Další smrt černocha zvyšuje napětí v USA
ATLANTA/PRAHA Na seznam sporných usmrcení Afroameričanů, tedy amerických občanů černé pleti, rukou bílých policistů přibyla o víkendu další položka, tentokrát v Atlantě v jižanském státě Georgia.
Spojenými státy otřásají protesty proti rasismu a policejní brutalitě, na některých místech provázené násilnostmi a rabováním, již od 25. května, kdy následkem přidušení během policejního zásahu zemřel šestačtyřicetiletý George Floyd, též Afroameričan.
Zatím poslední incident se odehrál v pátek v pozdních večerních hodinách (v sobotu časně ráno SELČ). Přivolaná policejní hlídka zjistila u sedmadvacetiletého Raysharda Brookse dechovou zkouškou vyšší než povolené množství alkoholu. Brooks předtím vzbudil pozornost tím, že usnul v autě ve frontě u řetězce rychlého občerstvení. V následné potyčce policistům odcizil taser (elektrický paralyzér) a na muže zákona jím „vystřelil“. Policista Garrett Rolfe střelbu opětoval ostrým nábojem a Brookse usmrtil.
Již v sobotu byl Rolfe z policejního sboru propuštěn a rezignovala šéfka atlantské policie Erika Shieldsová, která je běloška. Ani to však napjaté ovzduší v šestimilionové aglomeraci neuklidnilo a ve městě propukly nepokoje.
V sobotu večer rozčilený dav podpálil restauraci Wendy’s, u níž byl Brooks zastřelen. Oheň provozovnu zcela zničil, hasiči i s policejním doprovodem dorazili podle agentury Reuters až po 45 minutách. Na jiném místě demonstranti zablokovali jednu z místních dálnic a střetli se s policií.
Je taser smrtící zbraň? „Nemůžete nikoho jen tak zastřelit, pokud na vás dotyčný nenamíří smrtící zbraň,“řekl včera podle serveru BBC Chris Stewart, právní zástupce Brooksovy rodiny, a zdůraznil, že podle jeho názoru policejní taser takovou zbraní není.
Podobně se vyjádřila i starostka Atlanty Keisha Lanceová Bottomsová. „Nevěřím, že se jednalo o oprávněné užití smrtící síly,“řekla na tiskové konferenci první žena města, které platí za jednu z metropolí afroamerické kultury v USA a lidé černé pleti v něm tvoří přes polovinu obyvatel. Také proto jsou otázky související s rasou v Atlantě citlivě vnímané.
Statistiky ale naznačují něco jiného – každoročně totiž jen v USA zemřou následkem užití distančního paralyzéru desítky lidí. Taser je zvlášť nebezpečný pro starší lidi či osoby trpící srdečními vadami.
Prokuratura státu Georgia zahájila ve věci Brooksovy smrti okamžité šetření. Jen letos jde podle televize ABC News již o 48. prošetřovanou kauzu kvůli policejní střelbě; 15 z nich skončilo smrtí.
Lavina masových demonstrací minulých dní po celých USA vedla v některých městech k reformě policejní práce. V Minneapolisu ve státě Minnesota, kde zemřel George Floyd, městská rada koncem minulého týdne oznámila nový model bezpečnosti ve veřejném prostoru, jehož základem má být nahrazení policejního sboru „komunitním bezpečnostním systémem“.
Guvernér státu New York zase oznámil „hluboké reformy v policii“s tím, že „ty lokální sbory, jež neprovedou důkladné změny s cílem omezit policejní násilí, přijdou o financování“. A dokonce i prezident Donald Trump, který po rozpuku demonstrací kvůli Floydově smrti žádal co nejtvrdší postup vůči protestujícím a hrozil povolat do ulic armádu, v sobotu
řekl, že „škrtící chvat (jehož následkem Floyd zemřel – pozn. red.) by se v podstatě měl přestat používat“.
Masové protesty i v Evropě Demonstrace proti policejnímu násilí pokračovaly o víkendu také v řadě evropských měst. V Paříži se v sobotu sešlo asi 15 tisíc lidí a na akci promluvila i sestra Adama
Traorého, Francouze původem z Mali, jenž přišel o život za nejasných okolností při policejním zásahu v roce 2016. V pochodu k opeře policie účastníkům zabránila.
Prezident Emmanuel Macron včera večer v projevu k národu řekl, že boj proti rasismu by neměl vést k „nenávistnému“přepisování dějin a že Francie nebude vymazávat jména, opomíjet umělecká díla či odstraňovat sochy. Reagoval tak na vlnu ničení skulptur historických postav spojených s otroctvím či jiným porušováním lidských práv.
Na protidemonstraci došlo v sobotu v Londýně, kde vyrazily do ulic stovky příznivců krajní pravice. Jejich cílem sice byla „podpora policie“, shromáždění se ale nakonec paradoxně zvrhlo ve střety s ní poté, co demonstranti na muže zákona házeli lahve a dýmovnice.
Na několika místech Londýna se pak pravicoví extremisté utkali s příznivci hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), k zásadním problémům však nedošlo.
Poznámku k tématu čtěte na straně 8