Lodě bez života kotví u nábřeží
Krize zasáhla říční byznys, botelům a plovoucím restauracím chybí hosté. Mnohé výletní parníky už v letošní sezoně nevyjedou
PRAHA Lodní doprava v Česku chřadne. Výletní lodě a parníky za života bez koronaviru umožňovaly obdivovat krásy Prahy a okolí z výjimečného pohledu – z hladiny Vltavy. Nyní však po příchodu na pražská přístaviště nabízejí další netradiční pohled, a to na „skladiště“lodí, jež zůstávají jedna vedle druhé ukotveny u břehu. Letos většina z nich brázdit vody nebude, sezona pro ně skončila.
„Ve stávajícím stavu bychom poptávku pokryli bez problému s jednou lodí, možná by se ani neuživila,“řekl LN vedoucí obchodního oddělení společnosti Prague Boats Jan Lukeš. Největší tuzemský komerční lodní dopravce se přitom pyšní flotilou asi 30 lodí a parníků, z jejichž palub se v loňském roce pokochalo výhledem na krásy Prahy zhruba půl milionu lidí. V současné době ale téměř všechny kotví u pražských břehů. „Teď se pohybujeme mezi nulou a pěti procenty oproti loňské sezoně, ztráty jdou do desítek milionů korun,“vyčíslil Lukeš.
„Letošní rok neexistuje“Provoz společnosti je přímo závislý na cestovním ruchu, ten byl na začátku hlavní sezony takřka umrtven. V současnosti se proto Prague Boats snaží vytvořit kampaň na oblíbených českých slevových portálech. Firma uzpůsobuje portfolio plaveb české klientele a namísto hodinových vyhlídkových plaveb po Praze za akční ceny nabízí například víkendové plavby s občerstvením. „Jsme v takové situaci poprvé, zatím je rozjezd s tuzemskou klientelou vlažný,“říká Lukeš.
Cílem tuzemské největší lodní komerční společnosti je přežít v plné síle. „Plavidel se zatím nehodláme zbavovat, byl by to zbytečný krok zpět,“potvrdil Lukeš. Podle něj je v takové situaci velikost firmy výhodou. „Pro menší dopravce, kteří jsou často závislí převážně na turistech z Asie, je to otázka ,být, či nebýt‘,“říká.
Určitým úsporám se ale ani tak nevyhnuli a o místo v Prague Boats přišlo 15 procent zaměstnanců. Zbytek se bude muset obejít bez části platu. „Modlíme se, ať už alespoň sousední státy otevřou hranice,“říká Lukeš. Ani tak se prý provoz nemá šanci dostat výš než na třetinu loňského zájmu.
Kvůli velikosti firmy lodím nebylo odpuštěno ani statisícové stání na Dvořákově nábřeží u Čechova mostu. Zůstávají i náklady s nezbytnou údržbou. „Naše sezona začíná o Velikonocích 2021,“uzavírá s hořkým úsměvem Lukeš.
S tím, že je letošní sezona pro výletní lodě „zabitá“, souhlasí i poloviční Nizozemec Daniël Hagen, který v Česku provozuje tzv. malé plavby – tedy do 11 účastníků, a to především na 13metrové lodi Explorer. „Loď letos nevydělá ani halíř, s tím prostě musíme počítat,“řekl LN Hagen, jehož společnost Dutch Masters se živí především výcviky pro budoucí kapitány. Pořádá ale i firemní akce či párty plavby.
S příchodem koronaviru téměř všechny obchody pro Explorer padly. A to i přesto, že zahraniční turisté tvořili jen malou část klientely. S rušením společenských akcí výrazně upadl také zájem mezi Čechy. „Začátkem června bychom měli být na 60 procentech celkového ročního výdělku, ale letos jsme na deseti. Pokud se to hodně rozjede, do konce roku to doženeme maximálně na 25 procent. To znamená že si nevyděláme ani na pojistku, kapitány a přístav,“počítá Hagen. Podle něj vyjde jen přístav pro Explorer na 70 tisíc korun ročně. „Letošní rok prostě neexistuje, jako by ho vypustili – existuje jen z hlediska nákladů,“uzavírá.
Rodinný byznys v ohrožení Netradiční výhled z břehu Vltavy nabízí také známý botel Admirál. Nyní okny jeho restaurace a pokojů hladinu řeky pozorují jen zaměstnanci. „Současná obsazenost se pohybuje mezi dvěma a deseti procenty. Jak dlouho je tahle situace udržitelná, je otázkou, naštěstí jsme měli nějakou rezervu,“řekla LN Hana Vávrová, ředitelka cestovní kanceláře Allvatours, jež už 27. rokem botel provozuje. Nyní se však bojí, že o rodinný podnik přijde. Pro Admirála totiž zůstaly náklady za stání u Hořejšího nábřeží ve výši 200 tisíc korun, udržet se pokouší také asi 40 zaměstnanců. „Máme v úmyslu to přečkat. Denně se s rodinou bavíme, co dál, ale prodej je pro nás nejzazší možnost,“říká Vávrová.
Podle ní by se botel, do nějž se vejde asi 180 hostů, mohl alespoň částečně zaplnit koncem sezony v září a říjnu. „Průměrné měsíční tržby v sezoně bývaly kolem tří nebo čtyř milionů měsíčně i s restaurací. Ztráty jsme se ještě neodhodlali vyčíslit,“uzavírá Vávrová.