Atletika chtěla jít příkladem
Fotbal, tenis, bojové sporty a v pondělí se přidala také atletika. Královna sportu ale předvedla restart po koronavirové pandemii opravdu ve velkém – na pondělní Den dětí celkem 173 závody po celé zemi, jichž se zúčastnilo na 17 tisíc lidí.
„Když nejde dělat masovou akci na jednom místě, udělali jsme ji po celé zemi,“usmívá se v rozhovoru pro LN autor celé myšlenky Libor Varhaník (54).
Rodák z Kutné Hory, jenž tuzemskou atletiku vede už jedenáct let, dostal nápad, jak vrátit atlety zpět na dráhu. Navíc na něj během koronavirové krize padla i role předsedy správní rady ME 2022.
LN Jaké jsou ohlasy na projekt Spolu na startu?
Rozdělil bych je do tří kategorií. První byly bezprostředně na stadionu, euforie a nadšení, že jsme se vrátili, nejen z toho, že jsme dostali do závodů přes 17 tisíc našich atletů. Bylo skvělé, že se k návratu postavili naši elitní atleti výkony světových kvalit. Ať už Bára Špotáková, Kuba Vadlejch, nebo Tomáš Staněk a další. Druhý rozměr je mediální, pokud jde o okamžité reakce na sítích, na přímý přenos, uvolnili jsme práva a geoblocking, takže skrze stream České televize mohli akci sledovat kdekoliv na světě, ohlas byl obrovský. Tím posledním rozměrem je ohlas v naší atletické rodině, jsem rád, že cítím jednotu. Atletů, klubů, všech.
LN Jak těžké bylo připravit v jeden den 173 závodů tak, aby vše klaplo?
Když jsme s projektem začínali, platila daleko větší omezení, počet lidí na společných akcích byl padesát. Já jsem všechny kolem sebe přesvědčoval o tom, že atleti trénují proto, aby závodili, a my všichni jsme tu od toho, abychom jim to umožnili. Shodli jsme se na termínu kolem 1. června, ale i tak to bylo hodně nejisté. Postupné rozvolňování opatření nám situaci jen usnadňovalo. Když jsem na začátku říkal, že bychom mohli závodit na sto stadionech najednou, někteří tvrdili, že je to až moc ambiciózní vize. Nevěděli jsme, jestli se trefíme do času, kdy oddíly budou chtít a moci závody pořádat. A nakonec jsme se dostali na číslo 173 stadionů napříč celou Českou republikou. I s televizí jsme si vyzkoušeli něco nového, tři stadiony, vstupy z jednotlivých míst, takový kaleidoskop.
LN O co vlastně projektu Spolu na startu české atletice šlo?
Během pandemie jsme se jako Český atletický svaz i já osobně snažili komunikovat s naší komunitou, aby neustávala v tréninku, aby zůstala motivovaná. Což nebylo jednoduché. Pro mě osobně byla motivace nesmírně důležitá ve chvíli, kdy se rušilo mistrovství Evropy, přesunula se olympiáda, což jsou zprávy, které vám dobrou náladu nepřinesou. Věřil jsem, že pandemií projdeme, a chtěl jsem, abychom na restart byli připraveni. Nejen atleti, ale i my kolem nich. A tím, že jsme to udělali nakonec takto velké, šlo vlastně o vzkaz nejen pro celou naši společnost, ale i pro ostatní země, které podobně rychlé nebyly nebo být nemohly. Ukázali jsme, že to jde. Že život nekončí.
LN Byl to od vás vzkaz také pro sponzory? Byl to restart i po této stránce?
Bezesporu. Dlouhodobé podpory našich partnerů si nesmírně vážíme. A měli jsme štěstí, že jsme vyjma mistrovství světa absolvovali celou halovou sezonu a restrikce přišly v atletickém mezidobí. Přesouvali jsme vedle školního závodění jen půlmaraton, přesto byl impulz v podobě projektu Spolu na startu hodně důležitý také pro ně. Ukázali jsme, že jsme schopni dostát reklamnímu plnění, které si zaslouží. Když nemůžeme zatím dělat masové akce na jednom místě, udělali jsme masovou atletickou akci na více místech, 17 tisíc startovních čísel toho budiž důkazem. (úsměv)
LN Takže vás žádní sponzoři neopustili, nemuseli jste řešit výraznější finanční problémy?
Naštěstí ne, za což bych jim rád poděkoval. Máme naštěstí dlouhodobé vazby, snažíme se naslouchat, vyjít si vstříc. A jak jsem říkal, nedošlo k výraznému rušení akcí, pořád to vypadá, že by se atletická sezona mohla dokončit, byť bude posunutá. Samozřejmě pro pořadatele masových běhů jde o složité období, máme v kalendáři přes 1600 podobných akcí, jsou na tom určitě hůře než my, což monitorujeme a snažíme se řešit.
LN Snažíte se tyto okolnosti řešit také přes svoji pozici v Národní sportovní agentuře (NSA)?
V pondělí byl na vládě schválen program Covid-19, který má ve své gesci miliardu korun. A tu bude nyní NSA skrze určitý klíč rozdělovat do sportu. Já jsem pouze členem Národní rady pro sport a ta by měla zasednout až někdy ke konci června. Doufám, že už tento program dávno pojede. Že bych tento proces nějak ovlivňoval, to určitě ne. Komunikovali jsme už v době koronavirové s předsedou NSA Milanem Hniličkou, bylo důležité, aby vůbec nějaké peníze z rozpočtu pro napravení škod ve sportu byly, což se povedlo. Což je hlavní.
LN Českou atletiku ale můžete ovlivnit dalším programem. Co plánujete po restartu?
Nemělo to být jen plácnutí do vody. Chtěli jsme vše nějak rozjet, k tomu už máme naplánováno pět mítinků na pěti místech republiky během června tak, aby v tomto měsíci mohli atleti závodit. Jsme zároveň rádi, že Zlatá tretra a Kladno hází dostaly dobré termíny na září, kdy už by měl být Schengen otevřený, takže by k nám mohli přijet zahraniční atleti. Možná i z celého světa, to ještě uvidíme. Plány a kalendář máme pochopitelně i pro další dny, týdny i měsíce.
LN Mimochodem, ten pondělní termín vyšel na Den dětí. Byla to náhoda?
Byl to částečně záměr. Pracujeme s velkou komunitou dětí, chtěli jsme je potěšit, protože bylo bohužel zřejmé, že obvyklé masové akce v tento den se nejspíše konat nebudou.
LN Jsou pro vás děti a hlavní základna výkonnostních atletů důležité? Přece jen se i toto během koronavirové krize hodně řešilo – omezení pohybu a sportu pro děti, mládež…
Pro nás jde o klíčovou záležitost už více než dekádu, od roku 2009 máme projekt Atletika pro děti, kdy je pro nás pohybová gramotnost dětí jednou z priorit. Mimo jiné i proto, že jsme velký sport a že učíme základní pohybové dovednosti, chodit, skákat, běhat, házet. A také si moc dobře uvědomujeme, že doby, kdy jsme přišli domů ze školy, hodili tašku do kouta a šli blbnout ven, jsou pryč. A nyní se naše práce krásně ukázala, už v sobotu jsme restartovali projekt Pohybová gramotnost – Atletika pro celou rodinu. Celá koronavirová doba byla hodně o vztazích, děti nechodily do školy, rodiče často pracovali třeba z domova, všichni byli spolu. A podobné společné aktivity, kdy jsme na videích i ukazovali, jak sportovat doma, pak byly nesmírně důležité, pomáhaly udržovat vztahy, dobrou náladu. Chtěli jsme sportem rozdávat pozitivní energii, protože si myslím, že lidský organismus se může na život s viry připravit. Dobrá nálada a pohybová aktivita vedou k lepší imunitě a díky tomu myslím podobné období zvládnete snáze.
LN Jste místopředsedou Evropské atletiky a během tohoto období jste se stal šéfem výboru pro mistrovství Evropy 2022. Co tato role vlastně obnáší?
Spadl na mě dost velký úkol, se kterým jsem nepočítal. Došlo k tomu kvůli vážným zdravotním problémům našeho předsedy, Nora Sveina Arneho Hansena. Byl jsem pověřen, abych ho nahradil ve funkci pro tento šampionát, který je součástí obrovské akce v Mnichově, kde bude mít kontinentální vrchol více sportů. Sice se může zdát, že je do startu stále dost času, ale zrovna v té době se řešily kontrakty s dalšími sporty, věci kolem. Pro Evropu je to obrovská akce za velké peníze, musíme najít symbiózu i s jinými sporty, které mají také své termíny. Je to pro mě velká výzva, v koronavirové krizi to bylo ještě dvakrát těžší, protože chyběl osobní kontakt, moderovat přes televizní obrazovky 33 předsedů svazů spolu s dalšími partnery není vůbec nic lehkého. Ale nějak jsem tím prošel, pohybujeme se dopředu a věřím, že jdeme správným směrem. Stejně jako u nás doma.