Vítejte v krajině dvojího nebe
Třeboňsku se (abychom vysvětlili titulek článku) skutečně říká krajina dvojího nebe: jedno máte nad hlavou, druhé se zrcadlí v hladinách rybníků. Jsou doslova všude a za jejich překrásná jména by si tenhle kout jižních Čech zasloužil dostat ještě do třetího nebe. Posuďte sami: severovýchodně od Třeboně leží vedle sebe Ženich, Nový Vdovec a Starý Vdovec, u Frahelže jen úzké cesty oddělují Naději, Skutek, Víru, Dobrou vůli a Lásku, kousek dál na sever leží rybník Překvapil a směrem na jih Potěšil. A ještě o kousek dál narazíte na Závistivého a Nesvorného, Velkou a Malou Žabku, Josefa a Mojžíše nebo Toto a Káro.
A zatímco Phileas Fogg zvládl cestu kolem světa za 80 dní, vy na to u Třeboně budete potřebovat jen pár hodin. Máme samozřejmě na mysli rybník Svět,
který se budoval v letech 1571–1573 a stal se součástí hradeb a opevnění, dokonce kvůli němu šlo k zemi celé Svinenské předměstí. Kvůli potížím, které vznikly při stavbě hráze, mu jeho stavitel Jakub Krčín říkal Nevděk.
Rybník Svět a jeho hráz, 1573 metrů dlouhá a zpevněná staletými duby, je pro výlet do Třeboně důležitým orientačním bodem. Zatímco na jižním konci vykukuje mezi stromy lesoparku novogotická Schwarzenberská hrobka, na severním konci hráze stačí projít Novohradskou bránou a jste v centru města, pár kroků od renesančního zámku. A pak je tu ještě pivovar Bohemia Regent a rybářské sádky pod hrází; ty nám připomenou místní tradice a pověstné třeboňské kapry.
Chcete se s Třeboňskem a jeho rybníky seznámit důkladněji? Zajděte se podívat do interaktivní expozice třeboňského i v Domě přírody Třeboňska; sídlí v zámeckém areálu a dozvíte se tu, která ryba má psí zuby a co znamená, když baštýř strojí rybník. Stálá expozice mapuje přírodní krásy Třeboňska, od rybníkářství přes lázeňství po turistické zajímavosti, raritou je obří starý vykotlaný dub nebo spousta dioramat se zvířaty.
Na Štěpánka Netolického navázal Mikuláš Ruthard z Malešova, jehož životním dílem se stala rybniční soustava v oblasti Chlumu u Třeboně s rybníky Staré jezero, Starým Hospodářem, Podsedkem, Staňkovským a Hejtmanem. Teprve po něm v druhé půli 16. století nastoupil ten nejznámější, Jakub Krčín. Převzal dobře uspořádané rybniční hospodářství, některé rybníky rozšířil, další založil, včetně největšího českého rybníku
Rožmberk. Na stavbě kolosu s téměř 2,5 km dlouhou hrází prý pracovalo více než 800 lidí a jeho dokončení v roce 1590 bylo symbolickou tečkou za zlatým rybníkářským věkem v českých zemích.
Tehdy byl král českých rybníků dvakrát větší než dnes a zaplavoval louky až k okraji Třeboně. Protože se ale rybám daří spíše v mělkých vodách, jeho hladina se postupně snížila. Přesto je tak rozlehlá, že na ní spatříte i zakřivení zemského povrchu. Byl by ještě větší, kdyby se od něj před zhruba 140 lety neoddělil rybník Vítek. Vede přes něj kamenný most s pěti oblouky, který postavil Josef Rosenauer, projektant Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě.
Most si dokonce dvakrát zahrál i ve filmu: do vody z něj vysypávali všechnu sůl z království v pohádce Byl jednou jeden král a o něco později z něj házeli do vody zlého krále a princeznu v pohádce Z pekla štěstí.
Autorka je spolupracovnicí LN