Hamáček představil nový „stav nebezpečí“
PRAHA Zastaralá. Pomalá. Nepružná. Takovými termíny častovali někteří vládní představitelé českou krizovou legislativu po zkušenosti s koronavirovou krizí. Nápravu dostal za úkol šéf resortu vnitra. Jan Hamáček (ČSSD) včera představil první „nástřel“toho, jak by ústavní novela o bezpečnosti České republiky mohla vypadat.
Nově by podle ní do ústavního pořádku Česka přibyl institut tzv. „stavu nebezpečí“. V tom Hamáčkův
resort otevřeně koukal přes rameno hejtmanům a primátorům. Právě ti mají ze zákona tuto možnost v arzenálu svých pravomocí už nyní. Její vymezení je však velmi vágní.
Šéfové krajů a statutárních měst mohou stav nebezpečí vyhlásit v případě, kdy „nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu“a zároveň se s nastalou situací nedokážou vypořádat správní orgány či záchranné složky. Platí to pro přírodní katastrofy, epidemie a další krizové události.
To by chtěl nyní Hamáček poskytnout vládě i na celostátní úrovni. „Mnohem lépe nám to umožní reagovat na situaci, kdy ohrožení života, zdraví, majetku, životního prostředí nebo bezpečnosti nedosahuje značného rozsahu, a není tak nutné vyhlásit stav nouze,“uvedl ministr vnitra, který označil stav nebezpečí za předstupeň pro závažnější stav nouze.
Ten vláda letos v březnu vyhlásila a od plánované novoty v ústavě se až tak neliší. Vyhlásit je ho možné ve chvíli, kdy nebezpečí dosahuje značného rozsahu. Co je a co není značný dosah nebezpečí, už zůstává nevyřčené.
Cílem budou ohniska
Podle Hamáčkova náměstka pro řízení sekce legislativy Petra Mlsny je jedním z důležitých rysů návrhu možnost uplatnit stav nebezpečí na regionální úrovni.
„Vyhlásit by to mohla vláda celorepublikově i lokálně, třeba jen v Darkově,“řekl LN Mlsna s odkazem na ohnisko koronaviru mezi horníky v Karviné.
Právě boj s jednotlivými ohnisky nákazy si vláda vytyčila jako novou strategii v boji s virem. Zatím možnost vyhlásit jakoukoliv formu krize jen v jednom regionu republiky neměla, jedinou cestou bylo vyhlásit nouzový stav pro celou zemi. Nutnost najít schůdnější variantu zmínil pro LN dříve i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). „Nemůžeme vyhlásit nouzový stav pokaždé, když chceme omezit provoz bazénů kvůli jejich epidemiologické rizikovosti,“uvedl ministr.
Jinak by se ale stavy nebezpečí a nouze téměř nelišily. Oba by mohly trvat maximálně třicet dní, poté by s jejich prodloužením musela souhlasit sněmovna.
Změny se v Hamáčkově návrhu dostalo i nouzovému stavu. Ústřední krizový štáb by byl ukotven jako pracovní orgán vlády, a ta by navíc dostala možnost vyžádat si od sněmovny projednání vládních návrhů do 72 hodin a Senátu do 24 hodin.
Podzimní šibeniční termín
Šéf vnitra se ale se svými plány pouští na velmi tenký led politické shody mezi vládou a opozicí. Jelikož se jedná o ústavní zákon, bude vláda nutně potřebovat více hlasů, než jí obyčejně stačí díky toleranci ze strany komunistů.
Hamáček plánuje poslancům předložit návrh ústavní novely během léta. Jenže jedním z důvodů, proč chce vláda ústavu vůbec „pitvat“, je obava z druhé vlny nákazy, která by podle odborníků mohla přijít po prázdninových měsících či začátkem podzimu.
Když materiál začne poslaneckými lavicemi kolovat v červenci, následovat bude srpnová pauza, na program sněmovny se tak dostane až v září, kdy už se můžeme potýkat s obávanou druhou vlnou. Počítat s bezmeznou ochotou opozice přitom vláda určitě nemůže. Šéf sociálních demokratů původně avizoval, že chce o návrhu diskutovat hned od začátku i s opozicí. Podle zdrojů LN se ale kromě úvodní schůzky jednání dosud nikam neposunula.
Podle lídra ODS Petra Fialy bude záležet na konkrétním znění návrhu. „Ďábel je skryt v detailu. Plošné zásahy do práv a svobod může činit jen vláda jako celek, nikoli jednotliví ministři,“řekl LN Fiala. Další strany jako TOP 09 a lidovci chtějí v návrhu vidět ukotvení odškodnění pro podnikatele, kterým vládní opatření v budoucnu uzavřou podniky či omezí jejich provoz. Vláda bude muset pro podporu svého návrhu sehnat minimálně 120 hlasů. Spolu s komunisty jich má 107.
Ministr vnitra Jan Hamáček představil plán ústavní novely přezdívané „lex koronavirus“. Vládě by například umožnil vyhlásit stav nebezpečí, což zatím mohou pouze hejtmani.
Stav nebezpečí by mohla vláda vyhlásit celorepublikově i lokálně, třeba jen v Darkově