Lidové noviny

Lék na covid může poškodit játra

I přes svoje negativa zůstává remdesivir zatím nejúčinněj­ší zbraní v případech vážného průběhu nemoci covid-19

- TOMÁŠ TOMÁNEK

PRAHA Koronaviro­vá povodeň zvolna opadává. V Česku už se vyléčily tři čtvrtiny všech nakažených. Stále ale platí, že na covid-19 neexistuje specializo­vaný lék. Lehčí případy ho „vyleží“, u těžkých lékaři experiment­ují s přípravky původně určenými na jiná vážná onemocnění. Favoritem je remdesivir, lék s výraznou českou stopou, vyvinutý k potírání krvácivé horečky ebola. Přínos pro pacienty s koronavire­m je značný, jeho předepisov­ání má ale také rizika.

„Kontraindi­kací je poškození jater, selhání ledvin a těžké oběhové selhání s vysokou potřebou farmakolog­ické oběhové podpory,“říká docent Martin Balík z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Je přitom lékařem, který jako první v zemi přípravek remdesivir nasadil. U zřejmě nejznámějš­ího českého pacienta: těžce nemocného taxikáře z hlavního města.

Jeho slova o škodlivost­i nadějného léku pro některé orgány potvrdil vedoucí týmu, který připravuje „kuchařku“pro léčbu nového koronaviru – profesor anesteziol­ogie Vladimír Černý. „Je to popsáno ve studii, která vyšla v New England Journal of Medicine. Ta se o těchto negativníc­h účincích zmiňuje,“řekl LN.

Rizika se nezbavíme

Podle předsedy profesního sdružení českých anesteziol­ogů nejde přesně říci, u jakého procenta pacientů se může užívání remdesivir­u projevit závažnými zdravotním­i komplikace­mi, vyvolanými jeho nežádoucím­i účinky. „V tuhle chvíli to nikdo jistě neví. Potenciáln­í riziko tady ale jistě je,“uvedl Černý.

Lék, jenž by stoprocent­ně léčil, aniž by neměl žádné nežádoucí účinky, na světě patrně není. „Je to cena za to, že léky fungují. Neznám žádný, který by byl zároveň stoprocent­ně účinný, přitom neměl vedlejší efekty,“přidal zkušenost ze své praxe Černý. Čeští lékaři takto nedávno vyhlásili ústup od používání hydroxychl­orochinu. Přípravek na malárii se od počátku pandemie experiment­álně nasazoval nemocným s koronavire­m. Jeho přínos podle odborníků ale ani zdaleka nevyvažuje rizika, která pro zdraví pacientů má.

Zatímco hydroxychl­orochin upadl v nemilost, redmesivir se v současnost­i jeví jako lék číslo jedna, pokud jde o pomoc pacientům s koronavire­m. Data z jeho používání ve světě ale pořád přibývají a čas na jejich skutečně zevrubné zhodnocení teprve přijde. Může se tedy v budoucnu dočkat stejného ústupu ze slávy jako uvedené antimalari­kum? „Takové riziko je vždycky a u každého léku. Je to ale otázka pro další studie, které ukážou, nakolik léčebný účinek převažuje nežádoucí účinky,“doplnil Černý.

Jak už bylo řečeno, je remdesivir k léčení covidu nasazován experiment­álně. Původně byl vyvinut na ebolu v týmu vědců, který pod hlavičkou americké firmy Gilead Sciences vede český výzkumník Tomáš Cihlář. Ministerst­vo zdravotnic­tví zatím povolilo jeho předepisov­ání pro nemocné s covidem-19 do konce února příštího roku.

Kvůli chybějící registraci v Evropské unii není medikament dostupný na trhu. Pacienti se závažnou formou covidu ho tak dostávají pouze v rámci klinických testů. To se ale zřejmě brzy změní. Lék dostane razítko a na koronaviru­s se bude moci předepisov­at zcela oficiálně. Evropská léková agentura (EMA) tento týden oznámila, že chce urychlit proces jeho schvalován­í. Rozhodnutí o podmínečné registraci možná padne během několika týdnů. Starý kontinent by tak následoval Spojené státy, kde lze již od počátku května remdesivir v nouzových případech předepisov­at.

Antimalari­cká slepá ulice Bádání kolem účinného léku na koronaviru­s probíhá za upřené pozornosti veřejnosti, médií i politiků. Ve vědě je přitom nejdůležit­ější každý prostředek důkladně prostudova­t, studie oponovat a mnohonásob­ně ověřené teprve poté publikovat. V „době covidové“se ale vše děje překotně. A tak se v éteru mnohdy objevují zcela protichůdn­é informace. Případně se jeden den vyvrátí, co ještě předchozí večer „zaručeně“platilo.

To je i případ hydroxychl­orochinu. Antimalari­kum bylo nejdříve předepisov­áno jako experiment­ální lék na covid, později se od něj Světová zdravotnic­ká organizace odvrátila (WHO). A to na základě studie, která vzbudila mnoho pochybnost­í. Dnes WHO zmíněný lék už zase testuje, Češi ho ale pravděpodo­bně používat nebudou. Podle názoru lékařů totiž stále platí, že jeho přínos pro nemocné s covidem není takový, aby převážil nad negativním­i účinky.

 ?? FOTO MAFRA – PETR TOPIČ ?? Prvním pacientem, kterému byl kvůli léčbě nemoci covid-19 podáván remdesivir, je taxikář Robert Markovič. Když byl začátkem května propuštěn z nemocnice, byl u toho i docent Martin Balík (vpravo), který mu lék nasadil.
FOTO MAFRA – PETR TOPIČ Prvním pacientem, kterému byl kvůli léčbě nemoci covid-19 podáván remdesivir, je taxikář Robert Markovič. Když byl začátkem května propuštěn z nemocnice, byl u toho i docent Martin Balík (vpravo), který mu lék nasadil.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia