Erasmus+ láká. Navzdory pandemii

Zahraniční stáže studentů pokračují i době koronavirové. Jejich podmínky se různí země od země. Ke slovu přichází i virtuální Erasmus+.

PRAHA Výměnné pobyty v rámci programu Erasmus+ jsou mezi studenty navzdory všudypřítomnému koronaviru stále populárnější. „Oproti předchozím rokům jsme zaznamenali až desetiprocentní nárůst zájmu, což je velmi pozitivní jev, protože počet vyjíždějících studentů v minulých letech mírně stagnoval,“sdělila LN Radka Vavroušková za Dům zahraniční spolupráce (DZS), který v Česku program administruje.

Do Erasmu+ jsou nyní zapojené všechny české vysoké školy a podle Vavrouškové v tom hodlají nadále pokračovat. „Tento program patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější a nejvyužívanější výměnné programy. Na dříve schváleném rozpočtu na období 2020/2021 se nic nemění,“potvrdila.

Změny financování však mohou pocítit na vlastní peněžence jednotliví studenti. Na stipendium v plné výši dosáhnou jen ti, kdo pokračují v programu standardně nebo dálkovou formou, bez ohledu na to, zda zůstali v zahraničí, nebo se vrátili domů. Prozatím zůstává stipendium těm, kteří museli kvůli „zásahu vyšší moci“stáž přerušit. Pokud ji však nedokončí v dohledné době, budou muset vrátit poměrnou částku. Na druhé straně mohou v oprávněných případech uplatňovat vícenáklady, například za nákup letenek domů v případě, že jejich stáž byla ukončena a škola neumožňuje výuku na dálku.

Podle průzkumu DZS zhruba dvě třetiny studentů v programu pokračují online. Větší část se vzdělává „z pohodlí domova“, menší zůstala v zahraničí. „Nechtělo se mi vracet, do Nizozemska jsem se moc těšila. Jsem ráda, že jsem mohla zůstat,“říká studentka marketingu Karin. Asi desetina účastníků svůj pobyt přerušila nebo měla tu smůlu, že jej ani nestačila zahájit.

„Záleží na situaci v dané zemi, každá k tomu přistupuje jinak podle aktuální situace a vývoje pandemie. Lze uvažovat o možnosti pobyt posunout a realizovat jej, jakmile to bude možné. Návrat do zahraničí či zahájení mobility je nyní teoreticky možné v případě některých zemí,“vysvětlila Vavroušková. Podle stránek Naerasmusplus.cz lze například vyjet do Španělska či Itálie, které však v současné době příchozí automaticky umisťují do karantény. Zapovězen je naopak vstup do Německa, Polska či Turecka. DZS studentům zdůrazňuje, aby si vždy ověřili aktuální stav na stránkách ministerstva zahraničí.

A co dál?

Jak to bude se zahraničními stážemi v následujícím semestru, se teprve uvidí. Kromě situace v jednotlivých zemích záleží i na tom, zda na hostitelských univerzitách probíhá fyzická výuka. Někde je nyní

inzerce ve hře posun stáží na další semestr.

„V tuto chvíli už některé státy nebo jednotlivé univerzity zapojené do programu Erasmus+ avizují, že budou podzimní semestr začínat online a nebudou na podzim fyzicky zahraniční studenty přijímat,“řekla LN Vavroušková.

Krizová situace podle ní ukázala, že většina organizací i účastníků je schopna program realizovat i na dálku. „Do budoucna by takzvaný virtuální Erasmus+ mohl být možností pro ty, kdo si chtějí zkusit studium na zahraniční vysoké škole, nemají však z různých důvodů možnost vycestovat,“uvedla Vavroušková s tím, že se o této možnosti už nějakou dobu diskutuje v Evropské komisi.

Po zahraničních zkušenostech touží čím dál víc studentů i vysokých škol. „Zásadním motivačním faktorem vždy byla a nadále zůstává úžasná proměna účastníků zahraničních studijních pobytů nebo stáží. Kdo tuto proměnu na svých studentech nebo kolezích viděl, navždy kouzlu mezinárodních programů propadl,“vysvětlila vedoucí sekce mládeže a školního a odborného vzdělávání v DZS Lenka Henebergová. Zájem českých vysokých škol o projekty strategického partnerství letos vzrostl o nevídaných 95 procent. Celkem požádaly o podporu ve výši 11,3 milionu eur, což je o 146 procent více než loni. Výhodou strategického partnerství je dlouhodobá – nejdéle však tříletá – spolupráce, jejímž cílem je výměna zkušeností, zavádění inovativních postupů a zvyšování kvality vzdělávání.