Cesta na Tchaj-wan: hněv i ignorace
Šéf Senátu Miloš Vystrčil dnes oznámí, zda ostrov navštíví. Čínská odveta může dopadnout na jeho podnikatelský doprovod
PRAHA Po dnešku bude jasno. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zveřejní, zda na konci srpna uskuteční svoji misi na Tchaj-wan, kterou k nevůli Číny i prezidenta Miloše Zemana plánoval už jeho zesnulý předchůdce Jaroslav Kubera. Čína proti cestě hlasitě protestuje, Hrad volí cestu ignorace.
Vystrčila by případně mohla podle jeho slov doprovázet i podnikatelská delegace, jejíž organizaci zvažoval původně Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ten nakonec od cesty odstoupil. „Možnost organizovat podnikatelský doprovod jsme s ohledem na dlouholetou spolupráci s tchajwanskými partnery zvažovali, ale po důkladném posouzení jsme se nakonec rozhodli nabídku nevyužít. Respektovali jsme existující obavu, že by tato cesta mohla mít negativní dopad na obchod českých firem na čínském trhu, kam čeští exportéři v roce 2019 vyvezli služby a zboží v hodnotě přes 56,5 miliard korun,“řekla LN Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu. Ten podle ní kanceláři Senátu nabídl alespoň spolupráci při výběru vhodných firem, které může Senát oslovit k účasti.
„Je to čistě politická, ne ekonomická cesta,“řekl LN diplomatický zdroj. „A Hrad v tom moc nenadělá,“dodal. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček zdůraznil, že nejvyšší ústavní činitelé by měli dodržovat jednotnou zahraniční politiku ČR. „Ať už jde například o Čínu, nebo Izrael. Opak poškozuje zájmy ČR. Nejvyšší ústavní činitelé by rozhodně neměli oficiálně cestovat do zemí, které ČR neuznává.
Z hlediska mezinárodního práva není rozdílu, zda jde o Tchaj-wan, Doněckou lidovou republiku, nebo Abcházii,“řekl LN Ovčáček s tím, že vyjádření prezident poskytne, až šéf Senátu oficiálně oznámí své rozhodnutí.
Vystrčil ovšem není součástí moci výkonné, jako je prezident a vláda, nýbrž zákonodárné. Senátoři mají nárok na vlastní politiku, vláda ani prezident nemohou parlamentu určovat, jak se má chovat.
Čínské dozvuky
Po humbuku, který vzbudil Kuberovi adresovaný a na Hradě předaný takzvaný čínský dopis, v němž čínské velvyslanectví hrozilo trestem Kuberovi i českým firmám v Číně, pokud se uskuteční návštěva Tchaj-wanu, se nyní Hrad bude držet stranou. „Řada podnikatelů se ale bude bát čínské odvety, mají zájem o dobré vztahy s Čínou. Je totalitním státem, je schopna podnikatele sankcionovat. Naplní se scénář z dopisu. Zavřou si cestu do Číny,“dodal zdroj z diplomacie.
Zahraničněpolitický analytik a bývalý diplomat Petr Kolář sice očekává případnou čínskou odvetu v podobě vydání protestní nóty a povolání si českého velvyslance v Pekingu na kobereček, velké byznysové zemětřesení ale cesta podle něho nevyvolá. „Může se samozřejmě stát, že podnikatelé budou mít dočasné těžkosti v Číně, ale Číňané jsou obvykle, co se týče byznysu, velmi pragmatičtí a po penězích hladoví,“řekl LN s tím, že i samotní Číňané čile s Tchajwanci obchodují.
Důležité je ukázat z české strany silnou pozici, trvat si na svém, soudí exdiplomat, který na vlastní kůži zažil, co je čínská zloba. „Když jsem na Tchaj-wan cestoval já jako náměstek ministra zahraničí, vydali oficiální protestní nótu, že jsem nepřítelem miliardy tři sta milionů Číňanů. Když jsem se vrátil, tak mě tehdejší čínský velvyslanec i s manželkou pozval na čínskou operu a předtím ještě na večeři,“prozradil.
Své o čínské odpovědi ví i bývalý předseda belgického senátu Jacques Brotchi, který Tchaj-wan navštívil přesně před rokem. I on dostal podobný varovný dopis jako Jaroslav Kubera. Z obavy o vlastní bezpečí se raději rozhodl, že na čínské území už nikdy nevkročí. Belgicko-čínské vztahy jeho tchajwanská návštěva nicméně neovlivnila a nepřišly ani žádné ekonomické sankce.
Ostrov Tchaj-wan považuje Čína za svoji provincii, hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. ČR uplatňuje jako většina států světa politiku jedné Číny, oficiálně uznává jen pevninskou Čínu.
Tchaj-wan je třetím největší asijský investorem v Česku, po Jižní Koreji a Japonsku. CzechInvest evidoval loni celkem 32 projektů tchajwanských investorů za 18,7 miliard korun, díky nimž vzniklo 23 986 pracovních míst. Nejvýznamnějším obchodním partnerem je výrobce elektronických součástek Foxconn CZ, v tuzemsku zaměstnává na pět tisíc lidí.