Soumrak nad ostravskou medicínou

Lékařská fakulta Ostravské univerzity je na pokraji zániku. Vyplývá to z interní zprávy Národního akreditačního úřadu, již mají LN k dispozici.

PRAHA Označení „fakultní nemocnice“značí punc nejvyšší zdravotnické kvality. K tomu však takové zařízení nutně potřebuje úzce spolupracovat s některou z českých univerzit, respektive s její lékařskou fakultou. Ta nejmladší u nás – Lékařská fakulta Ostravské univerzity (LF OU) – ale nyní stojí nad propastí. Hrozí jí totiž neprodloužení akreditace pro studijní program Všeobecné lékařství. Bez ní by letos na podzim a ani v příštích letech už nemohla nabírat žádné nové studenty. Vyplývá to ze zprávy Národního akreditačního úřadu (NAÚ), kterou LN získaly.

Závěry NAÚ hovoří o neutěšené situaci ohledně obsazení klíčových akademických pozic na LF OU. „Významně nenaplněny zůstávají požadavky standardů v oblasti personálního zabezpečení,“uvádí ve zprávě zvýrazněným písmem Eva Táborská, zpravodajka žádosti o udělení akreditace a taktéž profesorka brněnské Masarykovy univerzity. Radě NAÚ doporučila, aby akreditaci ostravské lékařské fakultě neudělovala.

K témuž závěru dospěla i sedmičlenná hodnotící komise NAÚ, jež doporučení akreditaci neudělit schválila jasným poměrem 6:1. „Nedá se příliš očekávat, že souhlasné stanovisko získáme,“připustil pro LN Pavel Drozd, prorektor Ostravské univerzity pro vědu a kreativní činnost.

Posudek NAÚ dorazil na ostravský rektorát v závěru května, o (ne)udělení akreditace má Rada NAÚ definitivně rozhodnout tento čtvrtek.

Co by ztráta akreditace pro LF OU znamenala? Doběhne-li celé řízení až do konce a NAÚ jí nedá své dobrozdání, bude to pro fakultu de facto likvidační verdikt. Znovu zažádat o udělení akreditace mohou lékaři akademici až po dvou letech. Přivítat nové studenty by tak teoreticky nebylo možné až do září 2023. „V okamžiku, kdy by k zastavení na tři roky skutečně došlo, je to konečná,“uvedl k této variantě Drozd, jenž v této záležitosti tlumočí postoje rektorátu univerzity.

LN oslovily s žádostí o reakci i vedení fakulty, výzvy však zůstaly bez reakce. Několik dalších akademických pracovníků univerzity, s nimiž redakce komunikovala, se k situaci vyjadřovat odmítlo s tím, že medializace jejich postojů by prý ničemu neprospěla. Shodli se však v tom, že situace je vážná.

LN oslovily také vedení ostravské fakultní nemocnice; její tiskové oddělení uvedlo, že ředitel Jiří

Havrlant je příliš zaneprázdněn a avizovalo, že na dotazy odpoví až po vyhlášení výsledků akreditačního řízení.

V roce 2018 LN upozornily, že v přijímacím řízení dostali protekci uchazeči blízcí některým z vedoucích představitelů lékařské fakulty i na ni navázané Fakultní nemocnice Ostrava. Byli přijati ke studiu navzdory faktu, že nesplnili podmínky přijímacího řízení. O kauze se mimo jiné zmiňuje i zpráva NAÚ.

Kvůli aféře musel z rozhodnutí rektora univerzity Jana Laty skončit letos v lednu ve funkci děkan Arnošt Martínek, který se však v březnu do čela fakulty vrátil díky předběžnému opatření krajského soudu. Od té doby jsou vztahy mezi rektorátem a vedením LF na bodu mrazu.

Problémy, jež komise NAÚ vyčítá vedení lékařské fakulty, v řádu dnů odstranit prakticky nelze. Coby jeden z hlavních zpráva vypichuje vysoký věk garantů řady klíčových předmětů, s čímž se pojí i fakt, že již odborně nepublikují či mají pracovní poměr i na jiné vysoké škole.

Výtku komise podtrhují data: zpráva uvádí, z pětadvaceti profesorů podílejících se na výuce je patnáct starších 65 let, devíti je pak více než 70 let. Devět z nich má pak většinový úvazek někde jinde. U docentů je situace obdobná – z celkových dvaapadesáti je starších 65 let hned jedenáct; šestnáct má pak většinový pracovní úvazek mimo ostravskou univerzitu či fakultní nemocnici.

U garantů teoretických i klinických předmětů uvádí interní zpráva NAÚ i ročníky narození. Většina zmíněných osciluje mezi roky 1950 až 1955, zmíněni jsou ale i profesoři narození v roce 1938 či 1946. Řada z nich má potom v Ostravě úvazky jen na několik hodin týdně.

Stáhnout žádost děkan odmítl „Je zřejmé, že ani po deseti letech od první akreditace se nepodařilo dosáhnout potřebného, a hlavně adekvátně personálně zajištěného propojení mezi Lékařskou fakultou a Fakultní nemocnicí, což negativně ovlivňuje nejen vědeckou činnost, ale i zabezpečení klinické výuky,“uvádí dokument.

Nutně to však nemusí znamenat, že se výuka medicíny v Ostravě zastaví. Podle zjištění LN leží na stole i scénář jakési poslední záchrany. Staví na tom, že by univerzita mohla žádost o udělení akreditace na poslední chvíli stáhnout. Tím by předešla zmíněné několikaleté stopce. Požádat znovu o akreditaci by mohla letos na podzim. Odepsala by tak „pouze“akademický rok 2020–2021.

Jenže i do takových úvah prosakuje kalná voda vnitřní politiky. Jak přiznal prorektor Drozd, vedení univerzity by se tím ocitlo v choulostivé situaci. „Pokud by vedení univerzity trvalo na jednom z řešení bez souhlasu LF, může se situace snadno obrátit proti němu. Vedení LF by po stažení žádosti mohlo tvrdit, že to byl špatný krok a že bychom tu akreditaci určitě dostali,“vysvětlil pro LN. Nepřímo se k vratké situaci na fakultě vyjadřuje i menšinové stanovisko hodnotící komise NAÚ, jež konstatuje, že je na LF řada personálních otázek, „které jsou nyní blokovány celkovou situací na fakultě“.

Děkan Martínek však možnost ještě žádost stáhnout odmítl s tím, že fakulta je vše, co je jí ze strany NAÚ vytýkáno, schopná vysvětlit.

Pokud by šestiletý obor Všeobecného lékařství v Ostravě akreditaci nakonec získal, stalo by se tak nejspíš jen s dalšími podmínkami. Existuje totiž ještě další varianta, již zřejmě zastával jediný člen komise hlasující pro udělení akreditace. Podle té by lékařská fakulta mohla nabírat nové studenty ještě dva až tři roky, avšak s podmínkou, že v tomto časovém intervalu vyřeší své personální problémy.