Nejvyšší soud odmítl štěnice
Mediálně známé případy v posledních letech narážejí na protichůdná hodnocení různých soudů. Po kauze exhejtmana Davida Ratha se objevil podstatný zádrhel i v případu rozvětvené kauzy Nagygate.
PRAHA Nejvyšší soud považuje odposlechy v Nagygate za nezákonné. Posuzoval, zda nasazení policejních odposlechů proběhlo po formální stránce v souladu se zákonem. A to konkrétně v rámci řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a k záznamu telekomunikačního provozu. Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček včera potvrdil, že soud již koncem května rozhodl, nechtěl však říci jak, protože se ještě doručuje rozhodnutí.
Podle informací LN jde o reakci na podnět, který podala Jana Nečasová (dříve Nagyová), ústřední postava, která spojuje všechny větve případu. „Namítali jsme, že ostravský soud, okresní i krajský, pochybil v tom smyslu, že nesprávně povolil odposlechy, které podle našeho názoru byly nezákonné. Odvolávali jsme se na ústavu, judikaturu a výkladová pravidla. Co z toho Nejvyšší soud přijal, nevíme,“řekl LN Eduard Bruna, obhájce Nečasové.
Naznačil, že však může jít o průlomové rozhodnutí. „Dopad to může mít na všechno možné. Z odposlechů bylo bráno velké množství argumentů. Byly povolované na několikrát. Nevím ale, jestli Nejvyšší soud řekl, že jsou všechny nezákonné, nebo jen některé. A z nich by pak získané důkazy byly nepoužitelné,“upozornil Bruna.
Rána pro obžalobu?
Razie na Úřadu vlády před sedmi lety odstartovala pád kabinetu Petra Nečase. Loni v březnu Městský soud v Praze kvůli zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování Nečasovy bývalé ženy vynesl pravomocné verdikty. Nečasové, dříve Nagyové, vyměřil tříletý podmíněný trest a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Tresty si vyslechli i tři bývalí zpravodajci. Ondreji Páleníkovi soud udělil dvouletou podmínku, Milanu Kovandovi 2,5letou a Janu Pohůnkovi podmínku 20 měsíců. Všichni čtyři si proti verdiktu podali dovolání k Nejvyššímu soudu. O něm dosud rozhodnuto nebylo.
Podle Jiřího Matznera, který zastupuje exzpravodajce Kovandu, se rozhodnutí o podnětu Nečasové může „propsat“i do dovolání. „Může to vést k přezkumu v naší kauze, kde byly odposlechy také využity jako důkaz a podklad odsuzujícího rozsudku,“napsal LN.
Překvapení včera neskrýval šéf vrchních žalobců v Olomouci Ivo Ištvan. „Vzali jsme toto rozhodnutí Nejvyššího soudu, respektive senátu doktora Pácala, na vědomí s tím, že má na věc odlišný názor než soudci a soudy nejrůznějších instancí, které se touto kauzou v minulosti zabývaly,“reagoval Ištvan, jehož kolegové případ dozorovali.
Hradní favorit
Obtíže v procesu očekávají i další advokáti. „V rozhodování o dovolání může Nejvyšší soud vzít zmíněné rozhodnutí. Lze proto očekávat, že dovolání může být úspěšné. Bude-li úspěšné, může to ohrozit celý případ,“řekl LN Jaroslav Ortman, advokát a specialista na trestní právo. „Když je nějaký důkaz nezákonný, je nepoužitelný. Pokud se potvrdí, že to bylo celé habaďúra, měli by z toho být vyvozeny osobní důsledky pro všechny, kteří to povolili,“dodal LN Ortman. Podle něj mohou obhájci žádat i obnovu procesu. „Pokud se objeví nový důkaz, který dříve nebyl – a to takový důkaz, že byl odposlech nezákonný, samozřejmě mohou žádat o obnovu procesu.“
Pod nejnovějším verdiktem Nejvyššího soudu ohledně odposlechů je podepsán Jiří Pácal. O něm se v minulých týdnech spekulovalo jako o vážném kandidátovi na předsedu Nejvyššího soudu díky podpoře Hradu. Prezident Miloš Zeman ale nakonec do zmíněné pozice jmenoval Petra Angyalossyho.