Pandemie míří do české ústavy
Nikdo nebyl připravený, ozývá se z většiny zemí reakce na pandemii koronaviru. Česko není výjimkou. Vnitro teď chystá novelu zákona o bezpečnosti, která by čerpala ze zkušeností s nynější krizí. Vzniknout by tak měl nově tzv. epidemický stav, nezávislý na vyhlášení krizového stavu.
PRAHA „Je třeba si přiznat, že náš právní řád na takto rozsáhlou epidemii nepamatoval,“řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který plánuje do konce září předložit novelu ústavního zákona o bezpečnosti, jež zakotví epidemický stav. Podobně to vidí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Podle něj se na pandemii ukázalo, že stát potřebuje akceschopnější legislativu, jež by umožnila například lokálně řešit šíření infekce i bez vyhlášení nouzového stavu. Ten je mimořádným nástrojem, který nemá smysl aktivovat pokaždé, když chce vláda omezit třeba provoz bazénů, jelikož jsou epidemiologicky rizikové.
„Koronavirus nám ukázal, že naší legislativě přirozeně chybí zkušenost. A tu bychom do ní měli zanést, dokud ji máme v živé paměti, abychom byli pro příště připravení,“uvedl pro LN Vojtěch.
Paměť je ale zrádná věc a ne každý si stejnou událost pamatuje ve shodném světle. To je i případ opozičních stran, jejichž souhlas bude pro změnu ústavního zákona klíčový. Vyžaduje totiž hlasy tří pětin všech poslanců a stejnou porci přítomných senátorů. Ve sněmovně by vládě nestačila ani podpora od komunistů, se kterými má dohromady 107 hlasů. Bude jich potřebovat 120. Nehledě na fakt, že Senát ovládá opozice. I proto už ministr Hamáček s lídry opozičních stran o podpoře nového zákona jedná.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka chce v zákoně vidět kontrolní mechanismy, které by ponechaly poslancům vliv na kroky vlády. „Sněmovna by měla mít možnost pandemický stav po nějaké době zrušit nebo prodloužit,“řekl LN šéf lidovců. Podotkl také, že vláda udělala chybu, když protahovala ustavení krizové štábu. „V novém zákoně by to mělo být ošetřeno tak, aby to nezůstávalo v libovůli jednoho člověka, v tomto případě premiéra, který si to může ohýbat podle toho, co se mu hodí,“dodal.
Kontrola sněmovny, zdá se, bude jedním z třecích bodů mezi vládou a opozicí. Předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová označila pro LN novelu, díky které by ministerstvo zdravotnictví mělo „tak rozsáhlou pravomoc zasahovat do životů lidí, svobody podnikání a občanských svobod“, za nemyslitelnou. „Požadujeme, aby tam byla pojistka proti zneužití, takže Poslanecká sněmovna by mohla opatření zrušit,“řekl LN předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Podle šéfky TOP 09 v zákoně nesmí chybět vymezení pomoci podnikům dotčeným vládními opatřeními. Právě to by podle Jurečky měl být druhý sporný bod, o kterém se povede ostrá diskuse. „Jiné státy to tak ošetřené mají. Například že podnikatelé mají nárok na náhradu jisté části ušlých zisků,“řekl Jurečka, podle kterého jsou některé státy EU schopné garantovat podporu na základě daňových přiznání třeba do výše 50 procent tržeb. Doplnil také, že se nejedná o pomoc podnikatelům, ale především o podporu zaměstnanosti.
Co po konci nouzového stavu? Novela ústavního zákona bude už druhým pokusem vlády, jak se připravit na případnou druhou vlnu nákazy. V tom prvním chtěla skrze změnu zákona o ochraně veřejného zdraví přidělit ministru zdravotnictví široké spektrum pravomocí. „Bohužel i díky nešťastné politizaci této otázky, kterou jsem vznesl novelou zákona o ochraně veřejného zdraví, zaniklo to klíčové sdělení,“řekl LN Vojtěch, s tím, že hlavním cílem bylo dát vládě možnost reagovat na rizika spojená s ohrožením zdraví obyvatelstva i jinak než vyhlášením nouzového stavu.
Ten chtěla vláda po sněmovně prodloužit až do 25. května, svolení však dostala jen do této neděle. S koncem nouzového stavu vládě zmizí výjimečné pravomoci a není jasné, na základě čeho bude udržovat některá omezující opatření. Původní plán jejich rozvolňování měl totiž trvat právě do 25. května.