Globální role USA v krizi N
Pocit, že je Amerika oslabená, může vyvolat impulzivní reakci důležitých hráčů
a první pohled to vypadá, že Ameriku stíhá jedna katastrofa za druhou. Srovnáme-li to s Evropou, počet mrtvých a nakažených v rámci pandemie připomíná spíše Itálii nebo Španělsko než státy ze středu a severu Evropy. Obnaženy byly slabiny amerického zdravotního systému. A aby toho nebylo málo, v důsledku vraždy George Floyda čelí Amerika nejmasovějším protestům od války ve Vietnamu.
A nejde jen o protesty, ale i o násilí a rabování a o slabost autorit, které nebyly schopné zajistit pořádek a chránit soukromý majetek. Do toho je Amerika tragicky polarizovaná: část lidí obviňuje Donalda Trumpa, že má v úmyslu zavést v zemi vojenskou diktaturu. Mnoho Američanů chce omezit financování policie. Mnozí progresivisté srovnávají Ameriku s fašistickými státy či alespoň apartheidem: nejprve bylo otroctví, pak institucionalizovaná diskriminace černochů. Místo hrdosti na svou demokracii, historii a ústavu se má prý Amerika za svou minulost pouze stydět, omlouvat a kát.
Geopolitické konsekvence
Leckdo v této souvislosti považuje za zřejmé, že mezinárodní význam, síla a autorita USA bude oslabovat, že se Amerika ze světa stáhne. Podle jedněch se musí postavit domácí anarchii, podle druhých ji má naopak v rámci pokání umožnit apod. S touto představou nesouhlasí naštěstí každý a hezky to shrnul Walter Russell Mead v deníku The Wall Street Journal.
Většinu lídrů, jako je Putin, Erdogan, Si Ťin-pching nebo Kim Čong-un, moc nezajímá názor Trumpa na minority nebo demokracii. Nechápou USA jako globálního avatara demokracie, s jehož úspěchem či neúspěchem stojí či padají naděje trpícího lidstva. Ani je nezajímají nejhlubší americké hodnoty a nejvyšší americké ideály. Moc je nezajímá, jak se Amerika vyrovná se svým rasovým dědictvím, ale určitě je zajímá, jak to ovlivní americkou akceschopnost ve světě.
Morální stránka věci v Moskvě nebo v Pekingu nikoho netrápí. Nad policejním násilím ve Spojených státech amerických tam nikdo slzy neroní a s minoritami se v těchto zemích nepárají. Zajímá je pouze studený kalkul a geopolitické konsekvence: vyvolá rozdělení americké společnosti izolacionismus? Pocit, že je Amerika oslabená, může vyvolat impulzivní reakci některých důležitých hráčů.
Během války Severu proti Jihu francouzský císař Napoleon III. pomohl instalovat habsburského arcivévodu Maxmiliána jako mexického císaře a snil o velkém americkém impériu pod francouzským vlivem. Ve 30. letech 20. století Německo, Itálie a Japonsko využily amerického izolacionismu. Rusko zaútočilo na Gruzii v roce 2008, když v USA vypukla finanční krize. Stejně tak vzrůstající čínská asertivita vyrůstá z dojmu, že je Amerika slabá a váhavá.
Možná bude nyní americký prezident Donald Trump v pokušení něco dramatického předvést, aby bylo zřejmé, že americká přítomnost ve světě neoslabuje. Pokud by to bylo impulzivní nebo špatně připravené, může to ale dopadnout spíše jako zpackaná invaze CIA v Zátoce sviní na
Kubě než invaze v Normandii. To by bohužel jen podtrhlo představy o americké nekompetentnosti.
Spíše ale není radno Ameriku podceňovat. I když došlo k násilí, většina protestujících nechce zničit americký systém. Mluví se o rasových nepokojích, ale většina demonstrantů jsou bílí Američané. Éterem dnes lítá spousta hloupých i dobrých nápadů, ale vášnivé debaty o povaze svobody byly součástí Ameriky od doby, kdy federace vznikla. Tolik Walter Russell Mead.
USA se pravděpodobně z ekonomické deprese způsobené koronavirem pozvednou rychleji a se silnějším růstem než Evropa
Výzva k jednotě
Jak upozorňuje v témže listě Karl Rove, bývalý poradce George W. Bushe, mohlo by to vypadat na první pohled tak, že Amerika sestává ze dvou nesmiřitelných kmenů. Jedna část řeší vraždu neozbrojeného muže, kterou chápe jako příklad a důkaz systémové nespravedlnosti. Druhá Amerika si zase všímá jenom násilí, rabování a vandalismu, mlácení majitelů obchodů i útoků na policisty.
Pak je tu naštěstí ještě třetí Amerika. Pro ni je vražda Floyda odsouzeníhodná, ale stejně nepřijatelné je násilí. Podle průzkumů Reuters/Ipsos 73 procent Američanů podporuje mírové protesty a 79 procent Američanů odsuzuje vandalismus a rabování, které podkopává původní smysl protestů. Tato čísla ukazují, že většina Američanů vlastně žádá od svých politiků, aby vyzvali k jednotě. Je třeba řešit nespravedlnost, která umožnila vraždu Floyda, i jednoznačně odmítnout rabování a násilí.
Dodejme, že se Amerika určitě vzpamatuje. Je pravděpodobné, že z ekonomické deprese způsobené koronavirem se pozvedne rychleji a se silnějším růstem než Evropa. Na tvrdším kurzu vůči Číně se v dnešní Americe shodne většina pravice i levice, stejně jako třeba na tom, že Evropa se musí více podílet na své obraně. A vzhledem k náskoku americké vědy a výzkumu i schopnosti rychle mobilizovat kapitál je pravděpodobnější, že vakcína i léky proti covidu-19 budou vyvinuty i vyrobeny ve Spojených státech amerických než někde jinde.