Strache: Jsem obětí „Ibizagate“
Největší politická aféra v Rakousku posledních let se dostala před parlament. Vyšetřování jejího pozadí odhalilo i skuliny v zákonech o financování politických stran.
VÍDEŇ/PRAHA Skoro přesně před rokem otřásla Rakouskem aféra s videem, které bylo tajně pořízeno ve vile na ostrově Ibiza. Vžil se pro ni název „Ibizagate“.
Několikaminutové záběry ze schůzky, kde se nešetřilo silnými slovy, alkoholem, energetickými nápoji a možná ani jinými povzbuzujícími prostředky, měly dalekosáhlé následky: padla vláda, v Rakousku byly vypsány předčasné volby a skončilo i několik politických kariér.
Včera se v parlamentu ve Vídni poprvé sešla zvláštní třináctičlenná vyšetřovací komise, která má vnést světlo do případu možné korupce v rakouské politice.
Před poslanci se tak objevily i obě hlavní postavy tehdejších událostí: Heinz-Christian Strache a Johann Gudenus. Prvně jmenovaný byl tehdy rakouským vicekancléřem a šéfem pravicové strany Svobodných (FPÖ); Gudenuse mnozí považovali za jejího budoucího šéfa.
Strache dal včera před poslanci najevo, že nehodlá na většinu jejich dotazů reagovat. Prý kvůli tomu, že mu dosud nebylo umožněno nahlédnout do vyšetřovacího spisu, jehož součástí jsou například i protokoly z komunikace na sociálních sítích. Podle Stracheho údajně existuje „skupina lidí sledující dlouholetý plán ho zničit“.
Gudenus i Strache na dva roky starém videu slibovali domnělé neteři ruského oligarchy, Aljoně Makarovové, přístup k lukrativním státním zakázkám pro případ, že Svobodní budou ve vládě. Za to chtěli peníze do stranické pokladny. Díky majetkovému vstupu oligarchy do nejčtenějšího deníku v Rakousku, Neue Kronenzeitung, usiloval Strache o získání kontroly nad listem. Mělo mu to zaručit pozdější vítězství ve volbách.
Z rozhovorů, které předseda FPÖ vedl s údajnou neteří oligarchy, vyplynulo, že v Rakousku se dají bez problémů obcházet zákony regulující financování politických stran velkými koncerny. Například tím, že sponzorské příspěvky ve výši několika set tisíc eur se pošlou oklikou přes účty spřízněných spolků.
Proto byly před poslaneckou komisi pozvány i známé osobnosti rakouského hospodářského života, například zakladatel stejnojmenné zbrojovky Gaston Glock nebo miliardářka Heidi Hortenová. O nich totiž Strache na videu prohlašoval, že už straně přispěli.
Z nahrávky, která trvala několik hodin, bylo dosud zveřejněno pouze několik minut. Celé video mají k dispozici pouze policejní vyšetřovatelé. Ani členové parlamentní komise ho ještě neviděli.
Stále nejasné pozadí videa
S odstupem dvanácti měsíců se toho ví stále ještě málo o tom, kdo chtěl oba politiky zdiskreditovat. Vyšetřování je vedeno proti jednomu vídeňskému právníkovi, který měl zprostředkovat nejenom kontakt obou politiků s domnělou neteří ruského oligarchy Makarovovou. Měl také angažovat soukromé detektivy, kteří nechali ve vile na Ibize namontovat skryté kamery.
Strana Svobodných oba politiky už dávno vyloučila. Strachemu předtím ještě přitížila odhalení, že si nechával ze stranické pokladny proplácet životní náklady, včetně útrat v drahých restauracích či pronájmu luxusního bytu.
Bez ohledu na to, že objasňování celé kauzy je teprve na samém počátku, ohlásil někdejší předseda Svobodných návrat do politiky. Kandiduje jako lídr menšího uskupení v říjnových komunálních volbách ve Vídni. Stranu s původním názvem Aliance pro Rakousko (DAÖ) založilo několik skalních Stracheho stoupenců z řad vídeňských komunálních politiků. Mezitím se hnutí přejmenovalo na Team Strache a chce těžit z přetrvávající popularity bývalého šéfa FPÖ mezi Vídeňany.
Naopak Gudenus s politikou oficiálně skončil. Na veřejnosti se naposledy objevil před dvěma týdny, když se v centru Vídně zúčastnil demonstrace odpůrců koronavirových omezení.
Bývalá Stracheho strana považuje sama sebe v celé kauze za oběť. Od Stracheho a Gudenuse se odstřihla. Teď ale viní bývalého koaličního partnera, konzervativní lidovou stranu (ÖVP), že prostřednictvím svého vlivu na policii a vyšetřovatele se snažila využít celé záležitosti k dlouhodobé diskreditaci Svobodných.