Hon na symboly kolonialismu
Svět zachvátilo tažení proti památníkům osobností, které mají historický škraloup
WASHINGTON/LONDÝN Kauza smrti Afroameričana George Floyda při policejním zákroku a následná vlna protestů namířená proti přetrvávajícímu rasismu ve společnosti se přelila do hromadného odstraňování památníků a symbolů. A to nejen v USA, ale už i v Evropě.
Předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová z Demokratické strany vyzvala ve středu k odstranění jedenácti soch „jižanských“konfederačních bojovníků občanské války z let 1861 až 1865. „Skládají hold nenávisti, nikoliv dědictví,“napsala v dopise šéfům výboru Kongresu odpovědného za péči o sochy. Zatím není jasné, jak na výzvu zareagují kolegové Pelosiové. V případě snahy o přejmenování deseti vojenských základen nesoucích jméno po jižanských osobnostech se však postavil proti republikánský prezident Donald Trump. Jde o slavné a letité názvy jako Fort Bragg v Severní Karolíně, Fort Hood v Texasu či Fort Benning v Georgii.
Iniciativa vzešla částečně i od armády. „Je už na čase odejmout názvy zrádců našim nejvýznamnějším vojenským objektům,“napsal v článku pro časopis The Atlantic bývalý generál a exšéf CIA David Petraeus. Argumentoval tím, že už od dob studií na akademii ve West Pointu budoucí důstojníci podvědomě vstřebávají sympatie k rasistické minulosti. Elitní školu prý stále zdobí symboly jednoho z jejích velitelů, Roberta Edwarda Leeho. Známý jižanský generál byl také plantážníkem, držel otroky, bičoval je a věznil.
„Na této posvátné půdě Spojené státy cvičily své hrdiny, kteří vyhráli dvě světové války,“opáčil Trump. „I proto moje administrativa nebude zvažovat přejmenování těchto skvostných a legendárních vojenských zařízení,“řekl.
Americké námořnictvo chystá zákaz vystavování konfederační vlajky na veřejných místech objektů námořnictva a také na lodích a letadlech; kritici ji považují za symbol rasového útlaku. Používání vlajky zatrhl i jeden z nejvýznamnějších amerických automobilových závodů NASCAR.
Pryč s objevitelem i skautem Hněv ortodoxních odpůrců rasismu se obrátil rovněž proti objeviteli amerického kontinentu Kryštofu Kolumbovi. Několik desítek demonstrantů strhlo jeho sochu ve městě Saint Paul ve státě Minnesota, památník ve virginském Richmondu hodili protestující do jezera. V tomto někdejším hlavním městě Jihu ve středu padla i socha konfederačního prezidenta Jeffersona Davise.
„Richmond už není žádnou metropolí Konfederace, ale je plný pestrosti i lásky a my to musíme dát najevo,“prohlásil tamní starosta Levar Stoney. Přidal se i jeho kolega z druhé strany oceánu, londýnský starosta Sadiq Khan: „Mnoho z našeho bohatství pochází z obchodování s otroky, ale to nesmí být oslavováno na veřejných místech.“
V Británii padly za poslední týden sochy hned několika zastánců otrokářského systému a kolonizátorů. A například v Oxfordu chtějí, aby z areálu tamní univerzity zmizela socha Cecila Rhodese, který se vypracoval z kopáče na premiéra a pojmenovali po něm Rhodésii, dnešní Zimbabwe. V Edinburghu uvažují o odstranění sochy Henryho Dundase, skotského politika z přelomu 18. a 19. století, který mimo jiné bojoval proti zrušení otroctví.
V Antverpách se hněv davu obrátil proti soše zakladatele belgického impéria krále Leopolda II., obviňovaného z vyhlazení 10 milionů domorodců v Kongu.
Jednou z dosud posledních obětí honu na památníky má být britský propagátor skautingu Robert Baden-Powell, držitel československého Řádu Bílého lva z roku 1929. V Poole na jihu Anglie místní samospráva zvažuje odstranění sochy, protože krátce před druhou světovou válkou chválil Hitlerův Mein Kampf (Můj boj).