Jaderné letokruhy
Největší žijící paryba – žralok obrovský (Rhincodon typus) – může dorůst až do délky 19 metrů. Naštěstí nepojídá turisty, ale plankton a malé rybky. Mořské biology zajímalo, jakého věku se dožívá, což se v moři obtížně zjišťuje. Tým, který řídil Steven Campana z univerzity v islandském Reykjavíku, nabídl metodu, jak to zjistit. V chrupavčitých obratlích žraloků se postupně, jakoby do letokruhů, ukládal izotop uhlík-14. Jeho množství výrazně zvýšily vojenské pokusné jaderné výbuchy. Ty jsou v atmosféře, na zemi a pod mořem zakázány mezinárodní dohodou od roku 1963.
Analýza uhlíku-14 ze žraločích chrupavek tedy dokáže určit, zda živočich žil v době konkrétních jaderných testů. Výzkumníci informovali v časopise Frontiers in Marine Science ,že zatím udělali analýzu dvou koster žraloka obrovského z muzeí – u obou se prokázalo, že jim bylo v době smrti alespoň padesát let.
Hodně větrné počasí panuje na hnědém trpaslíku, který je od Země vzdálený 34 světelných let. Astronomové nyní spočítali, že větry v horních vrstvách jeho atmosféry vanou rychlostí kolem 650 metrů za sekundu, tedy asi 2300 kilometrů v hodině. Oproti tomu na Jupiteru, největší planetě naší Sluneční soustavy, jsou větry sedmkrát slabší.
Hnědý trpaslík je označení pro objekt, jemuž se někdy říká „nedospělá hvězda“. Je menší než obvyklé hvězdy a neudrží se v něm termojaderná reakce, která by vytvářela energii, jako se to děje třeba v našem Slunci.
Na hnědém trpaslíku, který je vzdálený 34 světelných let od Země, vanou větry rychlostí kolem 650 metrů za sekundu, tedy asi 2300 kilometrů v hodině