Bundestag, Wembley a zastávky
Slavný britský architekt s impozantní kariérou Norman Foster slaví 85. narozeniny
Jeho kariéra je tak zářivá, jak jen kariéra architekta může být: učil se od těch nejlepších, propracoval vlastní styl a navrhoval po celém světě: od New Yorku přes Londýn či Berlín po kazašskou Astanu. A svou stopu zanechal i v Praze.
Lord Norman Robert Foster, baron of Thames Bank, jak dnes zní celé jeho jméno, patří k nejvýznamnějším architektům a designérům současnosti. Je reprezentantem stylu high-tech, pracujícího především s ušlechtilou ocelí a sklem. Pro tento trend je charakteristický také dokonalý detail. Jeho stavby známe všichni: „Okurka“v Londýně, kupole berlínského Bundestagu, fotbalový stánek ve Wembley, stavby pro společnost Apple po celém světě nebo třeba i přístřešky zastávek společnosti JCDecaux v Praze.
Norman Foster se narodil ve Stockfortu u Manchesteru 1. června 1935. Architekturu studoval na univerzitách v Manchesteru a americkém Yale. Na vojně byl letcem a tuto vášeň si udržel dosud – pilotuje vlastní tryskáč, s nímž v polovině devadesátých let přiletěl i do Prahy, kde měl přednášku v Míčovně Pražského hradu.
Moderní technika a možnosti „kosmických“materiálů byly pro Fostera zásadní. Vždy obdivoval Krejcarův československý pavilon ze skla a oceli na světové výstavě v Paříži 1937, mimo jiné vlastní i aerodynamickou tatrovku, podobný typ, s jakým jezdili po světě Hanzelka se Zikmundem. Ostatně, možnosti nových konstrukcí z ušlechtilých materiálů mají ve Velké Británii dlouhou a bohatou tradici. Začalo to už v polovině 19. století stavbou Křišťálového paláce, pokračovalo meziválečným funkcionalismem a pak třeba experimenty Petera Cooka nebo manželů Smithsonových v letech šedesátých.
Úspěchy hi-tech
V roce 1963 Foster se svou tehdejší ženou a manželi Rogersovými založil studio Team 4, nicméně v roce 1967 z něj odešel. Význam pro jeho další tvorbu měla také spolupráce na několika projektech slavného Američana Richarda Buckminstera Fullera, autora známých kupolí ze skla a oceli. A právě v této době pak položil základy dnes jednoho z největších projekčních ateliérů Foster and Partners. Dnes má filiálky v několika zemích a zaměstnává stovky architektů a inženýrů, prošli jím i někteří čeští projektanti jako Viktorie Součková, která dnes vede pražskou filiálku studia Bogle, nebo Petr Štefek, jenž nedávno slavil v Londýně úspěchy se svým „Květinovým domem“, publikovaným i u nás.
Foster získal světový věhlas svým mrakodrapem Hong Kong Bank, který reprezentuje styl high-tech. Jeho bývalý partner a neméně slavný Brit Richard Rogers měl ve stejné době úspěch s budovou Lloydovy pojišťovny v Londýně. Souboj na dálku mezi oběma špičkovými reprezentanty high-tech architektury ostatně pokračuje dodnes.
Po celém světě
K dalším klíčovým Fosterovým stavbám patří letiště ve Stanstedu, Hongkongu a Pekingu, kupole berlínského Bundestagu, jež je samozřejmě ze skla a oceli a s působivou spirálou pro návštěvníky. Kontrast těžkopádného klasicismu, který se stal symbolem nacistické éry, a subtilní Fosterovy konstrukce, reprezentující poválečnou éru Německa, je fascinující.
K novým dominantám centra britské metropole zase patří mrakodrap společnosti Swiss RE, známý spíše pod názvem připomínajícím jeho tvar, tedy Gherkin – Okurka. Dalším monumentem je nový fotbalový stadion ve Wembley a drobnější, ale rovněž podmanivý je i most pro pěší přes Temži, zvaný Millenium Bridge, který Foster navrhl ve spolupráci s britským sochařem Anthonym Caro.
Zajímavé stavby od slavného Brita ale najdeme i v Barceloně, kde navrhl televizní vysílač Torre de Collserola, ve
Frankfurtu nad Mohanem, kam umístil svého času nejvyšší budovu v Evropě pro Commerzbank, nebo v Drážďanech, pro které navrhl zastřešení vlakového nádraží. V New Yorku nedaleko Centrálního parku zase stojí mrakodrap společnosti Hearst. Určité kontroverze vyvolaly Fosterovy projekty pro kazašské město Astana (dnes Nur-Sultan), podnícené tamním diktátorem Nursultanem Nazarbajevem. Vedle staveb navrhuje Foster také nábytek, jachty a nedávno oznámil, že bude rekonstruovat utopický automobil Dymaxion, jehož prototyp kdysi navrhl Buckminster Fuller pro světovou výstavu v Chicagu 1933.
S Normanem Fosterem, ale též s Richardem Rogersem spolupracoval po své emigraci také Jan Kaplický. Byl to právě on, kdo v průběhu devadesátých let na Pražském hradě inicioval výstavu o současné britské architektuře a urbanismu a také série přednášek osobností, jako byli Richard Rogers, Nicholas Grimshaw, Terry Farrell nebo právě Foster. Za své dílo získal řadu ocenění: od Zlaté medaile AIA a Stirlingovy ceny až po nejvyšší poctu, kterou může architekt získat – Pritzker Prize. Královna ho pak za jeho tvorbu povýšila do šlechtického stavu (sir, později baron). A i přes vysoký věk dodnes neúnavně projektuje.
Fosterova díla najdeme i u nás: vedle „okurky“v Londýně nebo kupole berlínského Bundestagu navrhl třeba i přístřešky zastávek společnosti JCDecaux v Praze