Česko by mělo zavrhnout, co je přežité

Německo na rozdíl od Francie nespustí předpokládané šrotovné pro auta se spalovacím motorem, tedy podporu nákupu nového automobilu při likvidaci starého vozu. Podpoří, a to výrazně, pouze nákup elektromobilů. Je toto německé rozhodnutí správné? Jak tato podpora pouze nákupu elektromobilů ovlivní českou ekonomiku?

Autor je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost

Jan Pravda: Udržitelnost civilizace

Byť jsem proti zásahům státu do jakéhokoliv trhu, v případě rizika (zdůrazňuji rizika, nikoliv jistoty) změny klimatu mám opačný názor. Jde totiž o globální externalitu, na kterou je trh krátký. Desetiletí praxe ukazují, že racionální spotřebitelé nejsou, až na menšinu, připraveni obětovat něco ze své spotřeby a pohodlí v zájmu udržitelnosti této civilizace.

Ironií je, že ti prozíraví (nebo hysteričtí dle klimaskeptiků) a jejich děti si neužijí výsledky svého postoje, nýbrž zaplatí za nezodpovědnost většiny. Nelze si totiž koupit kus dobrého klimatu nebo ho zdědit a ten horší nechat méně privilegovaným. Pokud jde o klima, jsme na jedné lodi, respektive planetě.

V tomto kolektivním vědomí jsou Němci jiní. Po covidu nepodpoří spalovací motory bezhlavým šrotovným a nevrhnou čerstvě vytištěná eura na vše, co zaměstnává lidi, jezdí a vrčí – u nás to zřejmě bude strategické letectvo ČSA, v USA velké cadillaky pro administrativu –, ale zamyslí se a rozhodnou inteligentně.

Němci si zřejmě přiznali, že elektromobily mají celoživotní karbonovou stopu poloviční až třetinovou a že doprava přispívá světovým emisím 15 až 25 procenty, proto nelze než podpořit elektrosměr takovou nebo makovou intervencí – alternativami by byla uhlíková daň, uhlíkový tarif či emisní povolenky.

Také asi nahlédli, že vrhnout peníze opět na Dieselgate trio je blbost. Po krizi v roce 2008 Německo své automobilky podpořilo pěti miliardami eur. Navzdory tomu, nebo právě proto došlo k Dieselgate – a Tesla je dvojnásobná oproti Volkswagenu. I odtud má skepse k celoplošným zásahům.

Němce asi trápí, že kapitalizace Tesly je 174 miliard dolarů oproti 75 miliardám eur Volkswagenu AG. Mohli trvat na nihilistické podpoře své staré technologie, jež zaměstnává hodně lidí a falšuje data o emisích, nebo se poučit a jít dopředu. Německo volí druhou možnost, což je dobře. Také bychom ji měli zvolit, například budovat efektivní veřejnou infrastrukturu, především železnice, aby rychlíky Berlín–Vídeň nemusely objíždět přes Německo.

JAN PRAVDA zakladatel fondu Pravda Capital SICAV

Edvard Outrata: Rychle hledat řešení

Rozdíl v přístupu Německa a Francie k podpoře restartu automobilového průmyslu je příkladem dvojznačnosti dnešní hospodářské krize. Jde jednak o vnější šok způsobený koronavirem, jednak o důsledek rychlého zastarávání výrobních postupů vzhledem ke změnám (spontánním či částečně řízeným) ve struktuře poptávky.

Zdá se, že zatímco Německo se k tomuto staví odvážně, Francie zatím řeší jen vnější šok. Nebezpečím pro německý přístup může být nesprávný cíl (bude to elektromobil, nebo spíše vodíkový pohon?), pro francouzský zaostávání a ztráta konkurenceschopnosti. Produkce automobilového průmyslu (s jakýmkoli motorem) bude zřejmě muset být výrazně omezena, jak začne sdílení aut v praxi.

Naše situace není záviděníhodná, protože jde o výrazně exportní odvětví. Nezáleží na tom, jak se bude vyvíjet spotřeba u nás (to by možná vláda mohla ovlivnit), ale u našich odběratelů, především v Německu. Omezíme-li se tedy na zachovávání pracovních míst, respektive na snižování ceny dosavadních produktů, hrozí nám postupná ztráta odběratelů, kteří budou přecházet na nové standardy povzbuzované německou hospodářskou politikou.

Měli bychom asi rychle začít buď vyrábět elektromobily, nebo najít jiná perspektivní odvětví, zejména ve službách, jako je medicína nebo IT, a do těch se přesunout. To zní jako utopie, popřípadě úkol na dlouhou dobu, kterou nemáme. V každém případě musíme rychle začít hledat řešení, a to přednostně před dnes populárními snahami zachovat předkoronavirové struktury.

EDVARD OUTRATA státní úředník ve výslužbě

Tomáš Pfeiler: Spotřebitelská důvěra

Německý záchranný balíček je sice významnou vzpruhou pro řadu odvětví, ale pro automobilový průmysl prohrou. V průběhu krize v roce 2009 pomohla německá vláda nastartovat automobilový průmysl šrotovným. Nyní poskytne příspěvek pouze na elektromobily, které představují zlomek celkové poptávky po vozidlech.

Dubnová čísla z tuzemského autoprůmyslu potvrdila dočasný kolaps produkce – meziročně klesla o 89 procent. Tento dramatický pokles sice vyvolává oprávněné obavy, ale v dalších měsících se s vysokou pravděpodobností dočkáme hmatatelného zlepšení. V dubnu předvedla americká automobilová produkce spektakulární pád o 99 procent. Předpokládá se však její brzký návrat na 80 procent výrobní kapacity.

Podobný průběh lze očekávat i v tuzemsku. O vývoji automobilového trhu rozhodne spotřebitelská důvěra, která zůstává podlomená. Domácnosti zatím vyčkávají, zájemci o nákup automobilu očekávají, že výrobci v budoucnu kvůli prudkému nárůstu skladových zásob sníží ceny. Ti však upozorňují, že současné slevy jsou pouze dočasné. Pokud však zásoby nadále porostou, budou muset automobilky ceny snížit. Fakt, že německá vláda nezavedla plošné šrotovné, jejich vyjednávací pozici zhoršuje.

TOMÁŠ PFEILER portfolio manažer společnosti Cyrrus

Komentátor LN Jan Macháček se každý týden ptá českých ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních a žhavých tématech ze světa ekonomiky a financí.

Martin Pánek: Svobodná soutěž

rotovné je natolik hloupý, antiekonomický a antiekologický nápad, že jej může vymyslet jen politik. Že šrotovné během krize z roku 2008 navzdory lobbingu Škodovky nebylo nakonec zavedeno v Česku, byl úspěch Fischerovy vlády.

Jsem velký fanoušek elektromobilů, ale i velký nepřítel dotací. Pokud jsou elektromobily tak dobré – a já věřím, že jsou –, musejí se prosadit ve svobodné soutěži. Proč by měla mít Tesla státní výhody oproti Volkswagenu nebo BMW? Pokud jsou důvodem emise, přijměme daň z nich (například uhlíkovou), o jejíž výši alikvotně snížíme jiné daně. Pokud Tesla při výrobě a provozu způsobuje nižší negativní externality, výhodu v podobě nižší daně z emisí si zaslouží, nikoli však 150tisícovou dotaci na každé prodané auto.

Měli bychom rychle začít buď vyrábět elektromobily, nebo najít jiná perspektivní odvětví. Ne se snažit zachovávat předkoronavirové struktury.

MARTIN PÁNEK ředitel Liberálního institutu

Debata je redakčně krácena. Celé texty jsou na Českápozice.lidovky.cz