Praha odhadla škody. Nejméně 350 miliard

Hoteliéři v centru Prahy marně vyhlížejí zahraniční klientelu. Dopady dvouměsíčního sevření covidu-19 pocítí celá ekonomika, spočítala studie.

PRAHA Pražské firmy se podílejí 26 procenty na tvorbě HDP celé země. Městští radní si kvůli koronavirovým restrikcím proto nechali zpracovat studii od poradenské firmy PricewaterhouseCoopers (PwC). Zajímal je osud malých a středních firem s méně než 250 zaměstnanci.

„Celkově lze shrnout, že na základě hrubé ekonomické analýzy je očekáván propad obratu malých a středních podniků se sídlem v hlavním městě Praze v rozmezí 350–580 miliard korun v období 12 měsíců od března 2020 do února 2021,“uvádí studie. Zatímco nejmírnější scénář počítá s rychlým uvolňováním a návratem k situaci před koronakrizí, maximální výpadek odráží případnou druhou vlnu pandemie. Největší „náraz“pocítí zejména tři sektory. A to ubytování, stravování a pohostinství, dále pak kulturní, zábavní a rekreační činnosti a také kadeřnické, kosmetické, masážní či terapeutické služby, provozovatelé saun, fitcenter, solárií a dalších. Všude tam se očekává propad tržeb o více než 50 procent.

Zejména v oblasti turismu závisí metropole na zahraniční klientele, jejíž návrat se i přes rozvolnění překážek v cestování hned tak neočekává. „Praha dělala 60 procent cestovního ruchu v Česku. Odhadujeme, že 80 procent tvořili zahraniční turisté. Praha je proto nejohroženějším regionem. Pro mnoho firem to může být likvidační,“řekl LN Václav Stárek, šéf Asociace hotelů a restaurací. Jeho čísla ukazují, že jen v segmentu cestovního ruchu se propadnou tržby o 400 miliard korun, což v případě pražského podílu znamená 240 miliard. Stárek také upozornil, že každý jedenáctý Čech pracuje v cestovním ruchu.

Radní v metropoli si kvůli výpadkům v pražské ekonomice vytvořili pracovní skupinu. „Pokud budou krachovat malé a střední firmy v Praze, bude to problém pro celou ekonomiku v Česku. Nejde v žádném případě jen o Prahu,“řekl LN Pavel Vyhnánek (Praha sobě), náměstek primátora, který má na starosti oblast financí a rozpočtu.

Radní pro oblast správy majetku a majetkových podílů Jan Chabr (TOP 09), který je členem ekonomické skupiny, má za to, že dopady budou cítit i mimo oblast turismu. „Byla tady řada dobře fungujících hotelů, které jsou dnes prázdné a budou mít problém s tím, jak se dál uživit. Na to není navázaný jen personál v hotelích, ale i subdodavatelé, výrobci potravin a řemeslníci,“upozornil.

Ekonomové neztrácejí naději Ani stovky miliard ztrát na obratu malých a středních podniků ale pro experty nepředstavují kritickou situaci. Mnozí z nich věří, že krize může přinést zajímavé příležitosti a že na ni může navázat rychlý růst. Kupříkladu ekonom Petr Zahradník je přesvědčen, že už na počátku roku 2022 se výkon ekonomiky může vrátit k situaci před březen 2020.

„Studie si vybrala nejhorší období, které může nastat. Bude-li končit březnem 2021, následný vývoj se tam neprojeví. Pokud nebude recidiva, měl by to být velmi nadějný a pozitivní vývoj ve tvaru písmena v,“řekl LN Zahradník.

Na rozdíl od globální hospodářské krize ta letošní není způsobena ekonomickými důvody. To zvyšuje naději na rychlejší restart.

Zároveň se přimlouvá za vládní kompenzace pro nejvíc postižené sektory. „Vezmeme-li to optikou malých a středních podniků, jejichž byznys je zastaven administrativním rozhodnutím, tam si myslím, že kompenzace nebo udržování nákladů hibernace je legitimní reakce. Přijala to většina západních zemí,“dodal.

Profesor ekonomie Michal Mejstřík LN řekl: „Jsem optimista. Výpadky budou trochu nižší. Otevírání probíhá relativně rychleji.“Zdůraznil však, že nejtvrději dopadnou restrikce právě na menší firmy.

„Větší firmy umí lépe pracovat s cash-flow. Rozvinula se u nich zvýšená odolnost. Více počítají s různými hrozbami ex ante. Malé a střední firmy s tím tolik nepočítají,“upozornil Mejstřík s tím, že mohou zmizet celé trhy. A to nejen v důsledku koronakrize, ale kvůli paralelně probíhající inovační změně.

Propouštění?

Tvrdost dopadů, zejména v náhlém výpadku peněžních toků, vnímá i ekonomka Markéta Šichtařová. „Jde totiž o to, že za ,normálních‘ okolností recese přichází postupně a firmy se na ni připravují tím, že si vytváří na horší časy likviditní polštář. Vypnutí ekonomiky ale přišlo ze dne na den a nebylo možno se na něj připravit,“napsala LN Šichtařová s tím, že firmy na to budou reagovat propouštěním.

Přesné důsledky budou ale podle ní jasné až v delším horizontu. „Vždy to chodí se zpožděním dvou až tří kvartálů za dnem v reálné ekonomice. Jestliže tedy nejhůř bylo v dubnu, teprve třetí a čtvrtý kvartál budou znamenat největší náraz do míry nezaměstnanosti. Tedy ten přijde v době, kdy firmy už budou mít totální dno krátce za sebou,“dodala.

Podle Šichtařové je nejlepším receptem na krizi snížení daní. „Hrubě nesouhlasím s tím, jak se politická reprezentace předhání v tom, kde jaký výdaj ze státního rozpočtu schválit, protože pro mě dává smysl pouze řešení přesně naruby: totiž snížit příjmy rozpočtu. Neboli dočasně plošně zrušit daně z příjmů,“je přesvědčená ekonomka.

Snižování daní podporuje i prezident Asociace hotelů a restaurací Stárek. „Ve sněmovně je návrh na snížení DPH na ubytovací služby na 10 procent z dnešních patnácti. To je dlouhodobé opatření, které má určitě smysl,“uvedl Stárek.

„Byla tady řada dobře fungujících hotelů, které jsou dnes prázdné a budou mít problém, jak se dál uživit.“