Marťané ze srbského Valjeva
Stará moudrost praví, že když se o nějakém problému přestane mluvit, neznamená to, že by přestal existovat. Je to patrné hlavně nyní, kdy všemu dominuje boj proti koronavirové pandemii a všechno ostatní se zdá být nepodstatné. Včetně témat, která byla ještě před rokem nebo delší dobou považována za zcela zásadní a na politické agendě zaujímala čelnou pozici. Platí to třeba o boji proti oteplování světového klimatu, stejně tak o tématu migrace a uprchlíků.
V Srbsku například aktuálně probíhá volební kampaň před parlamentními volbami za necelé dva týdny. Velkým tématem tam je mimo jiné dvoustranná dohoda, kterou před rokem uzavřely rakouská a srbská vláda. Její podstatou je, že Vídeň se v ní zavázala financovat vybudování speciálních uprchlických center v Srbsku. Tam mají být umístěni žadatelé o azyl, kteří byli v Rakousku odmítnuti, které ale není možné vrátit do zemí původu.
V dohodě se píše o migrantech, „u nichž je možné konstatovat dostatečnou vazbu k Srbské republice“. Tato věta je hodně obecná a neznamená nic jiného, než že v Srbsku může skončit prakticky každý odmítnutý uprchlík. Nehledě na to, že většina z těch, kteří do Rakouska dorazili v rámci velké běženecké vlny let 2015 a 2016, přišli přes takzvanou balkánskou trasu čili i přes Srbsko.
Dokument byl podepsán loni v dubnu, pouhý měsíc před pádem rakouské vlády. Jejím hlavním architektem byl tehdejší rakouský ministr vnitra za pravicové Svobodné Herbert Kickl, pro něhož bylo snížení počtu cizinců v zemi hlavním cílem jeho politiky. Jenomže pod vlivem následných vnitropolitických kotrmelců v Rakousku, které měly za následek předčasné volby a vznik nové vlády, dohoda se Srbskem zapadla. Zbytek zakryla pandemie.
Dokud si zapomenuté dohody v minulých dnech nevšimly některé sdělovací prostředky v Srbsku, především pak nejrůznější blogeři na sociálních sítích. Takže vláda v Bělehradě má najednou co vysvětlovat a je v defenzivě. Vzhledem k blížícím se volbám jde přece jenom o hodně citlivou věc. Ministr zahraničních věcí Ivica Dačić popírá, že by vůbec na nějaké podobné aranžmá s Rakouskem přistoupil.
Na sociálních sítích se naproti tomu objevily zprávy o velmi konkrétních plánech na vybudování takového centra s kapacitou pro 10 tisíc lidí ve městě Valjevo, asi sto kilometrů jihozápadně od Bělehradu. „Je to nesmysl, stejně jako kdyby ve Valjevu přistáli Marťané,“reagoval na to srbský státní komisař pro uprchlíky Vladimir Cucić.
Je nápadné, že Vídeň právě probíhající srbskou debatu příliš nekomentuje a cudně mlčí. Přestože tam ve vládě sedí i Zelení, kteří v minulosti, když byli ještě v opozici, skloňovali „humanitární uprchlickou politiku“ve všech pádech.
V Srbsku je velkým tématem dvoustranná dohoda, kterou před rokem uzavřely rakouská a srbská vláda. Její podstatou je, že Vídeň se v ní zavázala financovat vybudování speciálních uprchlických center v Srbsku.