Virová panika pomohla lékárnám
Prodejci léčiv měli v úvodu pandemie žně Pak nastal obrat, nemocnice omezily provoz a lidé návštěvy lékařů i lékáren
Koronavirus poškodil prodej prakticky veškerého zboží. Zavřené obchody a doma zavření lidé mají na svědomí pokles tržeb oproti loňsku u mnoha druhů zboží až o desítky procent. Vítězi, kterým naopak vládní protivirová opatření ublížila nejméně, jsou potraviny a farmaceutické a zdravotnické výrobky.
PRAHA Lékárny a obchody s potravinami zažily největší boom v první polovině března, kdy lidé v panice nakupovali jídlo a léky, jako kdyby měla vypuknout válka. Mnozí dokonce vykoupili v té době paralen a další léky s obsahem paracetamolu v domnění, že je lze brát jako prevenci před nákazou. Podle dat výzkumné společnosti IQVIA vylétly celkové prodeje všech 2700 českých lékáren mezi prvním a druhým březnovým týdnem zhruba o 300 milionů korun na 1,6 miliardy.
„Lidé sháněli ochranné pomůcky, dezinfekční prostředky, léky na teplotu, přípravky na zvýšení imunity. Zátěž, které byli vystaveni zaměstnanci lékáren, byla v těchto dnech obrovská,“připomíná Michaela Bažantová z České lékárnické komory.
Ubylo léků na předpis
Zatímco prodej mouky, těstovin, mléka a dalších potravin se posléze ustálil na číslech před vypuknutím pandemie, u lékáren nastal už koncem března výraznější propad. Jíst lidé nepřestali, ale návštěvy lékařů v omezených provozech poliklinik a nemocnic snížili na minimum. A tím spadl i odbyt léků na předpis, který tvoří podstatný podíl příjmů lékáren – v součtu plateb od zdravotních pojišťoven a doplatků pacientů. Už koncem března tak prodeje lékáren klesly podle údajů IQVIA až pod úroveň před pandemií.
„Po rychlém růstu po začátku covid krize došlo k citelnému poklesu. Jak u receptových léků, ale tak i volně prodejných a doplňků stravy,“popisuje situaci Michal Petrov, mluvčí největší tuzemské sítě 450 lékáren Dr. Max, ovládané finanční skupinou Penta.
Lidé se podle Petrova během nákupní horečky předzásobili, obávali se jít do ordinací, které navíc fungovaly omezeně, a tedy klesl výdej receptů. Někteří zákazníci se i začali vyhýbat lékárnám, které si mohli vyhodnotit jako místa se zvýšeným rizikem nákazy.
Předražené roušky
Zůstala však obrovská poptávka po ochranných prostředcích, která vyšponovala i jejich ceny. Například v lednu prodala síť Dr. Max téměř 8000 kusů desinfekčních gelů, v dubnu už přes 115 tisíc. Podle Petrova to přesto neznamená „bezbřehé bohatnutí lékáren“. S poptávkou rostly i ceny, za jaké lékárny nakupují od dodavatelů.
„Třeba u hygienických roušek, tedy ústenek, nákupní ceny vystřelily na pětinásobek oproti běžnému stavu. A vezměte si, že stokusové balení obyčejných mikrotenových rukavic pro klienty, které ještě před dvěma měsíci šlo pořídit za sedm korun, se vyšplhalo na téměř sedmdesát, tedy na desetinásobek,“uvedl Petrov.
Tržby rostly, ale jak kde Lékárny Benu jako druhá největší síť v Česku, spadající se svými 240 zdejšími provozovnami do nadnárodní velkodistribuční skupiny Phoenix Group, zaznamenaly prostřednictvím e-shopu v „době virové“nárůst tržeb o 30 až 800 procent – v závislosti na kategorii léků.
„Největší zájem je o léky na nachlazení a chřipku, doplňky stravy na imunitu a také zdravotní prostředky, u těchto kategorií se několikanásobně navýšily tržby i v kamenných lékárnách,“uvedla mluvčí této lékárenské společnosti u nás Alžběta Piškulová.
Proto zůstaly tržby lékáren a výrobců léčiv – na rozdíl od prodejců ostatního zboží – v březnu celkově v plusu. Naznačují to i data Českého statistického úřadu, který v údajích o maloobchodních tržbách za březen uvádí v meziročním srovnání propad u většiny druhů zboží, ale plusová čísla uvádí u potravin (meziroční nárůst tržeb o 3,9 procenta) a farmaceutických a zdravotních výrobků (plus 9,1 procenta). Statistici ale neporovnávají kompletně celý trh prodeje léků.
Tajemní výrobci
Tuzemští výrobci z farmaceutického oboru svá konkrétní čísla zatím neuvádějí. Což platí i pro velké firmy, jako je třeba Zentiva, která v době dočasného nedostatku prostředků s paracetamolem na snížení horečky uvedla ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví na trh v rámci specifického léčebného programu přípravek Paraceta.
„Co se týče tržeb, nedokážeme v tuto chvíli vyhodnotit dopad pandemie. Na jednu stranu jsme zaznamenali zvýšenou poptávku po paracetamolu, ibuprofenu a vitaminech, na druhou stranu očekáváme snížení cen u přípravků pro léčbu vysokého tlaku,“uvedla mluvčí Zentivy Lucie Šabíková.
Konkrétní čísla neuvedl ani další z výrobců u nás, společnost Teva. „V důsledku covid-19 jsme zaznamenali v prvním čtvrtletí zvýšení tržeb týkajících se volně prodejných léků, ale méně u léků na předpis, kde jsme zaznamenali jen určité zvýšení, a to u pacientů, kteří si vyžádali předepsat lék na další měsíc či měsíce dopředu,“uvedla Beáta Melichová, mluvčí společnosti Teva.
Globálně ale vycházejí farmaceutické firmy z koronavirové krize nejlépe snad ze všech oborů. Vývojem tržeb i poptávkou po jejich akciích na burzách.
„Tržby v tomto sektoru rostou dlouhodobě a koronavirus jim v podstatě neuškodil. Pokles nezaznamenaly ani v krizi v letech 2007 až 2009 a platí to i dnes,“připomíná analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Dokládá to příklady nadnárodních firem, prodávajících léky i v Česku. Například akcie společnosti Pfizer klesly na burze v New Yorku oproti začátku roku pouze o pět procent (pro srovnání – petrolejářský koncern ExxonMobil se propadl o třicet čtyři procent), další farmaceutický gigant AstraZeneca si polepšil na burze k dnešním dnům oproti lednu o sedm procent, Johnson & Johnson o dvě procenta.