Kdo může za tragédii v Bergamu?
ŘÍM/PRAHA „Jednal jsem podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a na základě vědecky podložených informací.“Tak se vyjádřil italský premiér Giuseppe Conte k případu ze začátku koronavirové krize v severní Itálii. Jedná se o to, kdo měl vydat příkaz – a nevydal – k neprodyšnému uzavření dvou měst v blízkosti Bergama, z nichž se na konci února začala lavinovitě šířit nákaza.
Hlavní prokurátorka Maria Cristina Rotaová včera v této věci vyslechla vedle Conteho také ministra zdravotnictví Roberta Speranzu a ministryni spravedlnosti Lucianu Lamorgheseovou.
Středobodem případu je otázka, proč italská vláda přikázala zřídit neprodyšně uzavřenou (takzvanou červenou) zónu kolem městečka Codogno v provincii Lodi několik hodin poté, co tam byl 21. února detekován koronavirus, avšak o dva dny později k podobnému kroku v okolí Bergama v prakticky totožné situaci nepřistoupila. Na celou oblast Bergama
a okolí byla uvalena karanténa teprve 8. března.
To už ale bylo pozdě. Epicentrem šíření viru se stala dvě asi desetitisícová města, Alzano Lombardo a Nembro, která jsou součástí hustě osídlené půlmilionové aglomerace Bergama. Z nich se pak nákaza nekontrolovaně šířila s katastrofálními následky: jen v této malé oblasti zemřelo na nemoc covid-19 několik tisíc lidí, nemocnice kolabovaly a úřady nestačily pohřbívat mrtvé.
Po právní stránce se věc teprve rozjíždí – Conte ani nikdo jiný dosud nebyl obviněn a podle italských médií ani není jasné, z jakého trestného činu by to eventuálně mohlo být – a zatím to vypadá na klasický kompetenční spor. Vláda se hájí, že pravomoc sáhnout k drastickému omezení z důvodu ochrany veřejného zdraví náleží italským regionům, v tomto případě Lombardii, jíž je Bergamo součástí.
Ve prospěch Conteho a ministrů mluví zákon z roku 1979, který skutečně opravňuje guvernéry i starosty k „mimořádným opatřením z důvodu zdravotnické nouze, včetně uzavření určitých oblastí“. Prokuratura by teď měla zkoumat, zda ze strany lombardské regionální vlády přišlo v kritických dnech do Říma nějaké varování, že věci se vymykají kontrole.
Případ se ale také stává předmětem politického boje. Zatímco na celostátní úrovni je u moci koalice sestávající z populistického Hnutí pěti hvězd (M5S) a středolevé Demokratické strany (PD), na postu guvernéra Lombardie sedí Attilio Fontana, člen krajně pravicové Ligy.
V případu si již stačil přisadit tvrdý Conteho kritik a bývalý ministr vnitra v předchozí Conteho vládě, šéf Ligy Matteo Salvini. „Po tolika lžích konečně přichází spravedlnost,“řekl podle listu Corriere della Sera.
„Podáme zprávu“
Na bergamskou prokuraturu se obrátilo také neformální občanské hnutí nazvané Noi Denunceremo (v překladu Podáme zprávu). Původně šlo o facebookovou skupinu sestávající vesměs z pozůstalých po obětech koronaviru a jejich přátel. Rychle se ale rozšířila – dnes má přes 50 tisíc podporovatelů – a z původní platformy, kde si lidé z postižených rodin vyměňovali černé zkušenosti, se stalo organizované hnutí.
„Nechceme vidět padat hlavy či dostat někoho za mříže a nechceme ani žádné kompenzace,“řekl italským médiím šéf hnutí Luca Fusco a pokračoval: „Chceme jen znát pravdu, pochopit, co špatného se stalo. Když se nám to podaří, budeme moci v nějaké další
inzerce krizi reagovat lépe.“Příbuzní zemřelých jsou ale většinově přesvědčeni, že úřady fatálně chybovaly. Vedle chybějící „červené zóny“na počátku epidemie poukazují také na nepochopitelné uzavření nemocnice v Alzanu Lombardu v prvních dnech rozpuku nákazy. I tím se bergamská prokuratura již zabývá.
Italského premiéra včera vyslýchali prokurátoři z lombardského Bergama. Chtějí vědět, kdo je zodpovědný za pomalou reakci úřadů na počátku koronavirové krize; v oblasti pak zemřely tisíce obyvatel.