Víme, kdo hrozil Čaputové
Vojtěch Motyka
LN Proč pražská policie od 1. května zřídila nový odbor extremismu a terorismu?
Přesněji, od tohoto data došlo k přeměně původního 9. oddělení obecné kriminality na samostatný odbor extremismu a terorismu. Jednou z kapitol, kterou se zabýváme, je i problematika předsudečného násilí. Tedy násilí motivovaného předsudky útočníka.
LN Kde se s ním můžeme setkat nejčastěji?
Na sociálních sítích ve formě nenávistných příspěvků.
LN Co si máme pod nenávistným příspěvkem na sociální síti představit?
Pokud náš rozhovor vyjde na webu s možností psát pod něj komentáře, jsem přesvědčený, že se pod ním vyrojí diskuse, která mě pro můj názor a postoj nebude šetřit. Chcete-li vidět ukázku nenávistných komentářů, tak se pak do té diskuse podívejte.
Řeknu to zjednodušeně: někdo útočí a někdo je oběť. Útočník, jednotlivec nebo skupina osob, svými komentáři na sociálních sítích útočí samostatně nebo koordinovaně proti jiné osobě nebo skupině osob, protože se od nich odlišují. Určujícím momentem je odlišnost. Právě pro ni se oběť stává terčem útoku.
LN Čím vším se může oběť nenávistných příspěvků odlišovat?
Svým původem, náboženským vyznáním, sexuální orientací, názory, politickými postoji, ale třeba i sociálním vyloučením.
LN Je nenávistný příspěvek vždy trestný?
Může být vyhodnocen jako trestný čin anebo přestupek. Oběť se proti němu může bránit i civilní žalobou na ochranu osobnosti.
LN Kde přesně leží hranice mezi svobodou projevu a nenávistným příspěvkem na internetu?
To je mnohdy velmi složitá otázka. Vždy ale respektujeme právo jednotlivce na svobodu projevu a v tomto kontextu také vyhodnocujeme všechny projevy, jimiž se zabýváme. Pokaždé posuzujeme, zda jde ještě o jednání v mantinelech tohoto práva, anebo jestli už z nich vybočilo.
Důležité je uvést, že policie je tím prvním, kdo posuzuje právní rozměr případu. Pokud se věc řeší v trestním řízení, zabývá se kvalifikací skutku ještě dozorový státní zástupce a později i soud. Pokud tedy svůj právní názor vysloví policie, neznamená to automaticky, že je definitivní.
Snazší na kvalifikaci jsou případy, kdy podezřelý napíše komentář obsahující výslovně hrozbu fyzickou likvidací než nějaký symbolický náznak, kde právní kvalifikace bývá o dost náročnější.
LN Proč tedy u pražské státní policie vznikl samostatný odbor extremismu a terorismu?
Dlouhodobě se ukazuje, že tradiční obecná kriminalita a problematika extremismu a terorismu mají každá svá specifika. Vznik samostatného odboru zaměřeného na extremismus a terorismus je toho logickým důsledkem.
Nad další podobou naší tehdejší jednotky nás dlouhodobě nutil přemýšlet dynamický vývoj, k němuž na poli extremismu, terorismu a sociálních
Absolvoval Policejní akademii.
■
U Policie ČR pracuje od roku 2006. Profesní dráhu policisty začal na třineckém obvodním oddělení.
Specializuje se na vyšetřování
■
extremismu a terorismu.
Pracuje u pražské policie.
■
Byl zástupcem vedoucího
■
a nakonec i vedoucím
9. oddělení, které se v Praze touto trestnou činností zabývalo. Po jeho transformaci v odbor extremismu a terorismu stojí od letošního května v jeho čele.
Má hodnost plukovníka.
■
sítí dochází. Bylo zapotřebí sjednotit metodiku a efektivitu zpracování jednotlivých kauz, nasazování specialistů a vytvořit jednotný komunikační bod s našimi partnery ze státního zastupitelství a s dalšími policejními články.
LN Bude nenávistné příspěvky na sociálních sítích vyhledávat jen pražská policie, nebo i jiná krajská policejní ředitelství?
Obecně je nutno říci, a říkám to pokaždé, když se mě na toto někdo dotazuje, že závazkem policie je mimo jiné chránit demokratický právní systém a při zjištění protiprávního jednání konat. Tedy pokud jakýkoli policista, jakýkoli článek policie zjistí či má podezření na protiprávní jednání, musí konat. Jiná věc je, že jsou v policejní struktuře různé specializace. Tudíž i pro tuto problematiku jsou na každém krajském policejním ředitelství dlouhodobě zřízeny pracovní skupiny.
Největší intenzitu předsudečných trestných činů, extremismu a terorismu evidujeme právě v Praze. A proto tady dlouhodobě působí specializované pracoviště, které se této problematice věnuje.
LN Vznikl samostatný odbor extremismu a terorismu v reakci na loňskou konferenci o nenávistných projevech na internetu na půdě Ústavního soudu?
Rozhodně ne. Ale konferenci na Ústavním soudu, o níž hovoříte, beru jako jednu z nejvýznamnějších. Měl jsem na ní možnost prezentovat na tuto problematiku náš pohled.
Pro naši práci je zásadní potkávat se s kolegy na konferencích, vyměňovat si odborné názory a sdílet poznatky. Tuhle problematiku nelze dělat izolovaně. Klíčovými k jejímu pochopení jsou diskuse a kritické uvažování.
„Lidé se pod rouškou anonymity nechávají často strhnout k nenávistným komentářům a útokům,“říká šéf odboru extremismu a terorismu pražské policie Vojtěch Motyka.
LN Kolik má váš odbor členů? Dnes máme 31 lidí.
LN A bude se rozrůstat?
Posílit chceme hlavně úsek vyšetřování. Půjde však jen o jednotky nových míst. V tom jsme dlouhodobě ve shodě i s vedením pražské policie.
Má vize jako vedoucího tohoto odboru je dlouhodobě neměnná. Měl by to být malý, rychlý a profesionální tým. Měl by si stanovit cíl a – jak v policejní hantýrce říkáme – realizovat ho.
LN Uveďte nějaké příklady.
V poslední době jsme například realizovali případy nenávistných projevů schvalujících teroristické útoky v Norsku, na Novém Zélandu a v Afghánistánu. Řešili jsme také výhrůžku zabitím prezidentce Slovenské republiky.
LN Kdy to bylo?
Když byla loni v listopadu na návštěvě v Praze. Tu výhrůžku jsme odhalili vlastní činností.
Jinak jsme také eliminovali pokus o založení neonacistického hnutí adorujícího přední činitele nacistického Německa. A zmínit mohu i případ, kdy pachatel v těsné časové blízkosti s letošním rasově motivovaným teroristickým útokem v německém Hanau zaslal likvidačně výhrůžný rasistický text jedné z organizací. Podařilo se nám ho dopadnout do několika dnů. Té organizaci se pak i omluvil.
LN Zaměřuje se váš tým na všechny sociální sítě jako Facebook, Twitter a Instagram?
Zaměřujeme se na všechny oblasti, kde můžeme očekávat protiprávní jednání, jehož eliminace je v naší působnosti.
Teď se s dovolením vrátím k té loňské konferenci na Ústavním soudu. Tehdejší paní ombudsmanka Anna Šabatová na ní řekla, že právo platí i na internetu. A to si mnoho lidí neuvědomuje. Často se nechávají pod rouškou anonymity strhnout k nenávistným komentářům a útokům proti jiným.
Nikdo si nedokáže představit, co oběti těchto útoků prožívají. Lehké to nemají ani organizace, které těmto obětem pomáhají. Mnohdy se totiž pod palbou nenávistných útoků ocitají i ony.