Zápasníci si oblíbili konopí. Ve velkém

PRAHA Zajímavou studii přinesl americký deník The Athletic, který zpovídal na 170 profesionálních MMA (smíšená bojová umění) zápasníků na téma marihuana. Téměř 46 procent z nich uvedlo, že konopí v současnosti užívá pro regenerační či rekreační účely. Dalších pět procent se „přiznalo“, že tak učinilo dříve.

„Myslím, že jsou to celkem přesná čísla. Nemáme oficiální seznam, ale z osobních rozhovorů a různých diskusí se s tímto dá souhlasit. Pro bojovníky jde vlastně o téma číslo jedna, na které se mě ptají,“řekl Jeff Novitzky, viceprezident prestižní ligy UFC, kde má navíc na starosti antidopingový program a také zdraví bojovníků obecně. Proč jde o ale o horké téma? Za prvé je marihuana v některých státech USA legální. Mohou ji užívat i bojovníci – jak MMA, tak boxeři – ovšem v určitém odstupu od svých zápasů.

A za druhé – ve sportovním světě je stále rozšířenější užívání tzv. CBD produktů.

Tento kanabidiol je druhou neobsáhlejší látkou v konopí hned po THC, na rozdíl od něj ale není návykové. Díky tomu jej před dvěma lety vyřadila Mezinárodní antidopingová agentura WADA ze seznamu zakázaných látek (narozdíl od THC).

CBD, které užívá například legendární golfista Tiger Woods, má léčebné účinky, jelikož chrání nervové buňky proti nedostatku kyslíku a různým jedům, mimo jiné tak může pomoci proti otravě alkoholem. Také proto se k užívání CBD (nejčastěji v podobě olejů) přiznalo na 76,5 procenta tázaných zápasníků.

Potvrzením budiž případ Kelvina Gasteluma. Ten byl loni před galavečerem UFC 244 pozitivně testován na THC a dostal pětiměsíční zápasový distanc. Nyní? Aktuálně patří mezi hlavní tváře jednoho z výrobců CBD olejů.

Připomíná to dětskou hru o to, kdo bude mít poslední slovo. Hokejový svaz nejprve oznámí, že se extraliga dočasně rozšíří a nebude se sestupovat. Kluby na to zareagují tím, že chtějí zachovat čtrnáctičlennou soutěž a vrátit baráž. Načež prezident svazu Tomáš Král prohlásí, že pro to při hlasování ruku v žádném případě nezvedne.

PRAHA Dnes odpoledne se rozhodne o podobě nejvyšší hokejové soutěže v Česku.

Poslední slovo má mít výkonný výbor svazu, jenž bude schvalovat návrh klubů, se kterým souhlasilo deset ze čtrnácti účastníků, jeden se zdržel.

To je na první pohled jasná a legitimní většina. Jenže extraligu řídí hokejový svaz, který nakonec rozhodne.

Za normálních okolností by hlasování výkonného výboru bylo formalitou, ovšem tentokrát to rozhodně neplatí. Na první pohled je zřejmé, že zde dochází k bitvě o moc, která tak trochu připomíná Kocourkov.

Něco podobného ostatně zažili na Slovensku. Tamní Ligová rada po vypuknutí koronavirové krize rozhodla, že navzdory nedokončenému ročníku udělí titul Banské Bystrici. To vyvolalo velkou nevoli ve vlivných klubech jako Slovan Bratislava a Košice.

A přestože se šéf Ligové rady Richard Lintner odvolával na soutěžní řád, svaz titul zrušil.

V Česku se kvůli koronaviru řeší budoucnost extraligy. Nezasvěcený fanoušek ovšem netuší, že jde jen o zástěrku vnitřních rozporů uvnitř hokejového hnutí, které trvají už nějakou dobu.

Vše totiž začalo loňským rozhodnutím svazu o přímém sestupu a postupu do nejvyšší soutěže. Tento návrh protlačil právě Král navzdory tomu, že si kluby předtím rozhodly o zachování baráže. Tehdy byl poměr jejich hlasování ještě jasnější než letos – dvanáct ku dvěma.

Boj Krále s kluby pokračuje Výkonný výbor přesto na názor účastníků nehleděl, za což u většiny veřejnosti sklízel chválu. Hlavním argumentem byla sportovní férovost, která dává logiku. Na druhé straně však stojí kluby, jež se hájí tím, že právě ony shánějí peníze, a tedy zajišťují funkčnost soutěže, tudíž mají právo rozhodovat nebo se minimálně spolupodílet na regulích.

Baráž je pro ně zárukou. Jakousi poslední instancí, která jim může zachránit zpackanou sezonu. V posledních letech se o tom přesvědčily především Pardubice. Není divu, že (nejen) odtud je slyšet otevřená kritika Krále (potažmo celého svazu) a jeho nerespektování přání klubů.

Ty po jeho otevřeném vyjádření, že pro jejich návrh „ruku určitě nezvedne, protože ho zaskočil a šokoval“, dopředu tuší, že podobně mohou hlasovat další členové výkonného výboru.

A že jejich snaha bude přebita silou. Stejně jako několikrát v minulosti.

„Jestli se nebude brát v potaz většinový názor klubů, tak si myslím, že je to velice nešťastné řešení,“řekl diplomaticky plzeňský Tomáš Vlasák. „Rétorika pana Krále je stejná od doby, co se odhlasoval přímý sestup, takže jde proti většinovému návrhu APK. Svaz by ale měl přihlédnout k návrhu klubů,“přidává se pardubický Dušan Salfický.

Co se tedy stane, pokud výkonný výbor půjde skutečně proti klubům? Extraliga se bude v nové sezoně hrát za stejných pravidel jako dosud. Tedy se čtrnácti účastníky a s přímým sestupem a postupem. Hradecký manažer Aleš Kmoníček s tímto scénářem počítá: „Ta varianta je hodně reálná.“

Pokud se tak stane, může to napříč kluby nastartovat další pokus o osamostatnění, tedy převzetí moci nad extraligou podobně jako ve fotbale.