Města mění svět, přidají se i ta česká?
Ikdyž je boj se změnou klimatu především systémovou záležitostí, kterou by měly řešit národní vlády, jejich častá bagatelizace problému donutila k akci města. Aktivních měst po celém světě neustále přibývá a stávají se jedněmi z nejvýznamnějších aktérů v procesu proměny chování společnosti. Ta česká ale zatím vesměs mlčí. Je možné je probudit?
Města, přestože zabírají pouhá dvě procenta povrchu země, jsou zodpovědná za 75 procent emisí skleníkových plynů. Žije zde polovina lidstva a počet se stále zvyšuje. Města vždy byla a jsou centry pokroku. Města jsou ale stejně tak zranitelná, jako mocná. Velká část z nich se již potýká s důsledky klimatických změn a skoro všem to hrozí.
Na mezinárodní úrovni existují různá sdružení měst, která mají klimatické ambice vyšší než jejich vlády a snaží se oné pokrokovosti využít. Tato sdružení poskytují motivaci na mnoha úrovních, vzájemnou spolupráci a inspiraci, vedou města ke snižování emisí a klimatických rizik a zároveň ke zvyšování zdraví, pohody a ekonomických příležitostí jejich obyvatel. Je to například program C40 Cities, který aktuálně zastřešuje 96 z největších světových metropolí, nebo Climate Alliance, která má více než 1700 členů z 26 evropských států.
V České republice není žádné město v síti Climate Alliance zastoupeno, téměř žádné bohužel nemá ani nadstandardní ekologické ambice. Je to bezpochyby i nekompetencí a nedostatkem iniciativy na všech úrovních vlády, ale právě kvůli kompenzaci pasivity svých národních vlád je mnoho měst ve světě aktivních. I u nás ovšem v poslední době dochází k mírným změnám, a to díky několikaletému nepřehlédnutelnému suchu a mnoha občanským iniciativám a protestům, které i naši zemi provázely během loňského roku.
Pouze dvě pražské městské části, Praha 6 a Praha 7, vyhlásily tzv. klimatickou nouzi a přidaly se tak k celosvětovému hnutí The Climate Mobilization. Nejde pouze o symbolické gesto, ale o množství dobrovolně zvolených opatření. Praha jako taková nouzový stav nevyhlásila, stala se ale členem Paktu starostů a primátorů, což je evropské hnutí pro středně velká a menší města, které se věnuje místním klimatickým a energetickým opatřením a sdružuje tisíce samospráv v rámci EU.
Proti změnám klimatu
Právě vstup do Paktu má v naší zemi momentálně největší potenciál, k cílům patří snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent a zvýšení odolnosti vůči změnám klimatu. Signatáři vytvoří pro svou obec akční plán a adaptační strategii, kterými se posléze budou řídit, přičemž ke všem těmto krokům mohou získat finanční i personální podporu. V ČR je ale signatářů zoufale málo, k dubnu 2020 zatím jen 20, počet je malý ve srovnání se zeměmi střední a východní Evropy i se zeměmi s přibližně stejným počtem obyvatel. Problémem je bezpochyby pasivita ministerstva životního prostředí, které má informace o Paktu předávat. To o programu neinformuje plošně, nedělá žádnou kampaň, většina obcí o možnosti zapojit se ani neví.
V České republice je téměř pravidlem, že dobré věci se dělají spíše vládě navzdory než díky nějaké koncepční podpoře státu. Roli MŽP tedy začal nahrazovat neziskový sektor, to ale nestačí, je potřeba aktivní zájem ze strany měst a obcí. Starostové a starostky, pojďte do toho! Města mají sílu a mohou být velkou inspirací. Pomozte vybudovat novou realitu, kde se děti nebudou muset bát budoucnosti! Na ničem větším teď nezáleží…