Virus nejvíce deptá mladé a ženy
PRAHA Koronavirovou krizi nejlépe snášejí senioři, i když představují nejohroženější skupinu obyvatel. Naopak dvacátníci nynější situaci prožívají nejhůře, psychický stav se zhoršil více u žen než u mužů. Ukázal to průzkum v rámci projektu Dělám, co můžu, jehož autoři nabízejí po dobu pandemie bezplatné psychologické online konzultace.
Z výzkumu je patrné, že s přibývajícím věkem jsou lidé psychicky odolnější. Zhoršení duševního stavu zaznamenalo až šedesát procent dotázaných mezi 18 a 29 lety. Naopak lidé nad šedesát pozorují zhoršení jen ve čtyřiceti procentech případů.
„Současná situace nemusí pro seniory představovat tak extrémní změnu, jako je to u mladších generací. Starší lidé jsou zvyklí na určitý styl izolace, žijí sami a často tráví čas v pohodlí domova,“uvedl pro LN autor projektu Pavel Pařízek.
Na druhou stranu mladí lidé jsou zvyklí cestovat, jsou aktivnější a nezdržují se tolik doma. „Proto omezení, které s sebou přináší pandemie koronaviru, těžce nesou,“dodal psycholog Pařízek. Řada seniorů si i v době epidemie užívá pozornosti, již jim věnují média, veřejnost i rodina. „Starší lidé jsou příjemně překvapeni, že se jim nabízí dobrovolníci, kteří jim donesou nákup až domů, či se o ně více zajímá rodina a častěji jim volají jejich blízcí,“řekla LN pražská psycholožka Michaela Veselá. Na to před epidemií mnozí z nich nebyli zvyklí. „To je i jedním z důvodů, proč se cítí psychicky dobře,“uvedla Veselá.
Podle Pařízka by ale výsledky mohly být jiné, pokud by se průzkum prováděl v domovech seniorů. „Právě z nich registrujeme v posledních týdnech velký nárůst zájmu o psychologickou pomoc, a to jak od seniorů samotných, tak i od lidí, kteří zde pracují,“uvedl psychoterapeut.
10 procent populace u psychologa
Není překvapením, že celkově se u většiny populace psychický stav během epidemie koronaviru zhoršil. Lidé jsou izolovaní, v řadě aktivit se museli omezit a v krajním případě přišli o práci. V průzkumu bezmála šedesát procent respondentů uvedlo, že pozorují zhoršení svého duševního stavu, přičemž více než šestina z nich výrazně.
Nicméně někteří dotázaní zpozorovali změnu k lepšímu. U téměř patnácti procent lidí se zlepšila jejich psychika, někteří z nich uvedli, že zřetelně. „Půjde o jedince, kteří mají zdravé rodinné vztahy a užívají si, že mohou trávit více času spolu. Museli mít spokojený partnerský život už před krizí,“uvedla psycholožka Veselá. Karanténa může podle ní pozitivně působit i na lidi, kteří žili ve spěchu, dříve nic nestíhali a epidemie je přiměla zpomalit. Necelých třicet procent populace nezaznamenalo žádnou změnu psychického stavu.
Naopak lidé, kteří ztratili práci a často i smysl života, mohou propadat depresím. „Důležité je najít si jinou náplň dne. Nicnedělání je zábavné možná první týden, pak se dostaví nuda a psychika se zhorší,“pokračovala Veselá. V souvislosti s epidemií vyhledalo odbornou psychologickou pomoc deset procent populace. Nicméně valná většina dotázaných na terapii docházela již někdy v minulosti, poprvé služeb psychologa využila desetina z nich.
Muži nevyjadřují city
Ženy v průzkumu častěji uváděly zhoršení psychického stavu, a to bezmála šedesát procent z nich. Naproti tomu jen 45 procent mužů přiznalo, že jejich psychika v době epidemie oslábla. „Ženy jsou obecně citlivější a více vše prožívají. Společnost muže už od malička vychovává tak, že mají být silní a neplakat, proto si tolik nepřipouští city,“odůvodnil pro LN psycholog Michal Kniha. Muži tak ani nemuseli svou slabost v průzkumu, v němž respondenti odpovídali prostřednictvím online dotazníku skrze sociální sítě, přiznat. S tím souhlasí i psychoterapeut Pařízek. Podle něj mohla krize psychicky zasáhnut ženy více i z toho důvodu, že se ve většině případů starají o domácnost a v současné době se učí s dětmi doma. „Ženy si i častěji umí říct o pomoc. Psychologické služby v Česku vyhledává přibližně 75 procent žen a 25 procent mužů,“porovnal autor projektu Dělám co můžu. Nejčastější emoce, které lidé u sebe během krize zpozorovali, byly výkyvy nálad, úzkost, smutek, stres či bezmoc. Například smutek uvedlo 36,7 procenta žen a 18,7 procenta mužů, úzkost lehce přes 36 procent žen a bezmála 23 procent mužů. „Lidé mi volají zejména kvůli tomu, že cítí úzkost, že se velmi bojí a nechtějí ani vycházet z domu. Pak také kvůli ztrátě zaměstnání, že nemají peníze a nevědí, co bude dál. To jsou dva nejčastější důvody,“přiblížila psycholožka Veselá, která rovněž na webu delamcomuzu.cz nabízí zdarma psychologické online konzultace.
Obavy o své zdraví přitom uvedla jen pětina respondentů. Největší vrásky na čele dělá lidem strach o život jejich blízkých, konkrétně přes polovinu dotázaných má takové obavy. Přes čtyřicet procent trpí pocitem izolace a samoty a necelá třetina má obavy ze ztráty zaměstnání či zhoršení finanční situace. Zvýšenou konzumaci alkoholu v době krize u sebe pozoruje bezmála dvanáct procent respondentů.