Žádná nová evropská daň nevznikne
Evropský plán obnovy
„Vzhledem k nutnosti jednomyslné shody nepředpokládám, že by brzy vznikla nějaká úplně nová evropská daň,“řekla v rozhovoru pro LN v předvečer jednání o 750miliardovém evropském plánu obnovy Milena Hrdinková, státní tajemnice pro evropské záležitosti a pravá ruka premiéra pro jednání s EU.
LN Co se to vlastně dnes děje v Bruselu?
Schází se, byť formou videokonference, všichni členové Evropské rady (ER). A poprvé jednají o návrhu sedmiletého finančního rámce Evropské unie, rozpočtu EU na roky 2021 až 2027, i plánu obnovy ekonomiky po koronavirové krizi, který jim 27. května předložila Evropská komise (EK). Zatím ten návrh komentovali sami, spíš pro domácí publikum anebo jen v menších skupinách. A teď poprvé budou všichni v jednom čase a na jednom místě, byť s pomocí techniky, a budou hledat cestu, jak se jednomyslně shodnout.
LN Takže jednání bude složité.
Nejtěžší roli bude mít předseda ER Charles Michel, který musí najít kompromis. Mezi členy Evropské rady jsou různé názorové skupiny, a ty názory se diametrálně odlišují. Celý koncept musí být schválen jednomyslně. Hlavní část plánu – Nástroj obnovy a odolnosti – obnáší 560 miliard eur (asi 15 bilionů korun) z celkem 750 miliard. Některé státy říkají, že je to moc peněz, jiné zase že málo. Zásadní rozdíly jsou v názorech na podíl grantů a půjček z finančního balíku pomoci i v rámci tohoto nástroje.
LN O čem vlastně evropský plán obnovy je?
Plán nazvaný Nová generace EU má dva hlavní pilíře. Nástroj obnovy a odolnosti s těmi 560 miliardami eur. A dále React-EU, tedy něco jako obnova akceschopnosti EU, což je nástroj podobný dosavadním kohezním fondům, které čerpají dohánějící země EU. Přidělování prostředků z nástroje obnovy má být vázáno na předložení národních plánů obnovy jednotlivých členských zemí EU, které musí schválit EK.
Určitou novinkou v návrhu EK je důraz na vybudování odolnosti ekonomik proti budoucím krizím. Kritériem, kterým Komise měří odolnost, je mimo jiné nezaměstnanost. EK navrhuje, aby se jednalo o hlavní kritérium pro udělení alokace jednotlivým zemím v rámci nástroje obnovy. A navrhuje zohlednit nezaměstnanost v letech 2015 až 2019, což nemá vazbu na koronavirovou krizi, ale na stav před tím. Zvláštní postavení má přitom nezaměstnanost mladých, takže zdaleka největšími příjemci budou Itálie, Španělsko, Portugalsko a Francie. Toto kritérium je podle nás třeba přehodnotit. Česko, kterému se daří držet nezaměstnanost na nejnižší úrovni v EU, je takovým kritériem znevýhodněno.
LN Co se s tím dá udělat?
Neztotožňujeme se s tím, že bychom měli penězi půjčenými na dluh primárně řešit dlouhodobou odolnost evropské ekonomiky. Nová generace EU by měla řešit dopady krize. Pro posílení odolnosti jsou zde i jiné nástroje, jejichž kapacita je v současnosti 540 miliard eur. Jako třeba Evropský stabilizační mechanismus (ESM) pro země eurozóny. Půjčky z něj se ukázaly jako velmi efektivní nástroj při řešení řecké krize. Na jednání ER tak půjdeme se stanoviskem, že by se na podporu zadlužených států Eurozóny nejprve měly vyčerpat zdroje z existujících nástrojů a teprve pak vytvářet nové fondy. A pak je tu jedna vážná politická věc. Některé státy, které jsou ve špatné ekonomické situaci, jsou z hlediska jejich dohánění nejvyspělejších zemí EU, konvergence, dále než my. Cenové hladiny a příjmy jejich obyvatel jsou vyšší. Takže budeme prosazovat, že nechceme, aby cíl hospodářského sbližování chudších s bohatšími byl upozaďován na úkor plánu obnovy.
LN Granty a půjčky jsou vázány na Národní plány reforem. Co dá do toho svého Česko?
Základem bude Národní investiční plán, který vznikl na základě průzkumu vlády jako sumář potřeb jednotlivých regionů v Česku. Je tam celá řada projektů, celkově za osm bilionů korun, které řeší třeba situaci s nedostatkem
Evropská komise navrhuje
■
podpořit ekonomiku EU, postiženou koronavirovou krizí, speciálním balíkem opatření v hodnotě 750 miliard eur
(přes 20 bilionů korun)
500 miliard z toho budou přímé
■
platby (granty), 250 miliard půjde na úvěry
Asi třetina peněz (313 miliard
■
eur) má pomoci Itálii a Španělsku
Česko by mělo dostat zhruba
■
20 miliard eur
EU si na realizaci plánu vypůjčí,
■
vydá kvůli tomu evropské dluhopisy s až 30letou dobou splatnosti, bude je splácet od roku 2028
Dluhopisy budou zaručeny
■
rozpočtem EU
LN Granty a půjčky se mají vyčerpat do konce roku 2024. Dá se to vůbec stihnout?
My bychom považovali za optimální, aby čerpání bylo rozloženo do stejného časového období jako sedmiletý finanční rámec, tedy do roku 2028. Anebo alespoň aby do roku 2024 bylo jen smluvní zajištění dle národních obálek, tedy schválení předloženého investičního projektu EK, a samotný projekt aby se realizoval ve lhůtě následných tří let.
LN Z čeho se bude plán obnovy financovat?
Možnosti jsou tři. Buď se sníží platby, které budou členské státy čerpat, protože rozpočet bude muset pokrýt splátky jistiny vydávaných dluhopisů EU. Anebo se budou muset zvýšit národní příspěvky, pokud by státy chtěly zachovat stejnou výši plateb. Anebo se budou muset najít nové zdroje příjmů. EK má některé nápady na nové zdroje jako uhlíkovou daň na dovozy výrobků ze třetích zemí, digitální daň či daň z využívání výhod společného vnitřního trhu velkými firmami. Vzhledem k nutnosti jednomyslné shody nepředpokládám, že by brzy vznikla nějaká úplně nová evropská daň. Šlo by spíše o pouhé přelití peněz z národních rozpočtů do rozpočtu evropského a ve výsledku by to opět byly členské státy, kdo by platil víc.
LN Jak by se měly zvýšit příspěvky zemí do evropského rozpočtu?
Splácení dluhopisů, které má trvat 30 let, začne až někdy v roce 2028, což je pro řadu členů velmi vzdálená doba. A je pravděpodobné, že v té době dojde k personální obměně jak na špičce hierarchie členských států, tak i ve strukturách EU. Komise podrobnosti o příspěvcích v tomto období, tedy po roce 2028, nezveřejňuje ani interně a ani zveřejňovat nemusí, protože ještě nejsme v tom finančním rámci, který začne v roce 2028. Jak se budou zvedat příspěvky a příspěvkové stropy, a ty stropy jsou pro vydání evropských dluhopisů klíčové, to se začne řešit až někdy v letech 2026–2027, až se bude sestavovat další sedmiletý finanční rámec.
LN Co je tedy největším problémem plánu obnovy?
My se na věc snažíme dívat konstruktivně. Vidíme, že mnoho států vyvíjí politický tlak, aby plán obnovy byl. Takže není v našem zájmu být ve všem proti a jenom si stěžovat. Myšlenka je dobrá, je třeba se snažit, aby evropská ekonomika začala šlapat co nejlépe. Pokud bych ale měla vyzdvihnout jednu věc: lídři by si měli být naprosto jisti tím, jakou částku jsou schopni realisticky a férově utratit. A pokud chceme posilovat Evropu, tak by to mělo být férově zaměřeno na všechny státy. Nejen na ty, jež mají partikulární problémy. Nechtěla bych stavět problém schodků veřejných financí nad pokračující konvergenci. Sbližování ekonomické úrovně jednotlivých států EU a posilování vnitřního trhu musí zůstat prioritou evropské politiky.