Chceme domů! Na moři „vězní“zaměstnance lodí

TIJUANA/PRAHA Koncem února, když se ve Spojených státech objevil první případ spojený s novým koronavirem, nastoupila Američanka Melinda Mannová na loď Oosterdam v kalifornském San Diegu. Stala se členkou palubní posádky a měla se starat o mladší zaměstnance a děti na palubě výletního plavidla.

Od té doby uběhlo již více než sedmdesát dní a Mannová je stále na moři. Smlouva se zaměstnavatelem jí skončila v polovině dubna, navzdory tomu členka posádky stále nesmí plavidlo opustit. Prioritou byli pasažéři, kteří Oosterdam opustili již březnu, ale lidé zajišťující provoz lodi, která se v současnosti nachází u mexického pobřeží nedaleko Tijuany, nesmí pryč. Mannová je tak podle serveru Quartz jednou z desítek tisíc zaměstnanců výletních lodí, kteří v době pandemie uvízli na moři. A většina z nich ani nedostává zaplaceno.

V současnosti jsou na Oosterdamu

uzavřeny stovky pracovníků lodi. Vídat se prakticky nesmějí. Párkrát se mohou projít po palubě, pokud mají roušky. „Je to jedna z mála příležitostí, jak si popovídat mimo vyklánění se z balkonů a hulákání na sebe,“popsala pro Quartz Mannová, která si snaží krátit čas hraním her na konzoli Nintendo Switch nebo čtením knih. Připojení na internet je totiž drahé. Jediné, po čem žena touží, je cesta domů.

„Zkoušela jsem opustit loď, ale zastavila mě ochranka a vyhrožovala mi,“uvedla Mannová. „Dokonce jsem se snažila, aby mě zavřeli a odvezli do vězení, ale stejně by mě nepustili do USA.“

První ústupky

V podobné situaci jsou desítky tisíc dalších lidí. Lodě jsou často nedaleko přístavů, aby mohly případně doplňovat zásoby. Mnozí kapitáni se ale rozhodli zůstat s velkými výletními plavidly v mezinárodních vodách.

Podle nových nařízení americké vlády, která omezují vstup lidí do země v době pandemie, se občané Spojených států mohou vrátit. Členům posádky to však v mnoha případech nechtějí dovolit provozovatelé lodí. Pokud by plavidlo přistálo u amerických břehů, muselo by se podrobit dalším nařízením úřadů – například by muselo zaplatit členům posádky cestu domů a zajistit, aby se nesetkali po určitou dobu s veřejností. Jinak řečeno, museli by jim zaplatit soukromá letadla. „Vlastně chápu, proč to nechtějí udělat,“dodala Mannová. Americký právník Jim Walker však takto shovívavý není.

„Naposledy, když jsem se koukal, vydělávaly společnosti provozující výletní lodě každý rok miliardy dolarů. Neplatí daně v USA, nemusí splňovat nařízení spojená s prací. A najednou řeknou, že vlastním lidem nezaplatí cestu domů? To je nehoráznost,“rozhořčil se v rozhovoru pro server Quartz Walker. Navíc podle námořního práva mají provozovatelé lodí povinnost dopravit posádku v bezpečí domů.

Některé společnosti již naštěstí ustoupily a minulý týden začaly u amerických břehů přistávat. Tisíce lidí ze čtyřiceti lodí mohly vyjít na pevninu. Pokud bude štěstí Melindě Mannové přát, měla by se dostat domů již tento týden.

Jejich práci ukončila pandemie, pasažéři jeli domů. Desetitisíce zaměstnanců výletních lodí však nadále zůstávají na moři. Plat již nedostávají a firmy jim nechtějí uhradit návrat.

Dokonce jsem se snažila, aby mě zavřeli a odvezli do vězení, ale stejně by mě nepustili do USA.

Melinda Mannová členka posádky lodi Oosterdam