Roušky venku skončí
Koronavirus je podle čísel i epidemiologů nyní na ústupu a v létě by mohl citelně oslabit. Sází se přitom i na počasí. „Virus je choulostivý na velké sluneční záření, velmi rychle hyne. Proto se mu tak nedaří například v Africe,“uvedl infekcionista Jiří Beneš. Rouška proto v létě postrádá smysl. „Pokud se lidé budou chovat rozumně, prožijeme klidné léto,“doplnil. Naopak sychravé podzimní dny, kdy je těsně nad nulou, vytvářejí pro virus optimální podmínky. A zde se skloňuje obava z druhé koronavirové vlny, která by navíc mohla přijít ruku v ruce s tradiční sezonní chřipkou. „Jedna infekce otevírá cestu pro tu další,“zdůraznil Beneš.
V boji s oběma by pak mohla pomoci zase ústenka. „Na podzim by se měly roušky nosit opět ve vnitřních prostorech. Diskuse se vede pouze u škol, kde to zatím není jisté. Každopádně jinde vevnitř ano a venku velmi omezeně,“řekl LN epidemiolog Roman Prymula. Na podzim se tak mohou Češi připravit na to, že třeba v kině, divadle či v MHD povinně své roušky nasadí. Nařízení má v gesci ministerstvo zdravotnictví.
Podzim, který se bez rozličných nachlazení nikdy neobejde, má podle Prymuly ještě jednu šanci a tou je očkování proti chřipce. „Budeme apelovat na to, aby se lidé, včetně zdravotníků, nechali očkovat proti chřipce. Hlavně senioři a osoby s chronickými onemocněními,“řekl s tím, že nejvhodnější dobou na očkování je říjen až listopad.
Souběh chřipky a koronavirové infekce zkomplikuje život nejenom občanům, ale i zdravotníkům. Kumulativně to může zasáhnout až 1,5 milionu lidí. Pokud jsou ale vedle sebe dva viry, podle klinických příznaků se nerozezná, o který se jedná. Diagnostikování je pak drahé a významně by to zvýšilo výdaje na zdravotnický systém.
Ty by pak mohly jinde chybět. I z tohoto důvodu je vhodné očkování proti jednomu ze škoditelů, v tomto případě je k dispozici jen protichřipková vakcína. Na té druhé se pracuje. „Očkování proti chřipce bych podporoval, i kdyby nebyl koronavirus,“uvedl Beneš.
Plošné protichřipkové očkování
Denní počet provedených testů se nicméně nechystá. Podle zdroje LN na to nejsou finance a ani by to nešlo snadno zorganizovat. „Plošně očkovat dospělou populaci je logicky velkým problémem. Plošné očkovací programy jsou v dětském věku, pediatři si s tím umí poradit. V případě dospělých je to téměř nemožné.
Řada lidí ani nemá svého praktického lékaře,“doplnil zdroj.
Kromě roušky musí být i po uvolnění opatření samozřejmostí dodržování hygienických pravidel. Základem je mytí rukou po cestě veřejnou dopravou, návratu z nákupů, účasti na hromadných akcích a podobně. Zapomínat se nesmí ani na pobyt na čerstvém vzduchu a na časté větrání obytných prostor. Svou roli hraje i dobrá fyzická a psychická kondice – pak je velká pravděpodobnost, že i po setkání s nákazou proběhne nemoc jen mírně. Za hrdinství by nemělo být považováno, když jde nakažený jedinec do práce či dítě do školky nebo školy.
„Je důležité si uvědomit, že k prevenci podobných potenciálně ničivých epidemií jsou nezbytné nejen organizační schopnosti politiků a dobře fungující zdravotnictví, ale také zodpovědný přístup občanů čili nás všech. Bez něho je jen malá naděje na úspěch,“shrnul Beneš.
Nařízení zakrývat si dýchací cesty bylo zavedeno 19. března. Použít je možné třeba roušku, respirátor, ale také šálu nebo šátek, které brání šíření kapének od nositele, před případnou nákazou ho ovšem neochrání. Nařízení bylo jedním z těch, která zrušil soud, vláda ho přijímala znovu. Výjimku dostaly již dříve třeba děti v mateřských školách nebo dětských skupinách, řidiči veřejné dopravy v uzavřených kabinách, členové domácnosti jedoucí v jednom autě, autisté, děti do dvou let nebo za určitých podmínek umělci provádějící autorské dílo.