Absurdní selhání justice v kauze H-System
Jedno okřídlené úsloví říká: „K soudu se chodí pro rozsudek, ne pro spravedlnost.“Nechci, aby to, co napíšu o neuvěřitelném a nespravedlivém soudním případu, bylo bráno tak, že takto vypadá celá justice. Není tomu tak. Je mnoho soudců i státních zástupců, kteří plní svou roli, jak mají, ctí nejen zákony, ale snaží se také hledat spravedlnost. Nedá se to však říci o známé kauze H-System. V ní je tolik absurdních, až skandálních selhání, za která nikdo nenese odpovědnost, že právě tato kauza je ukázkou toho, že je cosi prohnilého v našem justičním systému.
Tento týden proběhlo další kolo nekonečného, dvaadvacet let trvajícího zápasu o spravedlnost v této kauze. Pro připomenutí: tisíc rodin přišlo o často celoživotní úspory, škoda je téměř jedna miliarda. Ze všech viníků byl 12letým trestem odnětí svobody potrestán jediný pachatel. Další jsou nevinní, protože jim prezident Václav Klaus udělil amnestii. U obřích podvodů, kdy mnoho lidí přišlo o peníze, je ve vyspělých zemích běžné, že klíčové je potrestat pachatele nejen vězením, ale především tím, že je jim zabaven majetek – a z tohoto majetku se odškodňují oběti.
Dvacet let bez odškodnění
Ne tak u nás. Už dvacet let spolu s poškozenými klienty ze sdružení Maják bojuji o to, aby cenné nemovitosti pachatele obstavené před dvaceti lety státním zástupcem byly prodány a z výtěžku byli poškození klienti odškodněni. Už se to zdálo na dosah, soudy rozhodly, že majetek pachatele zabere stát, a u ministerstva spravedlnosti jsme podali žádost o odškodnění. Ale opět zasáhl soud, tentokrát Nejvyšší. Zrušil rozhodnutí o zabrání majetku a případ vrátil k první instanci.
Co na tak jednoduché věci soud může tak dlouho zkoumat? Naše justice bohužel připustila, že majetek zablokovaný v katastru nemovitostí plombou státního zástupce byl v exekučním řízení vydražen a změnil majitele. Nezákonnou exekuci provedl pod dohledem a se souhlasem soudu exekutor. Posléze se ukázalo, že celou dražbu zinscenoval pachatel, který se kvůli blokaci majetku k němu nemohl dostat. Tak vymyslel spolu s právníky kličku v podobě tzv. spřátelené exekuce, jak se tomu v zasvěcených kruzích říká. Je to způsob, kdy si dlužník, „vyrobí“na sebe pohledávku a kvůli ní jde jeho majetek do dražby. Pak už jen zbývá najít spřízněnou osobu, která sehraje roli věřitele a zároveň dražitele a majetek dlužníka vydraží. A právě to se stalo v kauze H-System.
Oběti justici nezajímají
Jestli čekáte, že dlužník a zároveň odsouzený pachatel byl za to potrestán stejně jako exekutor, dražitel i exekuční soudce, mýlíte se.
Policie a státní zastupitelství si tak dlouho přehazovaly trestní oznámení, které jsme podali, až se trestní odpovědnost promlčela. Takže nikdo nebyl potrestán a samozřejmě ani nebyl potrestán nikdo z policejních složek či státního zastupitelství.
A majetek? Ten nyní Nejvyšší soud vrátil do rukou člověka, který si s pachatelem smluvil nezákonnou exekuci. Soud se totiž obává, že by zabráním majetku, který je výnosem z trestné činnosti, mohl být neoprávněně postižen vydražitel, nyní vlastník tohoto majetku.
Kde se však justičním orgánům ztratila práva obětí, jež jsou slavnostně deklarována v zákoně o obětech trestných činů? Inu, zůstala v tomto případě jen na papíře. Zatím. Všechno se pokusíme znovu, patrně opět za cenu obrovských soudních průtahů, jak je v této kauze zvykem, prokázat u soudu, pokud ovšem soudy připustí provádění důkazů a dovolí, aby u soudu mohli poškození promluvit, jak jim garantuje zákon.
Pokud zůstanou nepotrestány kauzy jako H-System, bude jen narůstat pocit křivdy v občanech této země, což podkopává celý demokratický systém a důvěru v něj. Stát totiž vznikl právě proto, aby občané měli zastání a nemuseli brát právo do svých rukou.
Autorka je radní hlavního města Prahy a členkou Spojených sil pro Prahu