Voda z lijáků ničila i zabíjela
PRAHA Vydatný přívalový déšť o víkendu udeřil na značnou část republiky a zvedal hladiny řek a potoků. Z koryt vylitý živel ničil majetek a bohužel i zabíjel. V rozvodněných tocích zemřeli nejméně dva lidé. V Osoblaze na Bruntálsku utonul v sobotu starší muž; v řece plavalo také tělo ženy, kvůli nepříznivému počasí však policie dosud nezahájila pátrání. V neděli se pak při sjíždění rozvodněné Morávky na Frýdecko-Místecku převrhl v silném proudu raft s mužem a jeho dvěma dětmi. Osmiletá školačka navzdory snaze lékařů o resuscitaci po převozu do nemocnice zemřela. Její starší sestra a otec se z vody dostali bez zranění. Na Morávce v době neštěstí platil první stupeň povodňové aktivity, dopoledne dokonce druhý.
Srážky zvedaly hladiny řek nejvíc na severu Moravy, Chrudimsku, Pardubicku a na Frýdlantsku, pro tyto oblasti meteorologové vydali i varování před extrémním stupněm nebezpečí záplav, řeky tam vystoupaly na třetí, nejvyšší povodňový stupeň. Voda zatopila louky, zahrady, silnice či garáže, ta spodní i sklepy. V Lubině na Novojičínsku se kvůli dešti a podmáčené půdě sesunul kus svahu. Popadané stromy poškodily elektrické vedení, část obyvatel musela být evakuována.
Včera k večeru déšť ustával a hladiny klesaly. Na východě republiky však mělo pršet i v noci na dnešek, přičemž tamní řeky už před tím byly i na druhém povodňovém stupni a zejména v Beskydech a Jeseníkách hrozilo, že dosáhnou na stav ohrožení.Vzestup hladin se čekal i na dolních tocích větších řek.
Podle meteoroložky Dagmar Honsové spadlo nejvíc srážek od pátku do nedělního poledne ve Frýdlantském výběžku, a to na stanicích Bílý Potok a Hejnice – Smědavská hora – 268, respektive 222 litrů na metr čtvereční. „Vydatné srážky se však vyskytly i v Libereckém, Královéhradeckém, Olomouckém, Zlínském, Středočeském a Jihočeském kraji,“uvedla pro LN Honsová. Víkendové lijáky přinesla nad Česko tlaková níže, která měla v sobotu svůj střed nad Polskem a v neděli nad východní Evropou.
Dobrou zprávou pro velkou vodou stižené je aktuální předpověď počasí – pršet v příštích dnech už nemá tolik a má se oteplit.
„Poslední červnová dekáda přinese postupný růst teplot vzduchu a ubývání oblačnosti i ustávání srážek. V samém závěru června se dočkáme i tropických teplot, může být až 31 stupňů Celsia. Podle současných výstupů numerických modelů se však na začátku července znovu ochladí a to až o 10 stupňů, začne přibývat oblačnosti i srážek,“řekla Honsová.
Chybějí data z letadel
Trefit se předpovědí co nejpřesněji je však nyní poněkud obtížné. Ilustruje to rozdílný obsah prognóz z uplynulého pátku a včerejška. Zatímco před víkendem meteorologové avizovali na tento týden nástup tropů – tedy teploty nad hranicí 30 stupňů, o dva dny později předpověď korigovali, nejvyšší teploty mají vyšplhat nejvýš na 26 stupňů a to ještě ne všude. Na vině je i koronavirová krize, jež ve svém důsledku zmrazila globální letecký provoz. S ním totiž souvisí i výpadek k předpovědi potřebných dat, jež k meteorologům automaticky proudily ze senzorů na letadlech. Jde například o údaje o teplotě, rychlosti či směru větru, vlhkosti vzduchu či turbulencích.
„Budeme-li dostávat ještě méně dat z letadel o počasí, a to po delší dobu, spolehlivost předpovědí se sníží,“varoval Lars Peter Riishojgaard, šéf odborného týmu Světové meteorologické organizace (WMO). Dle něj je nyní obtížnější předvídat blížící se nepřízeň počasí, což je rizikové pro regiony, jež potřebují čas na to, aby se na živelní pohromy včas připravily. Třeba v dubnu WMO zaznamenala v Evropě dramatický pokles počtu odeslaných dat – z obvyklých 700 tisíc jen na několik tisíc denně.
Řeky a potoky se na řadě míst proměnily v běsnící živel. Riziko záplav někde nadále trvá, byť se ráz počasí v příštích dnech změní.