Kdo najde lék na iracionalitu?
S odpůrci povinného očkování nehne ani pandemie
Myslíte si, že po „koroně“nic nebude jako dříve? Že lidé prohlédnou, v jakých bludech žili, a sami se napraví? Že racionalita převálcuje iracionalitu? To vše má být součástí nové normality, o níž se spekuluje. Ve skutečnosti to nebude tak horké.
Ještě v zimě byla žhavým tématem uhlíková neutralita. Zdálo se, že individuální doprava (osobní auta) míří k utlumení ve prospěch hromadné, šetřící emise. Dnešní trend míří opačně: hromadná veřejná doprava vzbuzuje obavy z nákazy a posiluje doprava individuální. Ta splňuje potřeby „sociálního distancování“, tedy i nové normality.
Podobně je to se zápasem racionality a iracionality. Ještě na počátku pandemie se říkalo, že odpůrci plošného očkování oslabí. Že podaří-li se vyvinout vakcínu proti novému koronaviru, jen blázen by se jí zříkal. Že v případě tak rychlého šíření, jako je tomu u viru SARS-CoV-2, se logicky prosadí očkování povinné. Realita je jiná. Vakcína ještě není k dispozici, ale už zní hlasy proti její plošné a povinné aplikaci. Minulou středu s tím vyrukovala petice Ligy lidských práv a společnosti Rozalio.
Aby bylo jasno, iracionalita sama o sobě není nic trestuhodného. Patří k životu po celý vývoj druhu Homo sapiens. Pokud se iracionální rozhodování týká jedince, není problém. Ten nastává až ve chvíli, kdy iracionální rozhodnutí jedince může – aniž by on sám chtěl – poškodit jiné.
Příklad. V hospodách stát plošně zakázal kouřit ne proto, že by si kuřáci nesměli z vlastní volby poškozovat zdraví, ale proto, aby ho nepoškozovali kuřákům pasivním. (Nechme stranou, proč zákon neumožnil vyčlenit hospody pouze pro tabakisty, kteří si po vzájemné dohodě poškozují zdraví dobrovolně.)
U očkování by dobrovolnost mohla fungovat třeba s vakcínou proti viru HIV. Přenáší se jen kontaktem tělních tekutin, tedy velmi intimním způsobem, který si člověk může ohlídat, i kdyby povinné očkování proti HIV odmítal. „Korona“je ale úplně jiná liga. Jak lze ohlídat šíření, když k němu stačí běžné setkání? Petice proti povinnému očkování dokládá, že ani po dvou měsících pandemie se tento rozdíl nepodařilo ozřejmit. (Respektive že i po této zkušenosti existují lidé, od nichž se racionalita odráží.)
Sledujete-li bitvy racionality s iracionalitou, zavadíte o Německo. Právě tam bují živná půda pro obavy i konspirační úvahy všeho druhu – pro strach z geneticky upravených potravin, hrůzu z jaderné energie, apokalyptické vnímání změny klimatu či strach z tak bizarních věcí, jako jsou chemtrails, či věcí tak banálních, jako je očkování. Právě tam nachází tato půda leckdy i státní podporu. V sobotu hned dvě významné osobnosti – Helge Braun, šéf úřadu kancléřky, a Lothar Wieler, šéf Ústavu Roberta Kocha – národ ujistily, že povinné očkování proti viru SARS-CoV-2 se rozhodně nechystá.
Toto je pozoruhodné. Ještě než je nějaká vakcína proti „koroně“k dispozici, ještě než soud rozhodne, zda plošné a povinné očkování je, či není přípustné, dva reprezentanti státu prohlásí, že povinné očkování nebude. Česky se tomu říká předpodělanost.
Ve srovnání s tím si můžeme říci, že jedna petice Ligy lidských práv a společnosti
Rozalio je banalita.
U očkování by dobrovolnost mohla fungovat třeba s vakcínou proti viru HIV. Přenáší se jen kontaktem tělních tekutin. „Korona“je ale úplně jiná liga. Jak lze ohlídat šíření, když k němu stačí běžné setkání?