Snížení počtu vojáků USA Němce zaskočilo
Berlín dlouho odmítal zvyšovat výdaje na obranu Kvůli tomu byl s Američany v dlouhodobé neshodě
BERLÍN/PRAHA Jde-li o americkou vojenskou přítomnost v Německu, panuje mezi většinou tamních politiků shoda: je přínosná a v minulosti přispěla i ke stabilizaci demokracie v zemi.
Když proto během víkendu uveřejnil americký list The Wall Street Journal (WSJ) informaci o údajném plánu Washingtonu trvale snížit početní stavy svých jednotek v Německu z 34 500 na 25 tisíc, vyvolalo to v Berlíně pozdvižení.
„Vážíme si desítky let trvající spolupráce s americkými jednotkami, která je v zájmu obou našich států,“komentoval situaci německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas v deníku Bild am Sonntag. Zároveň ale jedním dechem dodal, že americko-německé vztahy jsou „komplikované“.
Ve zprávě WSJ, která se odvolává na zdroje z Bílého domu, se navíc píše, že část vojáků z Německa má být přeložena do Polska. Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Robert O’Brien měl prý nedávno podepsat odpovídající memorandum. List dává rozhodnutí do souvislosti s dlouhodobou nespokojeností, že Němci nejsou ochotni zvýšit své obranné výdaje.
Již předchozí vláda demokratického prezidenta Baracka Obamy, jež byla v Německu velmi oblíbená, naléhala na Berlín, aby víc investoval do obrany. Když do Bílého domu přišel republikán Donald Trump, americká strana hlavně po rétorické straně přitvrdila. Ve vztahu k Němcům byla řeč o „černých pasažérech“, kteří se jenom vezou s ostatními. K nehlasitějším kritikům německého přístupu patřil americký velvyslanec v Berlíně Richard Grenell.
„Je skutečně urážející očekávat, že američtí daňoví poplatníci budou financovat život více než 50 tisíc Američanů v Německu, zatímco Němci budou využívat vlastní obchodní přebytky pro domácí účely,“hřímal loni v létě diplomat s těsnými vazbami na Trumpa. Jeho mise v německé metropoli ale mezitím skončila.
Berlín v reakci na soustavný tlak z Washingtonu přistoupil na vyšší výdaje, aby splnil závazek členů NATO dávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu. Nyní činí německé výdaje 1,4 procenta, do roku 2024 chtějí být na 1,5 procenta a dál navyšovat. V konkrétních číslech to bude znamenat, že jestliže v roce 2014 směřovalo na armádu ročně 33 miliard eur, bude v roce 2024 tato suma činit 60 miliard eur.
„Měli by si vzít i atomové bomby“
Bývalý vrchní velitel amerických vojsk v Evropě generál Ben Hodges
nejnovější americké plány kritizoval. Německý týdeník Der Spiegel ho cituje se slovy, že se prý jedná o „zásadní chybu“a o „čistě politický manévr“.
Naopak německá levicová opozice má v celé věci jasno. „Snížení počtu amerických jednotek je velká příležitost,“uvedl šéf poslanců postkomunistické Levice Dietmar Bartsch a dodal, že „by si pak měli vzít s sebou i atomové bomby“. Zelení zase vidí souvislost mezi načasováním zprávy a nedávným rozhodnutím kancléřky Angely Merkelové odmítnout kvůli koronaviru účast na summitu sedmi největších západních ekonomik světa G7 v červnu ve Washingtonu. Trump jej mezitím odložil na podzim.
Před rokem 1989, během takzvané studené války, měli Američané v Německu až 250 tisíc vojáků. Jejich stavy se po sjednocení země v roce 1990 výrazně snížily, naposledy v roce 2016 na současných 34 500 mužů a žen. Největší americké základny se nacházejí v Bavorsku a v Porýní-Falci, kde jsou zaměstnány i stovky Němců.
Možnost, že by se mohla zvýšit americká vojenská přítomnost v jeho zemi, již během víkendu uvítal polský premiér Mateusz Morawiecki. Varšava usiluje o silnější přítomnost americké armády na svém území už řadu let. Při návštěvě v Bílém domě loni na podzim se polský prezident Andrzej Duda zavázal, že Polsko uhradí náklady spojené s pobytem vojsk.