Město s nejvěžovatější věží
blesků a hromů. Chcete-li poznat Český Krumlov v jeho nejmagičtější podobě, lepší místo nenajdete.
Opulentní barokní ohňostroj
Podívat se můžete také do Hradního muzea s přehlídkou pokladů ze zámeckých depozitářů a na věž: ano, tu krásně malovanou, o níž spisovatel Karel Čapek psal jako o jedné z nejvěžovatějších věží, jaké kdy viděl. Připomeňme, že ji vybudoval renesanční architekt a stavitel italského původu Baldassare Maggi z Arogna, jehož rukopis je patrný na řadě renesančních rožmberských sídel od Bechyně až po venkovský zámeček Kratochvíle.
Komu se nechce šlapat na věž, ten si užijte aspoň výhled na město i Vltavu z Plášťového mostu, který propojuje hradní areál se zahradou. I ta bude letos v létě opuštěnější než jindy: otáčivé hlediště se opravuje a zahrada s terasami, kaskádovou fontánou, rybníkem i letohrádkem Bellarie dočasně osiřela.
Líto vám to rozhodně být nemusí, na seznamu tichých krumlovských zákoutí přibylo další místo.
Jinak vás město oslní jako opulentní barokní ohňostroj: renesanční a barokní domy na Latránu střídají malebná náměstí a uličky jak z pohádek, k nebi se tyčí věž gotického kostela sv. Víta i její barokní kolegyně ze zrušeného kostela sv. Jošta, k posezení lákají spousty kavárniček a hospůdek, jedna s hezčími výhledy než druhá. A k tomu všemu samozřejmě šumí řeka s mlýnskými koly, vodníky a zvolna plujícími vory, což je jedna z klasických krumlovských radovánek.
Seidel, podzemí a medvědi
Pro Krumlov platí totéž co pro jiná známá města: lákadla v centru jsou spíš pro davy, fajnšmekři si většinou své srdcovky musí hledat o kousek dál. Absolutní jedničkou mezi nimi je Museum Fotoatelier
Seidel, původní fotoateliér z roku 1905 s působivou nostalgickou atmosférou starých časů.
V domě v zastrčené Linecké uličce se projdete autentickou domácností z dvacátých až třicátých let minulého století s přehlídkou původní (a stále funkční) techniky a bohatých sbírek fotografií. Oblíbený je hlavně muzejní ateliér, kde se můžete nechat vyfotografovat v rozmanitých žánrových scénkách. Má to jeden očekávaný zádrhel: kvůli koronaviru se až do začátku letních prázdnin půjčují jen dobové doplňky, ne však muzejní kostýmy, ty si zatím musíte donést vlastní.
Hned za rohem čeká zrekonstruovaná synagoga se zajímavou expozicí, naopak na opačném konci města si při prohlídce bývalého grafitového dolu užijí fandové technických památek – ale pozor, tady se chystají otvírat až na letní prázdniny. Trasa podzemím měří víc než dva kilometry, z toho vás zhruba 1,5 kilometru sveze důlní vláček a zbytek projdete pěšky v doprovodu průvodce. Během prohlídky si na vlastní kůži vyzkoušíte, v jakých podmínkách horníci pracovali a jaké stroje při práci využívali, jak těžba probíhala, jak se grafit zpracovával a co se z něho vyrábělo.
S dětmi se nakonec nezapomeňte zastavit také v Pohádkovém domě a zamávat medvědům v hradním příkopu.
Autorka je spolupracovnicí redakce