Moskva rozvolňuje podle Putina

MOSKVA/PRAHA Hvězda starosty Moskvy Sergeje Sobjanina vylétla rychle vzhůru v počátcích epidemie koronaviru, kdy s velkou razancí a rychlostí zaváděl ochranná opatření včetně režimu propustek, jeho příkladu následovaly ostatní regiony v zemi. Teď stejně rychle opatření ruší, přestože se nemoc dál šíří a umírá se na ni.

Na přelomu března a dubna začalo ve dvanáctimilionové ruské metropoli prudce přibývat případů covidu-19 a radnice spustila přísný režim. Uzavřela obchody, zavedla technologicky vyspělý režim elektronických propustek a i přes určité potíže se tu pandemii podařilo udržet pod kontrolou. Podle oficiálních statistik měla Moskva dvě stě tisíc nakažených, z toho 85 tisíc je stále aktivních, na tři tisíce lidí na nemoc zemřelo. Denně stále tisíc nových případů přibývá a umírá kolem padesáti lidí.

Ohledně rozvolňování byl Sobjanin vždy velmi opatrný. „Některá karanténní opatření tu mohou být do té doby, než bude hotová vakcína,“prohlásil ještě 28. května v televizi Rossia 24. Od června se přeci jen začalo s procházkami tři dny v týdnu podle rozpisu a vše mělo pokračovat až do července.

V pondělí však Sobjanin neočekávaně vystoupil s prohlášením, že propustky se ruší ihned od zítřka a dostupné budou taky některé obyvatelstvem žádané služby jako například kadeřnictví či kosmetické salony. Od 23. června by pak měla přijít další rozvolňovací vlna a otevřít by se měla muzea, fitness-centra a škála ostatních služeb. Ke Kremlu kritická média přišla s informací, že Sobjanin radikálně zrychlil jízdní řád uvolňování opatření po telefonátu s prezidentem Vladimirem Putinem. „Jejich rozmluvě předcházelo zasedání bezpečnostní rady státu, kde se posuzoval nárůst protestních nálad a pád ratingu Putina v souvislosti s opatřeními proti koronaviru,“píše portál Meduza.io.

První červencový den totiž čeká Rusko referendum o nové ústavě, která kromě dalších změn umožňuje Putinovi vládnutí po dvě další šestiletá období až do roku 2036. Kreml přitom znervózňují některá ratingová čísla, například podle výzkumného centra Levada klesla důvěra v Putina z 59 procent v listopadu 2017 na 25 procent a 28 procent lidí je ochotných jít proti režimu demonstrovat.

„Sobjanin pochopil, co je třeba před hlasováním udělat,“cituje Meduza.io svůj anonymní zdroj z radnice. Moskevský starosta se ostatně vždy snažil jít s hlavním proudem a nikdy se nestavět na zadní. Dnes jednašedesátiletý Sobjanin začal svou politickou kariéru jako komsomolec a posléze svůj potenciál přetvořil v úřednickou dráhu a stal se jedním z činitelů Putinovy strany Jednotné Rusko.

Má blízko k západosibiřské naftařské lobby a jeho kariérní vzestup se nevyznačuje ničím zvláštním: starosta městečka Kogalyma – gubernátor Ťjumeňské oblasti – vicepremiér – a od roku 2010, kdy ho na funkci fakticky dosadil tehdejší prezident Dmitrij Medvěděv po „vzpouře“Jurije Lužkova, starosta Moskvy. Sobjanin jako starosta zlepšil přísun peněz do městské pokladny třeba zavedením parkovacích zón, zlepšil hromadnou dopravu a začal stavět více nových bytů. Velmi ostře se staví proti akcím typu pochodů gayů a loajální je i při rozhodování o opozičních demonstracích.

Přestože se Sobjanin snaží chovat nenápadně a loajálně, svým manažerským výkonem během pandemie vybočil v pozitivním smyslu – a vysloužil si tím klepnutí přes prsty. Premiér Michail Mišustin totiž požádal ministerstvo spravedlnosti a další instituce, aby prověřily, zda jeho nařízení nejsou v rozporu s lidskými právy.

Přestože v ruské metropoli stále přibývá nakažených, město radikálně uvolňuje přísná opatření – podle médií se tak děje na pokyn Vladimira Putina před nadcházejícím referendem.