Sarajevo pobouřila pieta za fašisty
SARAJEVO/PRAHA Ospalé korutanské městečko Bleiburg (česky Pliberk) každý rok v květnu ožije akcí, která není místním lidem ani rakouským úřadům zrovna příjemná. Autobusy se sem vypraví desetitisíce návštěvníků z Chorvatska, aby uctili památku exponentů a bojovníků fašistického státu takzvaných ustašovců z dob druhé světové války. Letos se ale tradiční vzpomínka kvůli koronaviru konala v Sarajevu a to vyvolalo negativní reakce.
Bleiburg je jednou z těch událostí konce druhé světové války, k nimž se vítězné mocnosti nehlásí právě s hrdostí. Koncem války tu zbytky ustašovců a další kolaborantské síly tehdejší Jugoslávie hledaly útočiště u britské armády. Ta je ale vydala do rukou jugoslávských partyzánů Josipa Broze Tita. „Každý kolaborant byl zastřelen,“vzpomíná na bleiburské události v rozhovoru s LN Miroslav Vostřel, někdejší komisař partyzánské brigády Jana Žižky, složené z českých krajanů.
Počet obětí masakrů probíhajících za pochodu do vnitrozemí se odhaduje mezi 60 až 250 tisíci. Chorvaté si proto každoročně připomínají jednu ze sobot uprostřed května jako den bleiburské tragédie a hromadně vyjíždějí uctít památku zavražděných ustašovců do Bleiburgu. Akce mívá hojnou účast a sponzoruje ji i záhřebská vláda. V mezinárodním měřítku se však netěší dobré reputaci kvůli glorifikaci válečných zločinců a otevřeným projevům neonacismu.
USA: Je to akce revizionistů Letos ale rakouské úřady kvůli koronaviru akci nepovolily, a tak se místo ní mají dnes konat dvě menší připomínky v metropoli Chorvatska Záhřebu a také v Sarajevu. A právě pieta v hlavním městě Bosny a Hercegoviny, které má dosud v paměti krvavou explozi nenávisti v první polovině 90. let, znepokojila část místní veřejnosti a má ohlasy i v zahraničí. A to i přesto, že půjde jen o mši v katolické katedrále Srdce Ježíšova, ze zdravotních důvodů omezenou jen na dvacet předem pozvaných účastníků. Všem ostatním organizátoři doporučili pomodlit se ve svých domovských farnostech.
Americká ambasáda v Sarajevu nazvala organizátory akce historickými revizionisty, kteří chtějí vrátit zpět fašistickou minulost. „Pokud si připomínáme vítězství v druhé světové válce, musíme klást důraz na hodnoty demokracie, usmíření a dialogu mezi náboženstvími,“napsalo velvyslanectví na Twitteru. „Proč katolická církev žehná masovým vrahům kolaborujícím s nacisty?“ptá se v komentáři izraelský list Haarec a protestují i zástupci bosenské židovské komunity.
Chorvatské národní shromáždění v Bosně a Hercegovině se proti výtkám ostře ohradilo a označilo je za „útok na všechny Chorvaty“a „totalitní manýry“. Záhřebský historik Ivo Goldstein zase upozorňuje, že každá mince má dvě strany a mezi oběťmi Bleiburgu byli jak váleční zločinci, tak i nevinní lidé. Každopádně ale zůstává chorvatská společnost v pohledu na událost stále rozdělená, a zatímco vládní politici z nacionalistického Chorvatského demokratického společenství (HDZ) se piet za události Bleiburgu účastní v hojném počtu, levicový prezident Zoran Milanović je odmítá.