Přijímačky na první dobrou
Budoucí středoškoláci letos musejí přijímací zkoušky zvládnout na jediný pokus, mají ale víc času na testy
zkoušky. Školní docházka je ale až do konce června 2020 nepovinná, takže mají deváťáci na výběr, zda se budou připravovat sami doma, nebo s učiteli ve škole. Většina škol neučí podle běžného týdenního rozvrhu, ale snaží se soustředit na předměty stěžejní pro přijímačky, tedy český jazyk a matematiku. To vše za jasně daných podmínek.
Ministerstvo školství zaslalo na začátku května školám manuál s hygienickými standardy pro průběh výuky. Ve třídě mohou být žáci maximálně po 15 s tím, že v lavici sedí po jednom. Ihned po příchodu do třídy musejí všichni použít dezinfekci na ruce. Každý žák musí mít s sebou na den minimálně dvě roušky a sáček na uložení té použité. Ve třídě sice žáci ani učitelé roušku nosit nemusejí, pokud je mezi nimi zachován dvoumetrový rozestup, ale při pohybu na chodbách a ve společných prostorách už ano.
Přestože se nyní řada věcí mění, obsah přijímacích zkoušek do maturitních oborů zůstává stejný. Z velké části o něm rozhoduje ministerstvo školství, potažmo Cermat. Ten vytváří a vyhodnocuje jednotné didaktické testy z češtiny a matematiky. V kompetenci školy jsou pak tzv. školní přijímací zkoušky z některých dalších předmětů, jako je například biologie, chemie či angličtina. Co tedy žáky u přijímaček nakonec čeká?
Jeden termín, více času
Letos – stejně jako loni – budou všichni uchazeči o středoškolské studium psát písemný test z češtiny a matematiky. To zůstává stejné. Co se ale mění, je čas, který na testy žáci mají. Ministr školství Robert Plaga oznámil, že vzhledem k výjimečné situaci se ho ministerstvo rozhodlo prodloužit o 10 a 15 minut. Na test z češtiny tedy uchazeči budou mít 70 minut oproti dřívější hodině a na matematiku 85 minut oproti loňským 70 minutám. Varianty testů jsou různé: pro čtyřleté obory vzdělání (včetně nástavbového studia), pro šestiletá a pro osmiletá gymnázia.
Zatímco ještě loni měli žáci k dispozici dva termíny zkoušek a započetl se jim ten lepší výsledek, nyní se situace změnila. Ministerstvo školství vyhlásilo pouze jeden termín JPZ pro čtyřletá gymnázia a nástavby a jeden pro víceletá gymnázia. Žáci tím bohužel přijdou o možnost druhého pokusu, ale zamezení hromadného přesunu téměř sta tisíc uchazečů na další školu má teď zkrátka přednost. Navíc se tím zkrátí a zrychlí harmonogram celého přijímacího řízení. Děti se tedy dostaví k přijímačkám pouze na školu, kterou uvedly v přihlášce na prvním místě (škola jim zašle pozvánku). V případě, že podávaly přihlášku na gymnázium se sportovní přípravou, ji budou konat na tomto gymnáziu. Výsledek
JPZ poté využijí obě školy, tedy i ta, na niž se žák hlásí, ale jednotnou zkoušku tam nevykoná.
Ředitelé škol organizujících školní přijímací zkoušku v těchto dnech už na svých školních webech většinou zveřejnili dva termíny jejího konání (jeden pro uchazeče, kteří v přihlášce uvedli jejich školu na prvním místě, a jeden pro ty, kteří si ji zapsali jako druhou). Ministerstvo termíny školních přijímaček stanovilo vyhláškou na 3., 4., 5. a 6. června. Náhradní termíny pro ty, kteří se z vážných důvodů nebudou moci dostavit v řádném termínu, jsou určeny na 19., 20., 21. a 22. června. Žáci zároveň obdrží pozvánku, kterou jim ředitelé nejpozději pět pracovních dní před termínem zkoušky zašlou. Pokud se na škole koná pouze JPZ, bez školní zkoušky, pozvánka by žákům měla odejít nejpozději deset pracovních dní před termínem JPZ.
Některým ředitelům dělá nadcházející červen poněkud těžkou hlavu. Budou totiž muset zorganizovat maturitní i přijímací zkoušky, zvládnout pedagogické rady, a ještě vystavit vysvědčení.
Jiní věří, že příští měsíc se dá přežít bez větších obtíží. „Přijímací zkoušky zvládneme stejně jako v předchozích letech bez větších obav,“říká ředitel Střední zdravotnické školy v Olomouci Pavel Skula a dodává: „Naopak jako ulehčení pro organizaci přijímacích zkoušek se mi jeví jeden termín.“Zatímco řada deváťáků vnímá tento jediný pokus namísto loňských dvou jako handicap, Pavel Skula to vidí jinak: „Domnívám se, že ten jeden termín nepředstavuje pro uchazeče zásadní problém. Myslím, že pokud žáci tvrdí, že je to pro ně problém, je to trochu výmluva – příprava alibi.“
Co rozhodne o přijetí Maximální možný počet dosažených bodů v didaktických testech z matematiky i českého jazyka a literatury je 50. Minimální hranice úspěšnosti však není centrálně stanovena. Ředitelé škol si kritéria pro přijetí a způsob hodnocení určují sami a zveřejňují je vždy na webových stránkách školy. Celkové hodnocení tak může vyjma výsledku jednotného testu ovlivnit i prospěch uchazeče za předcházející období, zvládnutí již zmíněné školní zkoušky, ústní pohovor, úspěchy ve vědomostních žákovských soutěžích či olympiádách apod. To vše ovšem za podmínky, že výsledek jednotného testu se na celkovém hodnocení uchazeče bude podílet minimálně šedesáti procenty. Body za testy Cermat jsou tedy o něco důležitější než body za školní zkoušku. V případě sportovních gymnázií pak stačí jen čtyřicetiprocentní podíl, tam má test o něco nižší dopad na celkový výsledek.
Jakmile žáci vyplní jednotné testy, škola je ještě v den konání JPZ naskenuje a odešle Cermatu k vyhodnocení. Ten je opraví a výsledky do sedmi kalendářních dnů zpřístupní oběma školám, které uchazeč uvedl v přihlášce. Škola má pak pouze jeden den na to, aby určila výsledné pořadí a zveřejnila seznam přijatých žáků na svých webových stránkách a v papírové podobě na přístupném místě ve škole. Písemné oznámení dostanou poštou pouze nepřijatí. Pro ty, kteří slaví úspěch, ovšem povinnosti nekončí. Musejí se rozhodnout, zda ke studiu na vybranou školu nastoupí, a dát jí to na vědomí.
Že má uchazeč o studium na škole zájem, potvrdí tak, že řediteli školy pošle správně vyplněný zápisový lístek. Jedná se o povinný krok, který je nutné udělat do pěti pracovních dnů od zveřejnění seznamu přijatých (a to i v případě náhradních termínů). Kdo lístek neodešle, vzdává se svého práva na přijetí. Neodevzdá ho tedy ten, kdo na danou školu nastoupit nechce, například proto, že se dostal i jinam. Zapsaný uchazeč své rozhodnutí nemůže změnit. Výjimkou je situace, kdy je přijat na jinou školu na základě tzv. nového rozhodnutí, které letos nahradí institut odvolání. Zápisový lístek mu škola po předložení výsledku tohoto nového rozhodnutí vrátí, aby ho mohl odevzdat na vybrané škole.
Na test z češtiny budou mít uchazeči 70 minut oproti dřívější hodině a na matematiku 85 minut oproti loňským 70 minutám
Odvolání se letos ruší
Zatímco dříve měli žáci, kteří se umístili těsně pod limitem přijetí, šanci na zvrácení nepříznivého výsledku ještě prostřednictvím písemného odvolání, letos je to jinak. Odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí nebude možné z důvodu urychlení přijímacího procesu.
Nově ho nahradí institut takzvaného nového rozhodnutí. Díky němu bude moci ředitel sám aktivně přijmout uchazeče na uvolněná místa po úspěšných žácích, kteří si vybrali jinou školu. Pochopitelně musí s tímto krokem vyčkat až po odevzdání zápisových lístků a také musí nechat volná místa pro uchazeče konající zkoušku v náhradním termínu. Nové rozhodnutí se řeší pouze na úrovni školy, tj. bez zásahu krajského úřadu. MŠMT také počítá s tím, že prováděcí vyhláška zaváže ředitele škol, aby na školním webu zveřejnili počet míst uvolněných po uplynutí lhůty pro odevzdání zápisových lístků, které budou obsazovat prostřednictvím vydání nových rozhodnutí.