Vyšší úspory ještě nejsou důvodem k panice

Komentátor LN Jan Macháček se ptá ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních tématech ze světa ekonomiky a financí.

Evropané dupli na brzdu a začali spořit, čímž potvrzují obavy, že spotřebitelé nepřispěchají zachránit klesající

inzerce ekonomiky. Jak mají vlády a centrální banky tomuto vývoji čelit? Mají občany povzbuzovat, aby se neobávali utrácet? Jak je mají přesvědčit? Mají se úspory znevýhodnit, třeba negativními úroky? Mají zvýšené úspory i pozitivní stránku, například že se vládám budou lépe prodávat státní dluhopisy?

Autor je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost

Dominik Stroukal: Utrácení, dluhy, exekuce

Jsme tlačeni ke stále dalším úvěrům a utrácení, ale za jeden z největších problémů současnosti považujeme dluhy spojené s přehnaným utrácením a následné exekuce. Kdykoliv se v obavách rozhodneme zachovat rozumně a neutrácet, centrální banky začnou hledat nové cesty, jak naše koruny rozpohybovat. Ve světě, kde vznikají nové peníze bankovními úvěry, mohou úspory představovat problém, a pokud by centrální banky nezasáhly, mohla by se ekonomika propadnout do deprese.

Centrální banky musejí ze zákona zasáhnout a záporné sazby i další nekonvenční nástroje uvidíme dříve či později i u nás. Je to ale systém, který jsme si uměle vytvořili a který mít nemusíme. Naopak, měli bychom uvažovat, zda tuto karavanu táhnout dál nebo jestli bychom se neměli poohlédnout po alternativě, kde jsou úspory ctností jak u každého, tak u ekonomiky jako celku.

DOMINIK STROUKAL hlavní ekonom skupiny Roklen

Edvard Outrata:

Protože obě krize probíhají zároveň, je velice obtížné rozlišit, kdy rozhazovat hotovost z vrtulníku a kdy investovat rozumněji. EDVARD OUTRATA státní úředník ve výslužbě

Pavel Kohout:

– a ty jsou možné jedině z úspor. Spoření růstu neškodí, je jeho nezbytnou podmínkou. PAVEL KOHOUT Algorithmic Investment Management

Tomáš Pfeiler: