Památník v Osvětimi zachraňují dary

Za přísných opatření kvůli koronaviru si památník tábora v Osvětimi připomněl 80. výročí prvního transportu vězňů.

OSVĚTIM/PRAHA Pieta za první velký transport do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi byla letos skromná. Pozvaní hosté se pomodlili v kostele svatého Maxmiliána v obci Harmeže, v omezeném počtu a bez novinářů. Do nedalekých rybníků vozily stráže SS popel z krematorií. U popraviště někdejšího trestního bloku číslo 11 hlavního tábora Auschwitz I mohli lidé odpoledne zapálit svíčku, ale u zdi směli být jen po dvou a museli se předem ohlásit.

„Tato země je nasáklá krví a prodchnutá popelem spálených ostatků. Volá po připomenutí, po tom, abychom nezapomněli a něco takového se už nikdy nestalo,“prohlásil nejvýše postavený host, polský prezident Andrzej Duda, jenž je dva týdny před volbami v plném proudu kampaně za znovuzvolení.

Tak výrazná omezení zažil památník tábora od svého založení v roce 1947 vůbec poprvé. Kvůli koronaviru musel 12. března zavřít a otevře pravděpodobně až začátkem července. Bohužel se mu zhroutil rozpočet, z více než poloviny závislý právě na příjmech z prohlídek. Sice se tu neplatí vstupné, 80 procent návštěvníků si ale najímá průvodce, cena se pohybuje v přepočtu od 2900 do 5400 korun.

Muzeum se proto odhodlalo k neobvyklému kroku a začátkem června požádalo veřejnost o pomoc. „Ani v těchto těžkých chvílích si nemůžeme dovolit promarnit to, co jsme v minulosti vybudovali, ani jakkoli omezit naši práci na uchovávání historické paměti,“řekl ředitel muzea Piotr Cywiński.

Během následujícího týdne poslalo na 2200 lidí dohromady přes půl milionu zlotých (přes tři miliony korun). „Je pro nás velmi důležité vidět, že nejsme sami, že nám tolik lidí projevuje solidaritu a štědrost. Přináší to i naději do budoucna,“reagoval Cywiński s tím, že vybrané prostředky půjdou striktně na chod institucí starajících se o zachování historické paměti.

Stále tajemný

Bádání je vedle péče o památník někdejšího vyhlazovacího tábora jedním z hlavních poslání muzea. I když holokaustu a nacistickým perzekucím věnují historici poměrně velkou pozornost, ukazuje se, že je stále co objevovat. Mezi nejméně probádané kapitoly patří právě první transport 14. června 1940 z věznice v Tarnově složený hlavně z polské inteligence, odbojářů, zajatců i Židů.

Celkem v něm bylo 728 vězňů, z toho 325 válku přežilo, 292 zahynulo, osud 111 je neznámý. Směřoval do hlavního tábora Auschwitz I na místě někdejších kasáren. Vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau, kde zahynulo přes milion lidí, vznikl později. „Dokumenty z tábora se dochovaly ve fragmentovaném stavu a je jich několik málo procent. A jen minimálně je těch z prvních měsíců tábora, které obsahují informace o vězních,“uvádí šéf archivu muzea Wojciech Płosa. Vězňů prvního transportu, u nichž zatím neznáme jméno, zůstává ještě šest desítek.