Bleskové povodně udeřily. Hrozí další

Přívalový déšť zasáhl východ republiky Vyprahlá země nezvládá pojmout tolik vody najednou

PRAHA Smrákalo se, nedělní den se chýlil k sedmé hodině večer, když v Oskavě na Hané začalo pršet. „Kolem osmé mi volala jedna paní, že říčka stoupá, že mají vodu po okraj zahrady,“řekl LN starosta obce Stanislav Hýbner. O hodinu později se potok vylil ze břehů a za další dvě hodiny bylo jasné, že ani hasiči vodu v korytě neudrží.

V noci z neděle na pondělí udeřily na východě republiky ničivé bleskové povodně.

Přívalový déšť nejvíc řádil v severním cípu Hané a nad ním: na Uničovsku a Šumpersku. Za jediný večer tam napršelo tolik vody, kolik normálně spadne na celou zemi za všechny červnové dny. „Bouřky se sešly nad jedním místem, bylo to enormní množství, které se trefilo do menších říček, jež okamžitě reagovaly zvednutím hladiny,“popsala LN meteoroložka Dagmar Honsová.

Zdivočelé vodní spousty strhly mosty, podemlely domy a silnice, vzaly jeden lidský život a jedna seniorka, s níž se utrhl břeh, se do uzávěrky LN pohřešovala.

Bleskové povodně bývají v létě běžné – ve vzduchu se drží lepkavé vedro, špatně se dýchá, kardiaci trpí, dokud se energie neuvolní v bouři. Posledních pět let však byla příroda na tento jev chudá – sucho dominovalo a lidé pozapomněli.

„Místy, kde ještě o víkendu panovalo sucho, se přehnaly povodně, což je nejhorší možný způsob ukončení sucha. I zdravá půda má omezenou schopnost pojmout vodu. A pokud je půda narušená, povrchový odtok se ještě zrychluje,“sdělil LN bioklimatolog Miroslav Trnka.

Přívalové povodně se objevují ve vyprahlých či horských oblastech. Jejich průběh je horší, pokud narazí na půdu, jež je unavená nedostatkem vláhy, olysalá od vegetace či bídně obhospodařovaná. A sílu nabírají také v malých tocích, jejichž úzká koryta nejsou na větší nápor stavěná – průtoky v obcích na Hané byly v neděli až stonásobné oproti dlouhodobým normálům.

Riziko bleskových lokálních záplav trvá. Následující pracovní dny se má podle meteomodelů oteplovat, což o víkendu zase vyústí v nebezpečí silných dešťů.

„Ještě je to daleko, ale podle aktuálních numerických výstupů to vypadá, že poměrně intenzivní bouřky nastoupí na území Česka opět během pátečního dne a budeme se s nimi setkávat o víkendu,“dodala Honsová.

Teploty slibují vystoupat k osmadvaceti stupňům, vlhkost vzduchu bude vysoká. I teď o víkendu bylo na zasažené Moravě asi o deset stupňů víc než v Čechách. Proto bouře řádily tam.

Nejpustošivější průběh měly nedělní povodně v Šumvaldu na Olomoucku, kde zdivočel potok Dražůvka. Dravý proud trhal silnice, odnášel auta a vyplivoval je o kus dál. Sílu dostala voda kvůli hořké shodě okolností – brala s sebou z luk a lesů kůrovcové klády. Broukovi se poslední roky daří, má sucho rád, pokácené dřevo lesníci nestíhají odvézt a povodeň si teď kmeny odnášela dolů po proudu, tarasila jimi koryto a rozlévala se hlouběji do zástavby.

Klády se podepsaly i na vyšším rozsahu škod a podle obyvatel Šumvaldu zavinily také oběť záplav. Ranní světlo zastihlo v obci smutnou scenerii. Kdo mohl, rozháněl chmury lopatou, jíž odklízel nánosy bahna. Jiné žal přikoval na zápraží domů, o nichž až statik rozhodne, zda tam lze ještě bezpečně žít.

„Byla to neskutečná průtrž. Utekl jsem přes střechu k sousedům. Tohle se tady nikdy nestalo. Nejhorší je ta beznaděj,“popisoval jednačtyřicetiletý Břetislav z Břevence, zasažené části Šumvaldu. Klády jeho dům úplně odřízly.

Dobrovolní hasiči se v obci nemohli zapojit do práce – sami uvázli na služebně, voda je izolovala. Vrata hasičárny prorazily valící se klády. Starosta Josef Šenk, sám uvázlý dobrovolný hasič, odhaduje škody jen ve své obci na půl miliardy.

Kobylky už nás nepřekvapí

Pro nedalekou oblast Uničovska už to byla druhá rána v krátkém časovém sledu. Začátkem března uvalili hygienici na celý region pomyslnou kupoli, protože se tam začínal exponenciálně šířit koronavirus. Dva týdny tam nesměli lidé vycházet z domu, nákupy jim obstarávala armáda. Včera je pro změnu uvěznila voda.

„Nevím, co jsme komu udělali. Možná nás to má posílit, takže až přijdou kobylky, tak se jich nelekneme,“povzdechl si pro LN starosta Uničova Radek Vincour. Přímo bývalé okresní město mělo tentokrát aspoň trochu štěstí v neštěstí, schytalo rozliv z řeky Oskavy hlavně v parku. Po odeznění deště se odtamtud voda zase vrátí do koryta, lidská obydlí minula.

Na povodně platí stejná preventivní kúra jako na sucho. Je to plejáda modrozelených opatření od suchých poldrů, zdravého farmaření, které udrží umělá hnojiva a těžké stroje na uzdě, až po sázení remízků a rozbíjení prudkých svahů do schodů.

Zadržení vody je cílem v obou případech – když protéká krajinou pomalu, stihne se vsáknout, vedle nakrmení vegetace se dostane také na podzemní rezervoáry. Zpomalení výrazně pomůže i při povodni – městské aglomerace se stihnou připravit, například evakuací, stavbou obranných hrází z pytlů, masa se zmenší a zpomalí, když jí krajina překáží v cestě. Uzdravení zplundrovaných polí je tak v zájmu odstranění obou extrémních jevů.

Splavená ornice

Povodně paradoxně zadělávají na horší sucho do budoucna – když se valí, seberou z polí ornici, úrodnou horní vrstvu. Co je pro semínka a rostliny životně důležité, z toho je ve městech překážející bahno. Část zeminy se takhle dostane také do koryt řek, čímž zmenšuje jejich objem. Pakliže bylo pole plné hnojiva, minerály a chemikálie se ve vodě postarají o znečištění, povzbudí k životu sinice.

„To je neustále skloňovaný problém eroze, jež degraduje a zhoršuje kvalitu půdy. Máme v republice oblasti, kde byla významná část povrchového profilu za několik století erodována a snesena pryč do nižších poloh. Eroze je přirozený jev, ale nevhodným uspořádáním v krajině ji můžeme zásadně ovlivnit,“doplnil Trnka. Potíž je v tom, že zrovna ta svrchní, úrodná vrstva je šikovná v zadržování vody. Když ji vezme povodeň nebo vítr, pole je naopak bezbranné a náchylnější na důsledky sucha.

Pro to, aby příroda ukojila pomalu šestiletou žízeň, je ideální takzvaný zahradnický déšť – takové to otravné vytrvalé poprchávání, z přívalových dešťů si tolik užitku nevezme. Stejně jako určitá míra eroze je to ale normální jev, který se pojí s ulepeným skleníkovým počasím a bouřkami. Podle historických zápisů drží v tomto směru rekord rok 1872, kdy na Berounce spadlo 200 milimetrů za hodinu. Na měřicí stanici Oskava to nyní bylo přes 80 milimetrů za tři hodiny.