dispozici jasná data a mezi vědeckou obcí neexistuje konsenzus v epidemiologických ani ekonomických otázkách, je rozhodování o protiepidemických opatřeních navýsost politická věc. Stát však veřejné univerzity k politické činnosti nezřídil a neplatí,“oponuje lékařský biolog Ondřej Cinek. „Kolegové z takzvané Výzvy jedenácti se zaštítili svými tituly a Karlovou univerzitou, aby podpořili své osobní názory – zejména společenské a ekonomické. My jsme upozornili na to, že jejich názor v žádném případě nepředstavuje konsenzus v rámci univerzity, natož odborné lékařské veřejnosti,“sdělil LN hematolog a proděkan pro vědu 2. LF UK Jan Trka. Další výtkou „osmičky“směrem k „jedenáctce“je, že nejsou odborníky na epidemiologii a příbuzné obory, což ovšem nejsou všichni ani mezi prvně jmenovanými. „Mně nejvíce vadilo celkové vyznění té výzvy. Některé její požadavky mi připadají nepřijatelně kategorické, a to v situaci, kdy o základních aspektech té choroby doposud vědí velmi málo i špičkoví světoví imunologové a epidemiologové, natožpak psychiatři, fyzioterapeuti či chirurgové. Výzva vyznívá tak, jako kdyby to vláda s omezujícími opatřeními přeháněla. Myslím si, že je to vzhledem k veřejnosti škodlivý signál,“řekl LN imunolog Václav Hořejší.

Smířlivěji se pro LN vyjádřila genetička Eva Froňková a imunolog Ondřej Hrušák. „Ta výzva obsahovala zčásti požadavky, se kterými nelze než souhlasit, jako je obnovení zdravotní péče. To ale v době jejího vydání už stejně probíhalo. Zároveň apelovala na vládu, aby urychlila navržený plán rozvolňování. Což se nakonec stalo a možná na tom výzva respektovaných jmen s Univerzitou Karlovou v názvu měla podíl,“uvedla Froňková. „Přestože s autory (Výzvy 11 – pozn. red.) souhlasím, že je nutné uvolnit opatření – a souhlasí s nimi všichni od laiků po vládu –, tempo uvolňování by měl řídit odborník. Například proto, abychom věděli, co dělat v případě, že druhá vlna přijde dříve, než bychom čekali,“řekl Hrušák.

K situaci na UK se vyjádřil i prorektor pro vnější vztahy, egyptolog Miroslav Bárta. „K řešení problémů je možné dospět pouze debatou a polemikou s různými, fakty podloženými názory,“uvedl v online magazínu UK iForum.

Přispět k tomu by měl i odborný článek skupiny dvanácti lékařů v iForu, který shrnuje fakta o nemoci covid-19 a na jejich základě formuluje doporučení pro „další fázi boje s epidemií“. Místo plošné karantény autoři radí průběžný sběr kvalitních dat o výskytu infekce či nošení roušek na místech s vysokou koncentrací lidí. Varují před dlouhodobou izolací starších lidí a doporučují otevření škol. „Jako infektolog mohu přidat podložený názor, že covid-19 rozhodně není lehké onemocnění. Rovněž nejsou k dispozici jednoznačně účinné léky, ošetřování nemocných je velmi náročné a je potřeba vytvořit systém, jak ochránit naše spoluobčany s chronickými chorobami,“sdělil LN signatář „osmičky“Michal Holub.