Virus je poslední kapka

České hospodářství se v letošním prvním čtvrtletí po více než šesti letech růstu ocitlo v propadu

PRAHA/BRUSEL Hospodářský růst, trvající více než šest let, je minulostí. V letošním prvním čtvrtletí se hrubý domácí produkt Česka (HDP) podle včera zveřejněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) oproti předchozímu čtvrtletí snížil o 3,6 procenta a oproti stejnému období vloni o 2,2 procenta. Podobně těžké rány inkasovalo tuzemské hospodářství naposledy v roce 2009.

„Oslabování ekonomiky začalo už loni, koronavirová pandemie byla poslední kapkou,“řekl šéf ČSÚ Marek Rojíček.

Dobře vidět to bylo na průmyslové produkci, která má pro Česko zásadní význam. Na HDP se podílí asi 30 procenty, což je ve srovnání s ostatními evropskými ekonomikami opravdu hodně. Průmyslová produkce směřovala k cyklickému útlumu podle Rojíčka už loni a v lednu a únoru v podstatě stagnovala. „Během března však v reakci na opatření proti šíření koronaviru omezila řada podniků výrobu a někdy ji prakticky zastavila. Produkce v automobilovém průmyslu proto klesla o více než čtvrtinu a nejbližší subdodavatelská odvětví se propadla o desetinu,“popsal Rojíček vývoj v odvětví výroby automobilů, které v Česku podle odhadů generuje až desetinu celkového ekonomického výkonu.

Mizivý vývoz a vládní opatření Z hlediska poptávky, která je pohonem průmyslové výroby, doplatily naše podniky hlavně na propad zahraničního obchodu, zabržděného pandemií. Dále také na to, že firmy uložily své investiční plány a rozšiřování či modernizaci výrobních kapacit k ledu.

Některá průmyslová odvětví však naopak mírně posílila. Například výroba potravin, farmaceutik či papírenská výroba. To je důsledkem toho, že se Češi – stejně jako lidé v ostatních zemích – po vyhlášení karantény předzásobovali trvanlivými potravinami, léky i třeba toaletním papírem.

Česko dopadlo z hlediska svých výsledků za první letošní čtvrtletí ve srovnání s jinými zeměmi o něco hůře. Německo, náš hlavní obchodní a hospodářský partner vůbec, zaznamenal pokles o 2,2 procenta mezičtvrtletně a o 2,3 procenta meziročně. Ze zemí bývalého sovětského bloku na tom byly lépe Maďarsko a Polsko, které podle včera vydaných údajů Eurostatu dokonce meziročně rostly o dvě, respektive 1,6 procenta. Analytici se ovšem shodují v tom, že rozdíly jsou důsledkem načasování protipandemických opatření v jednotlivých zemích.

Propad teprve začíná

„Česko v tomto srovnání doplatilo na to, že naše vláda zavedla opatření, jež zabrzdila ekonomiku, dříve než ostatní země. Například Maďarsko s nimi začalo až na konci března,“hodnotí analytik Komerční banky Martin Gürtler. Dalším důvodem je podle něj naše vysoká závislost na zahraničním obchodu a velmi slabá zahraniční poptávka.

Hlavní propad ovšem teprve přijde. Ekonomové se shodují v tom, že nejhorším obdobím, kdy se patrně podíváme na dno, bude právě probíhající druhé čtvrtletí. „Propad ekonomiky v samotném březnu byl kolem 15 procent, v posledních dvou týdnech pak musel činit kolem 30 procent. Vzhledem k tomu, že duben byl zasáhnut téměř celý a květen se navrací k normálu také velmi pomalu, je patrné, že pokles tuzemské ekonomiky v 2. čtvrtletí bude dvouciferný,“uvažuje Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.

Šéfekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek odhaduje, že v 2. kvartále skončí ekonomika meziročním poklesem o 15 až 17 procent. Pro celý letošní rok odhaduje pokles o 11 procent. Komerční banka je pro letošek optimističtější a čeká „jen“6,5procentní pokles.

Česká národní banka podle své včerejší zprávy o inflaci vidí další vývoj ve třech variantách. V té nejpesimističtější, v níž na sklonku roku počítá s příchodem druhé vlny koronaviru, odhaduje pokles pro letošní rok na 13,5 procenta. Ve svém základním scénáři počítá s poklesem o osm procent.

Česko doplatilo na to, že naše vláda zavedla opatření, jež zabrzdila ekonomiku, dříve než ostatní.

MARTIN GÜRTLER analytik, Komerční banka